Režie:
Marek NajbrtKamera:
Miloslav HolmanHudba:
Midi LidiHrají:
Jana Plodková, Marek Daniel, Richard Stanke, Jiří Ornest, Klára Melíšková, Tomáš Měcháček, Sandra Nováková, Martin Myšička, Simon Schwarz, Josef Polášek (více)Obsahy(1)
Okupace Československa v březnu 1939 obrátí naruby manželství rozhlasového reportéra Emila a jeho ženy Hany, filmové herečky, která stojí na počátku velké kariéry. Hana je nečekaně konfrontována se svým židovským původem a z výšin společenského postavení se propadá do zvláštního druhu samoty. Aby Emil svou ženu ochránil, dává se navzdory svému přesvědčení k dispozici německé propagandě, zatímco Hana hledá řešení v iluzivních převlecích a drobných únicích. Emilova hra s kolaborací a Hanin obklíčený způsob života však zoufalé manžele odcizují. Až ve chvíli atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha Emil nevědomky překročí hranici a vzápětí se vzepře svému ponížení. Nezabrání sice tragickému konci jejich osudu, dokáže ale najít pro oba okamžik vzájemného sblížení. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (837)
Příjemně bizarní fraška o židovské herečce, které nechybí chucpe (pozn. autora komentáře, chucpe - zdravá židovská drzost), o jejím manželovi, kterému chybí prakticky všechno (třeba páteř..), o rozkošně laciné hláškující štětce, zasněném cinefilu/fotografu amatérovi a dalších podivných existencích na kulisách jednoho z nejodpornějších období historie lidstva. ()
Protektor nedisponuje nějakým úžasně silným příběhem, ale spíš slušivou atmosférou a sympatickou snahou natočit český film, který se za sebe nemusí za hranicemi stydět. On je rozhlasový reportér, ona herečka zřejmě se slibnou budoucností. Jenže ona je židovka a on dostává nabídku, kterou není radno odmítat. A oba žijí v nepříliš lehké době. Hezky se na to dívá, zvlášť, když Jana Plodková a spol. dokazují, že české civilní herectví není mrtvé, ale je nutno přiznat, že zejména v druhé polovině se Protektor začíná nepěkně otřásat v základech a chybí mu to hlavní – emoce. Chtěl bych jásat, ale nějak mi to nejde.. leda z dokonalé vizuální stránky.. *** až **** ()
Vizuální stránkou první jakosti, zvolenou hudbou i četnými vizuálními vtípky mne Protektor zaujal velmi, vším ostatním již méně, ale stejně bylo příjemné moci po pár minutách úplně pustit z hlavy, že sleduji český film, k němuž třeba být trochu shovívavější. 75% Zajímavé komentáře: Marigold, Bluntman, CheGuevara, O*R*I*N, StarsFan, fuckme ()
… A PÁTÝ JEZDEC JE STRACH. Atraktivní prostředí jak Československého rozhlasu, tak tehdejšího hraného filmu je současně pracovištěm rozhlasového redaktora a rychle vzlétající herecké hvězdy. Klíčový film, který by ji byl býval nepochybně posunul vzhůru do vysněné kariéry, má však dvě osudové slabiny: premiéra „filmu ve filmu“ připadá již naplno do událostí kolem vznikajícího protektorátu a oba jeho hlavní hrdinové jsou nadto židy. Manžel odmítne svou choť opustit, ale cena, kterou zato oba platí, je stále neúnosnější: hrbení poznenáhlu přechází do přímé kolaborace a viditelných projevů zbabělosti. Vášnivá a poněkud exhibicionistická herečka se naopak odmítá podřizovat sílícím projevům rasové segregace a perzekuce, do nichž jí tlačí i za cenu postuůného vzájemného odcizování manžel, aniž si však naplno uvědomuje jejich dosah a své smrtelné ohrožení. Příběh, který vrcholí událostmi kolem druhé heydrichiády, přináší zlom v dosavadním chování obou protagonistů. Skutečnost, že režie důsledně i důkladně spolupracovala s kvalifikovanými odborníky-historiky a více či méně beze zbytku respektovala jejich doporučení, se projevila v přesném postižení protektorátní atmosféry, v polarizaci postav i událostí, v objevení celé palety takéexistencí té doby. Jako zvlášť silný znak díla lze uvést jeho „nehappyendovitý“ závěr, který svádí oba rozvaděné manžele znovu dohromady a propůjčuje jejich závěrečné katarzi nadčasový rozměr odboje i rezistence najednou v gestu, které je svou naléhavostí současně prvkem nadčasovým a a současně přesahem do následného klasického, rozporuplného vývoje, jenž přetrvá i do dalších desetiletí našich moderních dějin. Již zmíněnou potenciální klasičnost tohoto filmu mladých pro mladé zesilují dále špičkové výkony představitelů nejen hlavních, ale značné části tzv. vedlejších rolí a pozoruhodně invenční hudební složka. Deklarované oscarové aspirace filmu se za tohoto stavu věci jeví jako oprávněné a plně zdůvodnitelné. ()
Obrovské překvapení - protože jsem si byl takřka jistý, že "český film" s hodnocením 82% se mi bude aspoň trochu líbit. Nedal mi ale (krom asi dvou kratičkých pasáží) vůbec šanci, abych se k němu přiblížil. Spěchá, přímo letí, že se emoce, kterou občas vyvolá, vůbec nestačí dotknout divákovy duše - ta je ale stejně neustále příliš zaměstnaná nadužívanou (ale skvělou) hudbou. Je ukecaný, že po čase člověk ztrácí zájem o nové informace, protože jsou vždy obalené shlukem nápaditých, ale zbytečných efektíků. Zavání podivným pozérstvím, stejně jako postavy, o kterých vypráví (všechny, bez vyjímky). Tolik hluku nadělá, aby k tématům, o kterých se tváří, že bude mluvit, neřekl vlastně vůbec nic nového, ani zajímavě nezrekapituloval cosi starého. Formálně nového toho přináší sice mnoho (nebo takovým dojmem aspoň působí), ale nic z toho neplní, co se týče emočního prožitku diváka, jinou než retardační funkci. Je to jakoby takový Brecht, jenomže bez příběhu a zřetelnějšího smyslu : jeden zcizovací efekt za druhým, aby nám stále dokola říkal jen a pouze, že Češi jezdí na kole. To už bych si s postavami radši prožil trochu strachu - jenomže ty, dokonce i když se mluví o tom, že budou ony nebo někdo z jejich blízkých možná zastřeleni, působí dojmem, že se baví o rozdílu mezi bicyklem a koloběžkou. ()
Reklama