Kletba zlatého květu

Úchvatný film, ktorý však po HRDINOVI a KLANE nemá čím šokovať. Nádherný palác a zobrazenie takmer vojenského poriadku v ňom mi trochu nesadli, ale to je dosť subjektívna výčitka. Yimou sa v tomto veľkofilme pokúsil skĺbiť politiku a lásku - a podarilo sa mu to, len to už nemá takú silu, ako keď boli tieto ingrediencie (aspoň čiastočne) oddelené v jeho predošlích filmoch. V prvej polovici je asi len jedna výzamejšia (a o to pôsobivejšia) akčná scéna, v druhej polke sa akcia valí zo všadiaľ. Postavy sú krásne rozporuplné - najviac ma prekvapil Chow Yun-Fat, no Gong Li mu zdatne sekunduje. Prekombinovanosť vzťahov bolo tak akurát na hranici znesiteľnosti, akčné scény boli trochu chladné (dôležitejšie boli vnútorné boje ako tie skutočné). Celkovo je to pre mňa nezabudnuteľný film, ktorý však má na sebe nejaké tie škrabance... (08.03.2007)

Neuvěřitelně lákavý zevnějšek, neuvěřitelně lákavý obsah, ale co z toho? Zlato pro další zlato? Mezi Yun-Fat Chowem a Li Gong (její půvaby zrají jako víno) to opravdu jiskří, co chvíli něco vzplane a hned je oheň na střeše. Právě jejich společné, emocí prosté scény z první poloviny ve mně svým naakumulovaným napětím („já vím, že ty víš, že já vím, ale budu se tvářit, že nevím, že ty víš, že já vím“) vyvolávaly emoce nejsilnější. Když došlo na akci, ve všech ohledech dokonalou akci, film jakoby (paradoxně) rázem složil všechny zbraně a začal se opíjet vlastní krásou. Perfektně promyšlené, přitom bez myšlenky a samoúčelné. Kompozice každičkého záběru je neskutečná a muselo být neuvěřitelně pracné vyhovět režisérovým neskromným představám. To podstatné vždy přesně uprostřed plátna, okolo něj něco honosného, nejlépe zlatého nebo stříbrného. Kamera mnohé výjevy snímá z dálky několika stovek metrů, abychom si plně uvědomili jejich monumentálnost. Jako by nám bylo neustále podstrkováno pod nos „TOHLE je Čína, my na TO máme peníze a hlavně lidi!“. 65% Zajímavé komentáře: Marius, tombac, Cervenak, kikuka, Deimos (19.06.2008)

Tak na tomto filmu je například vidět, že F. A. Brabec se má ve věci kýče ještě hodně co učit. A Chow Yun-Fat vypadá báječně, když se naštve. Bylo to jiné a dlouho jsem si na to zvykala, ale nakonec jsem se do toho dokázala pohroužit natolik, že jestli tam nebyly žádné emoce, tak já jsem tam dodala svoje. Nejvíce mě asi zasáhla ta linie s matkou a nevlastním synem. Závěr působil trochu roztahaně, možná tam ta "finální bitva" ani nemusela být, rodinné drama kvůli ní tak přišlo o tísnivou sevřenost. (Ale zase kdyby tam nebyla, tak by kromě epizodky s asasíny a doktorovou byl film vyloženě jen statickou konverzačkou.) A ještě něco, jestli je některý Yimouův film komunistická agitka a obraz "pravé tváře Číny", tak tenhle, nikoliv Hrdina (i když ten taky). (30.08.2008)

Každý mistr jednou narazí a muselo se to stát. Už minulý film Klan letajících dýk pro mě znamenal od božského Hrdiny sestup dolů a poetika, příběhu přehlušila vše ostatní. V Curse of the Golden Flower zachází Yimou Zhang ještě dál a snaží se vystavět obrovské drama jedné dynastie na postavě manželky Imperátora. Což ve výsledku znamená obrovskou chybu a neúspěch. Výtvarný styl je nezaměnitelný, i když neskutečně barevný vnitřek paláce působí spíše kýčovitě, nevkusně a abstraktně. Vrchol a jediné kvalitní místo filmu je ke konci po velkém povstání, kdy je vše jednoznačně odděleno barvami a dostává se tak na řadu místo hereckého představení Gong Li (na kterou tu Zhang hodně sází, ale scénář to nezvládá ) velká armáda a krásné jednoduché barvy. Vrchol filmu, který je jinak slepenec velké nudy a lásky, která neměla budoucnost. Chow Yun-Fat je nevyužit a nedostane se prakticky do žádné pořádné bojové scény. Je to velký Imperátor, který bojuje už jen svým pohledem a existencí a nepotřebuje nic dokazovat v boji muže s mužem. Velká škoda nevyužitého potenciálu, ale do třetice nemohla vyjít stejná sázka na barevnost a prachmizerný příběh. (23.03.2007)

Promiň Zhangu, ale mně křiklavá výtvarná stylizace Tvého filmu a zejména závěrečná bitva na nádvoří paláce přišly i po třetím zhlédnutí přeplácané a kýčovité. Už při Hrdinovi jsem se cukal, ale tam to vybalancovala křehká milostná linka ruku v ruce s dechberoucími baletními bojovými scénami. Kdežto v Curse of the Golden Flower mi melodramatické pozadí příběhu přišlo jen o málo lepší než v The Banquet a žádná bojová scéna v Tvém bijáku nepřekonala úvodní krvavý přepad divadelníků. Je fajn, že do paláce nahrneš tisíce chlapů v blyštivých zbrojích a ještě do toho vrhneš létající maskované bojovníky s lany a srpy a necháš většinu zkrápět mračny šípů, ale méně přehnaného megalomanství by neškodilo, nemyslíš? Hodně divákům v kinech asi z toho barevného reje klesne čelist, ale mně tedy rozhodně ne. Největší devízu Tvého snímku spatřuji ve skvělé Gong Li (po čtyřítce stále velmi přitažlivé a ženské). Zbytek filmu je pro mě poněkud zklamáním. (05.02.2007)