Rocky Balboa

Velmi příjemný film právě díky tomu, že se Stallone nebál přiznat stáří hlavního hrdiny, stejně jako to, že nikdo není dokonalý a v normálním světě všechno nespěje jen k vítězství. Dodatek: 29. března 2008 Abych si film radostně pouštěla ve volných chvílích doma i po roce od chvíle, kdy jsem ho viděla poprvé, se mi zas tak často nestává... No, Rocky to dokázal. To stáří Stallonovi moc sekne, boxerskej zápas je krásnej a ta zkurvená nostalgie, kterou cítím, i když jsem vyrostla v době, kdy už všech pět původních dílů neodmazatelně patřilo filmové historii... "It ain't about how hard you hit, it's about how hard you can get hit and keep moving foward." Jo, Slyi, jen tak dál! (06.03.2007)

Poslední (doufám) Rocky ničím nepřekvapí - příběh je opět jednoduchý a přímočarý, se špetkou zápasového adrenalinu a některá životní moudra snad vypadla z harlekýnek, některá zas naopak hladila po duši. Závěrečné Rockyho loučení s publikem v boxerské aréně (potažmo symbolicky i Slyovo s touto postavou, která ho zničehonic vyšvihla na filmový Olymp) mě sice nechalo překvapivě chladným, ale nedá se popřít, že je to rozloučení důstojné. Hlavně proto, že zde nechybí NADHLED, Stallone se přibývajícím létům postavil čelem a občas se v některých scénách i mile a vtipně shodí. Zkrátka a dobře - Sly mě potěšil. Film za 3*, tu čtvrtou přihazuje paní Nostalgie, kterou Sly oživil několika funkčními krátkými flashbacky. A proč to nepřiznat - mám pro tohodle snaživýho "italskýho hřebce" slabost. (09.01.2007)

Líbil se mi lehce šibeniční humor a milý stařecký mentorský tón, který film táhne po většinu času, ale ať se na mě Italský hřebec nezlobí, ten poslední zápas stojí za prd. Chyběla mu jasná motivace, zaujetí, silný soupeř i nějaké rozumné rozuzlení, na konci filmu visí skutečně jen tak pro parádu. Do té doby má poslední Rockyho dobrodružství všechny atributy, které proslavily jedničku (byť už jaksi ošmatané a ošuntělé)... hraje víc na struny jednoduché, ale chytlavé psychologie a na stále funkční Stalloneho dvouksichtové herectví. Bavil jsem se dobře, ale boxerský film, který mě nedostane závěrečným fightem, pokládám za lehce podměrečný. (13.12.2008)

„Neveril by si tomu, ale keď si sa narodil, zmestil si sa mi do dlane. Hovorieval som tvojej mame: ´Toto bude najlepší chalan na svete, takého frajera ešte svet nepoznal´. Rástol si ako z vody. Bolo nádherné sledovať ťa, každý deň bol sviatok. Potom prišiel čas, aby si sa postavil na vlastné nohy a odišiel do sveta. Ale niekde cestou si sa zmenil. Prestal si byť sám sebou. Dovolil si iným ľuďom, aby ti hovorili, že si nanič. A tak si začal hľadať niečo, na čo by si to hodil. Ako veľký tieň. Poviem ti niečo, čo už vieš. Svet nie je prechádzka ružovou záhradou. Je to tvrdé a kruté miesto a je úplne jedno, aký odolný si, pretože ak sa necháš, tak ťa hneď zrazí na kolená a už sa nepostavíš. Nikto nedáva také tvrdé rany, ako život. Nejde o to, aké tvrdé rany dávaš, ale aké tvrdé dokážeš prijať a pokračovať ďalej. Koľko si schopný vydržať a pokračovať napriek tomu ďalej. TAK sa vyhráva. Ak poznáš svoju cenu, choď si za svojim. Ale musíš prijímať rany a nie ukazovať prstom, že za tvoj neúspech môže on, ona, hocikto! To robia zbabelci a to ty nie si. Vždy ťa budem milovať. Nech sa stane hocičo. Si môj syn a moja krv. Si to najlepšie, čo ma kedy stretlo. Ale pokiaľ si nezačneš veriť, nebudeš žiť svoj život.“ (22.12.2007)

Stejně jako postava ve filmu, ani Sly se nikdy nevzdal a přes kroucení hlavou řady oponentů ke vzniku dalšího pokračování natočil důstojné a upřímné rozloučení s legendárním outsiderem. Přímočaře a nostalgicky vypráví osudy stárnoucího Rockyho, který každé ráno za tónů sympatického soundtracku sype ptáčkům, krmí želvy a rozjímá u hrobu své milované Adriany. Vzpomíná, užívá si zaslouženého klidu, jeho nepřítelem nejsou upocení atleti v ringu, ale vlastní pocity a vzpomínky na doby minulé. Úvodní hodina příznivce série příjemně uspokojí; řada moudrých slov, které Rocky pronáší, pohladí. Stallone se ve „svých rolích“ chová naprosto suverénně a jednoznačně si pochybovačné diváky získává. Nikdo mu nevěřil, tady je odpověď. Nechybí mu nadhled (vzhledem k věku), hravost. Závěrečná půlhodina pak bohužel brnká na strunu modernějšímu (střihově bohatšímu) pojetí. Tréninková pasáž je vzhledem k předešlým dílům neuvěřitelně odbyta a během závěrečného zápasu se jen těžko slučují vizuálně ostré scény s předešlým poklidným, melancholickým dějem. Jedenašedesátiletý Sylvester Stallone to přesto dokázal a to se vztyčenou hlavou!! Nostalgie prostě dělá své!! (14.02.2007)