Reklama

Reklama

Kiefer Sutherland (TV seriál 24 hodin) stojí tváří v tvář mohutným silám zla v tomto šokujícím thrilleru od režiséra filmu Hory mají oči. Zdiskreditovaný bývalý policista (Sutherland) se pokouší znovu postavit na vlastní nohy a bere rutinní práci ostrahy vyhořelých trosek kdysi oblíbeného newyorského obchodního domu Mayflower. Ale děsivé obrazy, které spatří v ozdobných zrcadlech uvnitř budovy, ho odvedou na vzrušující cestu, během které musí odhalit dávná tajemství obchodu… dřív než ho připraví o rodinu! (Magic Box)

(více)

Videa (2)

Z natáčení 2 - Alexandre Aja

Recenze (740)

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

"Kejvá se obraz divej, A říká teď se dívej, Já jsem ti lízal paty, Chodil jsem kam jsi šel ty. Už by se to změnit mělo, Ty buď obraz a já tělo, Kde já jsem ležel prve, budeš obraz z masa a kostí," dala by se trochu parafrázovat píseň Kejvá od Dunaje. Aja zase jednou oživil představu, že nejenom náš svět má vliv na svět za zrcadlem, ale i svět za zrcadlem má vliv na ten náš. Fyzikálně je to samozřejmě nesmysl, protože žádný svět za zrcadlem není a Alenka vlastní příliš bujnou fantazii. A pak, ten zrcadelní se stejně zpožďuje o dvojnásobek doby, kterou světlo potřebuje urazit od zrcadla k pozorovateli. Dobrá, s tou fyzikou jen žertuji. +++++ Stejně mi ovšem vrtá hlavou, proč právě nebohé odrazy staly se zdrojem všelijakých pověr, jež člověka naplňují strachem. Bát se tmy mi přijde poměrně normální, skutečně v ní v minulosti číhala, ba i dnes leckdy číhají mnohá nebezpečí. Zrcadla jsou v tom ovšem chuděry nevinně, a to jen proto, že tak věrně odrážejí náš svět. Možná to lidi pěkně štvalo. Ale dosti off-topic řečí. +++++ Dozajista znáte ty temné budovy, v nichž se co chvíli ozvou nějaké hlasy, zavržou dveře, zhasne světlo, teče voda atd. Taky tu jednu máme a vzhledem ke jménu filmu naplněnou zrcadly. Když už jednou zlo udeří, protagonisté mívají ve zvyku vyzkoušet různé věci. Nejdříve třebas prchnout. Když to nejde, zlo zničit násilím. Když ani to nejde, pátrat po chytřejším způsobu. Tak, kdo si myslí, že náš Ben něco z toho nezkusil? Za pět! +++++ Dobře tedy, pátrání. Úspěšné pátrání žádá, aby zlo podléhalo nějakým zákonům logiky. Nemusí to zrovna být fyzikální zákony našeho světa, ale nějaký jiný řád určitě ano. Poměrně brzy se ukazuje, že v Zrcadlech takový řád panuje. Zlo má svou motivaci, může zasahovat jen do té části našeho světa, kterou odráží a snad i pár dalších drobností. Tady to sedí. Ovšem ono vyšetřování bohužel vypadá tak, že klíčové informace jsou Benovi podstrčeny vyšší mocí, kamarádíčky a jednou i ženuškou. Vůbec o nich nemusí přemýšlet. +++++ Pokud jde o pravidla působení zla, moc se mi nelíbí, že někdy odraz má přímý fyzický vliv na náš svět a jindy pouze působí bolest a jiné smyslové vjemy, nicméně tělo nechává netknuté, ale co, zlo je mocné. Také schopnost zrcadel se opravovat není univerzální. Funguje snad jen u zrcadel, která viděla smrt? Mohlo by takhle rozšiřovat své pole působnosti. Proč se většinou nebrání, když je mu omezována možnost do našeho světa zasáhnout? +++++ SPOILER. Vyloženě hapruje úplný závěr filmu konfrontovaný s předchozím děním, který ukazuje svět za zrcadlem jako zcela obyčejný zrcadlový obraz toho našeho. Nejenomže to není žádná noční můra a hlavní hrdina by se mu bez potíží přizpůsobil, zpochybňuje veškeré předchozí dění. Proč by si tajemné zlo nemohlo řádit v druhém světě stejně jako v našem, když se pořádně nijak neliší? Tam může dokonce zabíjet v obou. Proč ono má větší moc tady i tam a Ben má tam jedinou moc nad naším světem, umatlat ho? +++++ Nakonec vlastně se zrcadly nijak nesouvisí. KONEC SPOILERU. Je mi to trochu trapné, zabývat se tím, ale opakuji: "Pokud se film snaží budovat logický svět, pak skutečně logický být má." Takhle to dopadá, když svět vyvěrá z touhy budit hrůzu a ne hrůza z děsivě dobře vystavěného univerza. Ta logika, co zbývá navíc narušuje smysl lekaček. "Hele, zrcadlo, to by mohla přijít lekačka." Hele, přišla. Sem se nelek. +++++ Ben nemá jen práci v baráku se zrcadlem, v kterém ještě nikdo po x letech nezavřel přívod vody, ačkoliv ji zřejmě nikdo neplatí. Má i rodinu. Sice to v ní teď trochu neklape, ale mají se všichni nejspíš rádi. A proč ji má? Každý správný sólo hrdina má rodinu proto, aby se mohla ocitat v nebezpečí a on ji zachraňoval, čímž rodině dokáže, jak moc ho vlastně potřebuje. Taky je posedlá zrcadly, poněvadž Američan si potřebuje prohlédnout svou krásu v každičký okamžik. Tolik zrcadel jsem neviděl celý život, co on má doma. +++++ Ech, co už, pěkný barák tam byl, i pěkně vyhořelé interiéry a kamera v temnách též. Nejdřív se to tajemně a plíživě vleče a pak to uhání jak o život rytmem závodu s časem. Něco přeci funguje. () (méně) (více)

Dudek 

všechny recenze uživatele

Alexandre Aja se již dokonale etabloval mezi režisérskou elitu. Svými dvěma předchozími hororovými počiny získal respekt nejen mezi fanoušky, ale dokonce i mezi odbornou veřejností. Přesto se však ještě nedá označit za opravdovou režijní hvězdu. K dosažení této kýžené mety mu měl pomoci nový snímek, remake korejského snímku Geoul sokeuro. Slovo remake nelze v tomto případě brát příliš vážně. Aja se totiž rozhodl původním snímkem pouze inspirovat a až na pár společných momentů a samozřejmě základní zápletky spolu nemají příliš společného. Příběh samotný se velmi chytře rozhodl spojit několik žánrů do jednoho. Dostává se nám tu vrchovaté dávky rodinného dramatu, mysteriózní detektivky a duchařského hororu. Nečekejte však žádný maglajz, veškeré žánrové zlomy jsou přirozené a funkční. Zlatým hřebem večera je pak finále, které se předchozímu ději vymyká jak jen to je možné. Aja si chytře pohrává nejen s hlavní postavou, ale také s divákem, přičemž stále zůstává dokonale osobitý a zachovává charakteristické znaky své tvorby. Přestože se jedná o nejvyspělejší Francouzův snímek, kvalitativně za těmi předchozími bohužel zaostává. ()

Reklama

Isherwood 

všechny recenze uživatele

Módní vlna remaků asijských duchařin (možná že už doznívající) sebou konečně donesla i kousek, za který není nutno ihned Hollywood posílat do horoucích pekel. A co na tom, že Alexandre je vlastně pořád Francouz, který točí s fazonou sobě vlastní. U výjevů z říše zrcadel totiž tuhne krev a i bez nich mu stačí parádní kamera, mistrovský zvuk a skvěle hrající Kiefer, k tomu, aby ten, kdo znechuceně plive do tváří všem zámořským skautíkům, mluvil o Alexandrovi se vším respektem. A ano, až mu scénárista, se kterým jednou bude točit, vychytá i ty poslední mouchy (v tomto případě výpadek tempa ve třetí čtvrtině), zapíše se Alexandre do análů tak jasně, až jej budou ještě příští generace s radostí citovat. Takhle slušné čtyři zásahy do naleštěného zrcadla. PS: Pointa je nehorázně vtipná. :) ()

Hellboy 

všechny recenze uživatele

Technicky na velmi vysoké úrovni, režijně také dobře zvládnutý film. Bohužel scénář je plný nelogických chyb. Otázkou zůstává, jestli to není jedno, protože horor má diváka vylekat, v mém případě se mu to povedlo velmi dobře. Přesto hodnotím pouze 60%. Nejsem žádný milovník hororů a doufám, že hned tak nějaký neuvidím.) ()

akisha 

všechny recenze uživatele

Na Mirrors jsem se podívala krátce po podobně laděném The Midnight Meat Train a co do příběhu i zpracování se mi TMMT rozhodně líbil víc. Alexandre opět dokazuje, že s krví to umí a jeho režie vyzvedává Mirrors z céčkových vod ( koupelnová scéna patří k vrcholům žánru), scénař je ale řidší než cedník, podává jen věci stokrát viděné jinde a vrství jedno klišé na druhé. Alespoň je tu Kiefer Sutherland, který si se svým cholerikem poradil velice dobře a jen díky němu jsem Mirrors vůbec dokoukala. Jinak konečná bitva s démonem trochu připomíná závěrečný souboj s vílou Zubničkou z Darkness Falls a spíš rozesměje než vystraší. Ve srovnání s Hills have eyes Mirrors dost upadají, i tak ale jako většina napjatě čekám, jestli se Alexanderovi konečně dostane pod ruku lepší scénař, protože krev k pořádnému filmu přece jen nestačí. ()

Galerie (48)

Zajímavosti (20)

  • Vyhořelá budova obchoďáku se nenachází ve skutečnosti v New Yorku, ale v rumunské Bukurešti. (Rodriguez)
  • V úplném závěru filmu zazní dramatická pasáž ze skladby „Asturias“, jejímž autorem je španělský skladatel Isaac Albéniz (1860–1909). (Idée_fixe)
  • Amy Smart musela být kvůli své koupelnové scéně krmena brčkem, jelikož zjevně nebyla schopna otevřít ústa. (Zdroj: ČSFD)

Reklama

Reklama