Rozpolcený

Představte si, že by všechny postavy z HRY O TRůNY byly ve skutečnosti jednotlivými osobnostmi George R. R. Martina trpícího disociativní poruchou osobnosti a jejich boj o Sedm království Západozemí by vlastně byl bojem o to, kdo bude aspoň na chvíli tahat za provázky v Georgeově hlavě... To mě napadlo někdy uprostřed sledování ROZPOLCENÉHO a to je hlavní důvod, proč mu nemůžu dát pátou hvězdičku - protože tu podle mě byl potenciál na mnohem víc, než na jednu parádně atmosférickou, napínavou a nápaditou celovečerní šarádu (a McAvoyovu one DID man show) s příjemně aktivními hrdinkami a kvalitním záporákem. Další věc je, že pointa posouvá příběh do jiného žánru a zároveň je spíš na zamyšlení, než že by vás přetáhla kladivem po hlavě jako ve starých shyamalanovkách, takže jsem z ní byl v první chvíli dost na rozpacích. Na každý pád krásně děsivé - a typicky shyamalanovské - a to od úvodní scény s únosem na parkovišti až po megavtipné závěrečné pomrknutí. Shyamalan po loňském VISIT potvrzuje, že je zpátky ve formě. (07.02.2017)

Shyamalan není zpět, ale je na dobré cestě. Další filadelfská historka jak pro Muldera se Scullyovou je odrežírována velmi jistou rukou, znepokojivá hudba se dere pod kůži, krev ztužující momenty střídají ty o něco slabší, nadpřirozený „hydeovský“ nádech i myšlenka „souznění“ zneužívaných jsou podány vcelku přesvědčivě a na závěr v bistru, jako jakýsi rozpustilý joke, cameový Willis i něco plácne o Rosickém.. Jde z toho cítit Hitchcock i Kainova výchova od De Palmy, země vzniku řeší kontroverzi způsobu vyobrazení duševně nemocných, já zase vidím náročnost práce psychiatra a tíhu odpovědnosti k pacientovi a jeho okolí při určování diagnózy a léčby. Rozpolcenost mezi třemi a čtyřmi hvězdami vyřešil fenomenální McAvoy. Od na jazyk si šlapajícího klučiny Hedwiga až po netvora cedícího krev mezi zuby si tu přesnou třetinu z 24 osobností proklatě dává. Žádné překvápko, už od Sviňáka vím, co dokáže.. (20.01.2017)

Welcome back, Shy. Aj keď to nie je úplne suverénny comeback, pretože film by potreboval v rozpočte predsa len nejaký ten miliónik navyše, hlavne na lepšieho strihača (je to zbytočne dlhé a 20 minút dole by tomu vôbec neuškodilo) a Jamesa Newtona Howarda. Množstvo klasických Shyamalanovských scén totiž kvôli zlej hudbe nemá ten emočný dopad čo by mal mať. A je to škoda, pretože film sa fakt podaril. Všetko však zachraňuje záverečná dvojminútovka, keď sa niečo ozve vo zvuku a ja som sa až do záverečného záberu snažil udržať v kresle a nezačal na celé kino vrešťať nadšením. 8/10 (22.01.2017)

Rozhodně zajímavej námět, bohužel nic šokujícího ani pro nepolíbené trailerem. Podle mě je i těch flashbacků už přespříliš, i když je fakt, že mají své opodstatnění: milovníkům růžovoučkejch hepyendů tak díky nim bude v závěru trochu úzko. Hnacím motorem tudíž není režisér, ale sám chameleón McAvoy, kterej si to tady neskutečně dává. Svoje role si užívá podobně jako spratek autodráhu a vám nezbejvá nic jinýho, než čekat, jaká z jeho postav se to vynoří příště. Takže hlavně za něj a za posledních pár vteřin tu čtvrtou hvězdu, přičemž Shyamalanovi vzkazuju, ať se už nadobro drží svýho koryta, protože v tomhle žánru je zkrátka doma. Ehm, a překvapení měsíce? Anya Taylor-Joy má docela velký cecky, což v předchozích filmech úspěšně skrejvala. (70%) (19.01.2017)

I já se cítím z filmu rozpolcený, ale vzhledem k tomu, že film slaví kulatiny( Správně završil číslo 3000 ohodnocených filmů) zaslouží si slabší čtyřku. Nejdříve budu tedy chválit. James McAvoy u něj si poslední dobou všímám výrazné zlepšení a málokdo by dokázal předvést tak intenzivní herecký koncert jako on předvádí zde, ale největším objevem je však Anya Taylor-Joy, která už ukázala v Čarodějnici i v Morganovi,že horor je cesta, kterou by se měla vydávat. Zde navrch ukázala, že má víc než líbívé cecky a její přirozeně krásná tvař mi doslova brala dech. Že ve 20 dokáže i tak věrohodně zahrát slzy klobouk dolů, tahle holka nám předvede ještě velké věci. Dále potěšila líbivá kamera a rozhodně potěší závan čerstvého větru do žánru Kidnap Thrillerů.Finále pro změnu docela intenzivní. Negativ je však víc, první věc, co zaskočí je míra výskytu humoru, né že bych se nezasmál, ale do znepokojivého psychothrilleru se mi to příliš nehodilo. Dále film trailerem i propagací láká na 23 různorodých identit v jednom těle, ve filmu však dostáváme pouze 5, z toho zajímavé jsou 3. Flashbacky a scény s psycholožkou silně degradují tempo a nudí. Rozhodně také nečekat lekačky ani gore, jedná se o čistý psychologický thriller. Loňské the Visit se mi líbilo mnohem více, přesto uznávám, že Shyamalan společně s Wanem dokážou jako jediní servírovat solidní mainstream horory. 70% (21.01.2017)