Mutant

„NEVIEM PREČO, ALE ŽÁNROVÉ FILMY MILUJEM A ZÁROVEŇ NENÁVIDÍM.“ – Joon-ho Bong. Po snímke Salinui chueok (2003), ktorým geniálne a chytro prehodnotil žáner sériových vrážd, obrátil juhokórejský režisér Joon-ho Bong pozornosť na „monster movie“. Skutočne sa vyžíva v porušovaní pravidiel žánrov, ktoré spracováva, a na plátne je to vidieť. Hoci Gwoemul-ovi sa darí v rade príležitostí ponúknuť očakávané vzrušenie, môžeme s oprávnenosťou tvrdiť, že skutočná hodnota snímky spočíva v Bongovom odvážnom estetickom poňatí a prudkých zmenách nálady. Len čo sa dozvieme, kde sa tu obrovská beštia vzala, už začína útočiť na ľudí. Proti všetkým očakávaniam tak činí za plného denného svetla kľudného slnečného odpoludnia. Útok sa síce čiastočne odohráva v podzemí (konkrétne v stoke), ako diktuje tradícia tohto žánru, ale svet Gwoemul-a je predovšetkým živý a realistický, čo je veľmi chytrý ťah, ktorý umožňuje filmu sústrediť sa na iné veci ako len na konvenčné napätie, vyplývajúce z neznámej podoby netvora. Bong zásobuje diváka neustálymi prechodmi z hororu do komédie až grotesky, odtiaľ do melodrámy a zase naspäť. Park Gang-Du (Song), prostoduchý, ale nakoniec hrdinský majiteľ blízkeho bufetu, vidí, ako jeho malú dcérku uchvátila nepopísateľná obluda, ktorá sa vynorila z rieky Han, a on i rodina urobia čokoľvek, aby ju získali späť. Stredobodom snímky je teda obrovské odhodlanie nedopustiť rozdelenie rodiny. Nemenej dôležitá téma obtiažnej komunikácie ako v rámci rodiny, tak i navonok sa objaví až v záverečnej sekvencii. Gwoemul je samozrejme primárne zábavný film, ale prýšti z neho silná sociálne smerovaná etika. Bong síce poveril americkú firmu Orphanage, aby do jeho snímky vytvorila digitálne špeciálne efekty, vládu USA však otvorene kritizuje za zasahovanie do kórejských záležitostí aj za pohŕdavý vzťah k ochrane životného prostredia: mutáciu spôsobili chemikálie, ktoré do rieky vypustil kórejský asistent na priamy príkaz bezohľadného amerického šéfa. Najmä skrz Gang-Duovho vzdelaného, ale nezamestnaného mladšieho brata hovorí snímka tiež o dezilúzii celej jednej (režisérovej) generácie. Ako monštrum z neho nevychádza len mutant z rieky, ale takisto aj absurdná spoločnosť, ktorá ho stvorila. Obluda zabíja, len aby mohla prežiť. Úrady k jej likvidácii použijú látky omnoho škodlivejšie. 75% (15.05.2010)

Jeden z filmů, který prý musíte vidět než umřete, mě opravdu zklamal v mnoha směrech. Ve spoustě scénách mi to přišlo ujeté, nesmyslné a přehnané, což zní jako výčet u nějaké americké komedie - no ono to moc daleko k tomu chvílemi nemělo. Ta zrůdička byla celkem dost dobře udělaná a hudební stránka se také povedla. Avšak zbytek byl takový nemastný, neslaný a někdy až příšerný. Ano, mluvím o hlavním hrdinovi s IQ menším než pokojová teplota. Mi neříkejte, že takovou degeneraci způsobí nedostatek bílkovin. Zkrátka jeden z těch snímků, ze kterých se dalo vyždímat více, ale po skončení bych radší vyždímal svůj mozek, abych zapomněl. (03.10.2010)

Pokud se jedná o mutanta a ten komediální nádech, tak je vše v pořádku. První půlhodinka byla parádní a útok rybáka jsem si užil. Ve chvíli, kdy na scénu vstoupí rodinné problémy, tak film trošku zahapruje a do nudícího mišmaše sklouzne při snaze vytřískat z tohoto tématu nějakou politickou satiru. Scény v nemocnici či prokládání zprávami mě nebavilo. Tu šeď občas pročísnulo monstrum, které mělo díky Bohu dost prostoru, ale i tak jsem byl na konci docela zklamán, protože Goemul ve mě zpočátku vzbuzoval velké naděje. Takhle je to jen lepší průměr. 60% (24.05.2014)

Byl by to super monster movie, kdyby to mělo aspoň trochu kvalitní scénář, jenže po úvodní parádní scéně s monstrem, která mě, podle mých skromných očekávání, měla připravit na úžasnou jízdu, se začne naplno projevovat hodně slaboučkej scénář plnej až téměř směšných dialogů nebo myšlenek, do toho vývoj příběhu taky neni zrovna chytře řešenej, kdy se namísto kvalitních a napínavých scén s monstrem řeší nějaký kraviny ohledně viru, potažmo se hodinu hledá, kde by monstrum mohlo být a v podstatě se nic zajímavýho neděje a to je asi ten největší problém tohohle filmu, kdy se vlastně namísto efektní akce pořád řeší něco zbytečnýho a nudí to (11.05.2009)

The Host je zvláštní mix Malé Miss Sunshine a Godzilly, okořeněný ještě troškou politiky a sociálních témat. A mix je to velmi povedený. Na asijských filmech mám rád mimo jiné jejich nepředvídatelnost, díky které i film zdánlivě hodně hollywoodský může být vlastně protiamerický a obsahovat opravdu nečekané dějové zvraty. Čistá pětka to není, ale čtyři hvězdy by byly málo. Kéž by to šlo u nás v kinech! (15.12.2006)