Zrcadla

Několik nechutných záběrů, fantastické hrátky s kamerou a nasvícením, po delší době přesvědčivý Kiefer Sutherland a závěrečná očekávatelná, přesto docela chytrá pointa. Ve výčtu kladů jsme v podstatě u konce. Zbytek je jen obyčejný horor se standartními parametry a očekávatelným dějem. Aja nespoléhá ani tak na děsivou atmosféru a lekačky, jako na krev, utrhané čelisti a podobné šílenosti. Škoda že netočí akční filmy. Ocenil jsem koncepci akčnějších scén a výbuchů. Vizuálně působivé, nepřeplácané a kolosálně vypadající. V ambientním hororu o zrcadlech v prázdné a padesát let opuštěné budově je to však přece jen jako pěst na oko. Sebevědomý kousek s množstvím nedostatků. (17.01.2009)

Už korejská předloha využila horrorový potenciál paralelního světa za zlověstnými zrcadly jen zčásti... Ajův remake již nelze označit za decentní a zdlouhavý, jenže nohy mu podráží kanonáda nelogičností a nepravděpodobností (o dialozích ani nemluvě), že výsledný dojem je ještě horší než z nikterak světoborného korejského originálu. I ta původně úderně zpracovaná pointa s hudebním motivem, jenž tak perfektně odrážel bezvýchodnost situace, tu přicházejí zkrátka... Mysteriózní horrory miluji a nějaká ta lacinější lekačka mi žíly netrhá, ale Mirrors mě odfláknutým scénářem pěkně štvaly. Když se atmosféra a napětí pakují do místa, kam slunce nesvítí, pak je duchařskému horroru houby platná i ta zdůrazňovaná páně režisérova řemeslná zručnost. (24.09.2008)

No já čumim jak blázen... KONEČNĚ se amíkům povedl horor, jak se patří ( už jsem začínal věřit jen ve španělské výtvory ). Jojo... všichni víme jak dopadla '' nedávná '' vlna remaků zpracovaná kolegy z USA a o to víc musim smeknout před timhle dílem. K mému překvapení mi ani nescházel Ivan Trojan, coby dabér Kiefera - neumim to vysvětlit ( dabing z duše nenávidim :), ale už od dob 24-ky ho nemůžu slyšet jinak - čest takovým vyjímkám.. Určitě jsem se na srorriM nedíval naposledy.. 90%. (30.06.2009)

Nevím, jestli jsem ten "pravej ořechovej" na okomentování Zrcadel, jelikož moje IQ zjevně není v jedný přímce s jinou hororovou hlavou (třeba tou vaší). Ta má je totiž v záporných hodnotách. Co do vylekání mojí duše, je to super (hafan!) ale když vezmu v potaz, že mě fascinuje i nápis ecnalubmA na kapotě sanitky, ale v zrcátku už ji přičtete jako Ambulance, není se čemu divit, že nápor na mé myšlení bylo festovní. Sutherland hraje dobře, dokonce i jeho odraz v zrcadle je fajn, ale nemůžu se zbavit pocitu, že Aja má sakra navíc. A nemyslím si, že bych měl problém podívat se na sebe po konci filmu do zrcadla. Zrůda tam bude tak jako tak.... (20.09.2009)

Alexandre Aja se již dokonale etabloval mezi režisérskou elitu. Svými dvěma předchozími hororovými počiny získal respekt nejen mezi fanoušky, ale dokonce i mezi odbornou veřejností. Přesto se však ještě nedá označit za opravdovou režijní hvězdu. K dosažení této kýžené mety mu měl pomoci nový snímek, remake korejského snímku Geoul sokeuro. Slovo remake nelze v tomto případě brát příliš vážně. Aja se totiž rozhodl původním snímkem pouze inspirovat a až na pár společných momentů a samozřejmě základní zápletky spolu nemají příliš společného. Příběh samotný se velmi chytře rozhodl spojit několik žánrů do jednoho. Dostává se nám tu vrchovaté dávky rodinného dramatu, mysteriózní detektivky a duchařského hororu. Nečekejte však žádný maglajz, veškeré žánrové zlomy jsou přirozené a funkční. Zlatým hřebem večera je pak finále, které se předchozímu ději vymyká jak jen to je možné. Aja si chytře pohrává nejen s hlavní postavou, ale také s divákem, přičemž stále zůstává dokonale osobitý a zachovává charakteristické znaky své tvorby. Přestože se jedná o nejvyspělejší Francouzův snímek, kvalitativně za těmi předchozími bohužel zaostává. (21.09.2008)