Protektor

Povedené osobnostní drama se vztahovým základem (a pointou) a k tomu ještě důkaz formální vyspělosti českého filmu - nebo alespoň schopnosti vycajchnovat se na "světovou úroveň", když na to přijde. Víc k tomu celkem nemám co říct, snad jen že Jana Plodková skutečně vypadá, jako kdyby utekla z prvorepublikového plátna (a také tak zpívá, což je v tomto případě plus). No zkrátka dobový feeling je dokonalý. Mám-li si vybrat z filmů využívajících atentátu na Heydricha k vyprávění něčeho "svého", volím rozhodně Protektora před Lidicemi. (V kategorii televizní tvorby by vyhrálo Strachovo Silver A, ale to už je jiný příběh;)) 80% a s kecy o konstrukčně dokonalé prázdnotě si vyližte známku. Osobní PS: Sandru Novákovou fakt ne... podle mě opravdu nemáme přeceňovanější herečku. (21.08.2011)

70% O nejlepším polistopadovém filmu bych nemluvil. PROTEKTOR má pár zajimavých nápadů ve scénáři (celý vztah Hany s promítačem, věšení nápisu "Židům vstup zakázan" na transportační středisko), moc mě ale nebavil odstup od postav, se kterými se absolutně nedalo sžít a na konci mi bylo docela jedno jak to dopadne. (17.09.2010)

Mám ohromnou radost, že můžu dát "našemu" filmu plný počet hvězdiček a když se mě někdo s ciziny zeptá "a co Vaše filmy, který by si mě doporučil? " už nemusím předstírat nedoslýchavost. Příběh ve své hořkosti připomíná fernet, a tím je právě dokonalý stejně jako třeba já. Doba za protektorátu musela bejt na hovno, ta beznaděj, snaha přežít v atmosféře strachu. Udělat něco pro druhý a přitom nepodávat ruku smrti. Nedůvěřovat ani slovu důvěra. Brrr. Hodně filmů z této doby se natočilo, některé byli zdařilé jiné méně, ale až film Protektor mě ukázal, co vlastně znamenalo pro český národ, žít za okupace. Ne radši bych mrdal se sršněm, než zažít tuhle dobu a nedej bože ocitnout se v podobný situaci jako hlavní hrdina. A propo hlavní hrdina.....jsem u herců. Já gratuluju pane Marku Danieli za svůj herecký výkon si můžete na svůj límec přišít vyznamenání nejvyšší - mou fotku. Opravdu jak mě hluboce sjemul film, tak neméně hluboce mě utnul i nadvýkon Marka Daniela. To jsem snad už ani nedoufal, že až takhle dobře tady někdo ještě umí hrát. V době bez pánů Sováka, Menšíka, Hrušinskýho, Čepka a dalších ikon herectví se mě začínalo zdát, že už se asi nedočkám žádnýho herce, který mě svým hraním posadí na prdel a hle naprosto nečekaně je to tady -- Marek Daniel, tak tedy gratulace, pusa a přání mnoha dobrých rolí. Samozřejmě nechci tady nějak moc zneuživat prostor který mám od Poma dán k vyjádření svého názoru, ale taky Marek Najbrt je pan frajer. Neznámé tváře / pro mě /, neotřelý příběh a hop, najednou má současná česká kinematografie klenot jak prase. Ostatní herci - prostě bomba, prso Sandry Novákové ještě větší bomba. Hudba, kamera....joo prostě stačí málo...umět a dělat svou práci poctivě, to platí pro všechny, kdo se na tomhle skvostu podíleli - dobrý, dost dobrý ! (15.10.2009)

Příjemně bizarní fraška o židovské herečce, které nechybí chucpe (pozn. autora komentáře, chucpe - zdravá židovská drzost), o jejím manželovi, kterému chybí prakticky všechno (třeba páteř..), o rozkošně laciné hláškující štětce, zasněném cinefilu/fotografu amatérovi a dalších podivných existencích na kulisách jednoho z nejodpornějších období historie lidstva. (02.09.2009)

Obrovské překvapení - protože jsem si byl takřka jistý, že "český film" s hodnocením 82% se mi bude aspoň trochu líbit. Nedal mi ale (krom asi dvou kratičkých pasáží) vůbec šanci, abych se k němu přiblížil. Spěchá, přímo letí, že se emoce, kterou občas vyvolá, vůbec nestačí dotknout divákovy duše - ta je ale stejně neustále příliš zaměstnaná nadužívanou (ale skvělou) hudbou. Je ukecaný, že po čase člověk ztrácí zájem o nové informace, protože jsou vždy obalené shlukem nápaditých, ale zbytečných efektíků. Zavání podivným pozérstvím, stejně jako postavy, o kterých vypráví (všechny, bez vyjímky). Tolik hluku nadělá, aby k tématům, o kterých se tváří, že bude mluvit, neřekl vlastně vůbec nic nového, ani zajímavě nezrekapituloval cosi starého. Formálně nového toho přináší sice mnoho (nebo takovým dojmem aspoň působí), ale nic z toho neplní, co se týče emočního prožitku diváka, jinou než retardační funkci. Je to jakoby takový Brecht, jenomže bez příběhu a zřetelnějšího smyslu : jeden zcizovací efekt za druhým, aby nám stále dokola říkal jen a pouze, že Češi jezdí na kole. To už bych si s postavami radši prožil trochu strachu - jenomže ty, dokonce i když se mluví o tom, že budou ony nebo někdo z jejich blízkých možná zastřeleni, působí dojmem, že se baví o rozdílu mezi bicyklem a koloběžkou. (09.10.2009)