Nejkrásnější hádanka

VYKRADENÍ SAMA SEBE. Nikdy by mě nenapadlo, že se toho dočkám právě u Zdeňka Trošky, ale stalo se... Pohádky jako "Z pekla štěstí" nebo "Princezna ze mlejna" jsou cítit téměř z každého druhého záběru, což může v nejednom vnímavějším divákovi vyvolat otázku, zda nebyla "Nejkrásnější hádanka" pouhou přípravou na třetí výpravu za Honzou a Markytkou. Tento pohádkový mišmaš však nemá s kvalitou výše zmiňovaných filmů vůbec nic společného a jediné, co na něm stojí za zmínku, je Jan Dolanský. Mizerný zážitek z hloupých postav, zbytečně překombinovaného děje a nevtipných sekvencí ještě prohlubuje mizerná práce střihače. Některé scény na sebe vůbec nenavazují, jiné zase působí, jako by byly omylem rozděleny v polovině. Že by se spěchalo, aby bylo vše hotové v daném termínu? Nu, vypadá to tak... (29.05.2011)

Smažený kapr s výborným bramborovým salátem slehl, chlebíčky jsou taky fuč a já musím zpátky nohama na zem. Už několik dlouhých let tu visí nepříjemné varování pro generace dětí, protože z pořádné české pohádky se stalo velmi nedostatkové zboží. Pořád ještě snesitelný Troška, nicméně nejednoho herce mi bylo líto. (02.01.2023)

Evidentně chtěl pan režisér natočit veselou pohádku - a tak se každý pořád směje, hihňá, pitvoří, případně alespoň usmívá, s výjimkou padouchů samozřejmě. Jenže tohle samo o sobě veselou pohádkou veselou pohádkou nedělá. Chybí zde totiž jakýkoliv vtip, nadhled, i když se chudák Dolanský snaží, seč může. Stejně tak scénář musel vzniknout hodně narychlo, protože mezi některými scénami se pan autor ani neobtěžoval nějakými alespoň oslími můstky. Prostě bez uzavření jednoho přejde k něčemu naprosto jinému, a když se na tomhle nápadu vyřádí, přesune se někam jinam. Nehledě na páně režisérovu úchylku mít v každém svém filmu včetně pohádek polosvlečeného chlapíka, to už mi skutečně začíná lézt poněkud na nervy. (10.12.2008)

Velmi milé překvapení! Zdeněk Troška překvapil a po otřesných pohádkových (a nejen pohádkových) slátaninách typu Z pekla štěstí nám připravil pohodovou pohádku s tradičním námětem od J. Drdy, v níž není nouze o zábavu, napětí, krásné záběry na naši vlast, dobře zvolené exteriéry a výborné herecké obsazení. Jan Dolanský zde má svůj velký koncert a kladu si otázku, proč není více obsazován v pohádkách? Hraje opravdu skvěle, uvěřitelně a navíc je i sympaťák. Veronika Kubářová se role princezny zhostila také velmi dobře a je nutné podotknout, že jí to opravdu moc slušelo. Nemám problém s čtyřhvězdičkovým hodnocením, protože dobrých, ale opravdu dobrých pohádek po roce 1989 nevzniklo mnoho. Nejkrásnější hádanka je jednou z toho mála, které stojí za vidění. Klasický pohádkový nedostatek: Tak jako ve většině pohádek, tak i tu můžeme vidět královské písemnosti ve formě svitku, což je nemožné. V těchto dobách se již neužíval papyrus (krom papežské kanceláře), nýbrž pergamen, který se nestáčí, ale skládá. To je ovšem nepodstatný detail :) (28.05.2011)

Je módou ve filmových kruzích kopnout si svého Trošku. Možná zaslouženě, možná méně zaslouženě. Vousatý Jihočech pravda nepatří k režijní elitě, na druhou stranu kdo ze současných tvůrců dokáže natočit pohádku, při které se mi nechce zvracet, ať hodí filmovým pásem. Můžu víceméně opakovat, co jsem napsal u Čertovy nevěsty. Není to v žádném případě veledílo, ale je to koukatelné, má to jakš takš děj, byť zbytečně překombinovaný, a dokonce se u toho nepiští tolik, jak je u Trošky obvyklé. Zkrátka můj mozek neurážející průměr. (13.01.2014)