Borat: Nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu

Původně jsem chtěl dát 4* a napsat úplně jiný komentář, ale po přečtění komentářů některých kolegů uživatelů jsem se znovu rozchechtal a pochopil zcela smysl Borata, posuďte sami : uživatel Altamir nám dává vysvětlení z koho si film dělá srandu a z koho ne, co není sranda a co je sranda a jak si tu srandu máme přebrat. To mě přivedlo na myšlenku, aby ke každé komedii, grotesce nebo satiře byl napsán obsah a pak vysvětlivky od Altamira. Další sranda je, že někdo píše že to uraží židy, jiný zase že je to vůbec neuráží, někdo bere Borata jako autentistický dokomunent, jiný jako připravený film. Další uživatelé jsou nadšeni, že vidí tolik chyb a záporů u američanů. Pro jedny je scéna kde se Borat rochní hlavou ve velké prdeli svého kazažského kolegy důvodem k 5* pro jiné zase důvod k odpadu. A to jsem nečetl ještě žádné kecy od novinářů k tomuto filmu, to bych se chechtal asi ještě dlouho. Sílá BORATA pro mě spočívá, právě v následných reakcích na něj. (13.12.2006)

Boratovi jsem se v době jeho premiéry moudře vyhnul, protože jsem podle prvních ohlasů jasně identifikoval, že tenhle styl humoru nebude můj šálek čaje, ale když mi ho Prima naservírovala až pod nos, neodolal jsem, abych své pocity konfrontoval s nadšenými ohlasy některých diváků. Moje intuice mě nezklamala, a tak i když cíle Cohenových vtipů jsou mi sympatické, jeho humor je pro mě celkově nestravitelný. Ono je fajn, že si střílí z politické korektnosti, z pokrytectví, svatouškovství a nekritické náboženské víry, nejrůznějšího dogmatismu a obecně z lidské blbosti. Jenže mu schází (a místy opravdu zoufale) cit pro míru, elegance a noblesa. Cohen je přesně ten typ komika, který pro ohlas publika nebude váhat strčit hlavu do kýblu s fekáliemi, a tak nějak mi připomíná klauna Šášu z populárního seriálu Simpsonovi. Mám podezření, že Cohenovi je naprosto ukradená politická korektnost, nechce nic kritizovat nebo za něco bojovat, jde mu prostě o to prodat co možná nejlíp svou one man show. A místy se mu to opravdu daří, smysl pro ironii a schopnost vygradovat určitý vtip mu rozhodně neupírám, zasmál jsem se rozhodně častěji, než je u současných komedií zvykem. Jenže těch míst, kde se naopak ošívám nad koncentrovanou trapností, je určitě víc. Exaltované výkřiky typu Nejlepší komedie roku! přecházím, protože každý, mě nevyjímaje, má na své úlety právo, ale musím ocenit ty uživatele, kteří mi tu nenápadně, tu s elegancí úderu kladivem, předhazují, že můj vztah k Boratovi je lakmusovým papírkem mého liberalismu, smyslu pro humor a otevřenosti. Rád se sám o sobě poučím. Celkový dojem: 40 %. (22.11.2010)

Borat se snad nakonec stane hrdinou celého světa...v kinosále si ho ihned každý oblíbí...a to nemluvím o prezidentovi Kazachstánu, dyť ten u toho taky sral smíchy (i když zpočátku chtěl Borata vidět na šibenici spolu s nějakým židem). Pro mě naprosto neuvěřitelná nálož humoru...málem jsem se udusil smíchy. Nejlepší scény: zápas naháčů a "žádání o ruku" Pamely :)) (23.11.2006)

"Pamela, vydáš sa za mňa." - "Och, nie, ďakujem." - "Nemusíš súhlasiť.“ Na toto sme s Rižom zašli v roku 2006 do kina a chechtali sme sa ako debili celých 84 minút. Resp. ja 74, pretože 10 minút ma pri "istých" scénach napínalo na vracanie. Scenár je zameraný proti všetkým (viď. Beh pred Židom, či hláška „Je vedecky dokázané, že ženy majú menší mozog, ako muži.“, ale schytajú to aj homosexuáli, heterosexuály, medvede, Američania, Daniel Myrick s Eduardom Sánchezom a mnohí ďalší), nastavil Amerike rovnako dobré zrkadlo, ako Michael Moore vo svojich (pseudo)dokumentoch. Nech už si o tom myslíte čokoľvek, takýto film (áno, je to film) sa vidí raz za X rokov. Kino Považan NMnV 2006 (10.02.2007)

Snaha o maximální debilitu gagů jde ruku v ruce se snahou o dokumentárnost – kdyby jednotlivé výstupy kazašského vidláka měly skutečně punc autenticity, asi by to bavilo víc. Ale ta chtěnost z toho kouká jak sláma z bot, co nezvládne chabý verbální humor, v němž hraje hlavní roli hrubá nekorektnost, zachraňuje Cohen fyzickou odvážností (69ka s tím bachratým gerontem je skutečně kaskadérský výkon). Jsou tam místa nakažlivá svou křupanskou poetikou a své udělá i krátká stopáž. Výsměch tradičním atributům amerického maloměšťáctví je docela fajn, ale nepřekračuje možnosti prvního plánu. Boratova cesta skrze jůesendej je tak celkem zábavná, byť je to humor typu prd. Člověk se mu zasměje, ale zbude jen smrad. (21.01.2009)