Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Julie (I. Bittová) má všechno. Úspěšného a pohledného manžela (K. Roden), zdravou a chytrou dospívající dceru (M. Issová), práci překladatelky, oddaného milence (I. Franěk) a teď dokonce i nový, velký dům, kam se celá rodina právě přestěhovala. Ale pod tímto zdánlivě spokojeným a klidným povrchem zatím odpočívají mnohá tajemství, která nebude možno skrývat donekonečna. Julie však nechce dělat zásadní rozhodnutí. Místo toho se vrhne do zcela nesmyslné mise. Když ráno ve zprávách zaslechne, že zemřela jazzová zpěvačka a klavíristka Nina Simone, kterou v mládí obdivovala, vzpomene si na dobu, kdy vše bylo jednoduché a kdy žádné hory tajností neexistovaly. Zcela iracionálně a přes protesty celé rodiny se rozhodne koupit si piano, na nějž jako malá hrávala. I když tím na první pohled od všech hlubokých problémů utíká, ukáže se, že tento jediný den, kdy opustí bezpečnou rutinu svého života a vydá se hledat vytoužený nástroj, převrátí její dosavadní život vzhůru nohama. A přesně tohle je někdy potřeba, aby člověk mohl začít znovu. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (450)

Bluntman 

všechny recenze uživatele

Tajnosti jsou bezpochyby nejlepším českým filmem posledních let, o kterém se ale obtížně cokoliv píše či říká, protože jsou hodně niterné a nemusí nutně oslovit jenom ženu prožívající krizi středního věku (protože tajnosti má jistě každý z nás). Alice Nellis je zároveň i nejlepší český scénárista (scénáristka), který má cit pro realistické dialogy a tragikomické postavy i pointování jednotlivých situací a svému dílu dokáže dát sevřený tvar. Navíc jakožto režisérska se díky častým panorámujícím záběrům matičky stověžaté zbavila i zdání televiznosti, která tak zatěžovala její dva předchozí filmy Ene Bene a Výlet. Introspektivní pohled ženy, který je plný impresí přesně v duchu filmů režisérek francouzské nové vlny či režisérů italského neorealismu, ale nepůsobí překvapivě staromilsky a ony imprese jsou sebejisté a vždy slouží příběhu (stačí jen porovnat pád z kola či máčení houby na hlavu nebohého studenta z Vratných lahví a scénu omldení či z tramvaje v Tajnostech). Všichni herci podávají absolutní výkon, od přesných hlavních rolí (Iva Bittová a Karel Roden) až po ty nejmenší, v nichž herci zvládají své postavy prostřednictvím přesné mimiky (Krobot, Konig). A žánrově nevhodné sekvence, které jsou navíc k tomu docela dost neoriginální (Americká krása - pytlík, Moulin Rouge - tango) jsou do celku zasazeny bez sebemenších problémů a na české poměry jsou něco nevídaného. Tajnosti jsou českým filmem roku a zároveň nejlepším českým filmem posledních let... ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

Technicky, obrazově a režijně opravdu skvěle zvládnuté. Má to punc profesionality a fakt hezky se na to kouká. Iva Bittová je herecky perfektní a třeba i takové dialogy jsou přirozené. A ta hudba! Jeden z mála českých filmů, co se dá poslouchat. Akorát ty tanečky byly blbý. Chápu že je to hodně muzikální film a to je jen chvályhodné, čím víc muziky, tím lépe. Jenže ty tanečky byly fakt divný. ()

Reklama

Boogeyman 

všechny recenze uživatele

Když jsem na LFŠ v Hradišti viděl jen půlku, protože sledovat film na přeplněném náměstí v sedě na dlažebních kostkách prostě nešlo, velmi mě mrzelo, že to vzdávám, protože film vypadal moc dobře. Když jsem ho dnes viděl celý, opět jsem si užil první polovinu, ta druhá mě ale hodně zklamala. Skončí to vlastně uplně nijak! ()

novoten 

všechny recenze uživatele

Na první signální tiché a přitom občas skoro hlasitě pravdomluvné. Pod divákovou kůží díky slzám, piánu a hudbě, ale zároveň odosobněné mnoha vedlejšími postavami. Ať už špatnými (Karel, realitní agentka), dobrými (doktor, manželská dvojice) nebo úžasnými (roztomilá Martha Issová jako dcera a dokonalý Roden jako manžel by si zasloužili mnohokrát víc prostoru). Ty rozpačité tři hvězdy jsou nakonec zklamáním, za něž může příliš rozvláčný scénář plný cizích zmatených pocitů nebo dialogů mířících vedle mé srdeční smysly. Ve hře tak všechny zúčastněné drží Iva Bittová, která dokáže z civilní zamyšlené melancholičky přepnout na fascinující bytost plnou emocí. Navíc živoucí kamera vtáhne diváka do příběhu v těch nejpotřebnějších chvílích. Škoda jen, že dvě absolutně dokonalé pasáže, v Richardově zaměstnání a na dceřině večírku, jsou tak úžasně natočené, zahrané a procítěné, že ty zbývající vedle nich vypadají jako příliš chudí příbuzní. P.S.: Po nějakých dvou týdnech bohužel doznávám, že i s takhle malým odstupem dostávají tři hvězdy hořký chuťový ocas zbytečnosti a nedořečenosti. Zůstaly jenom ty dvě scény a Roden s Issovou. Zbytek už nikdy vidět nechci. ()

Rosomak 

všechny recenze uživatele

I přesto, že si uvědomuji propočtenost ze strany Alice Nellis a příliš bezstarostný, poetický a uhlazený look, musím Tajnosti hodnotit jako velmi dobré. Alice experimentuje s náladami a snaží se vtlačit optimistické podtóny i pod ne zrovna optimistické pasáže filmu. To možná někomu příjde jako zavánějící kýčem, ale dle mého názoru se jedná o zajímavé zkoušení toho jak v divákovi vyvolat opačné pocity, než na jaké je v daných situacích běžný z jiných filmů... Navíc je to okořeněno velmi solidními hereckými výkony a na české poměry velmi zajímavou prácí s kamerou... ()

Galerie (9)

Zajímavosti (7)

  • Natáčelo se v Praze, v lokalitách Žižkov, Dejvice, Pankrác a Nusle. (Terva)
  • V Tajnostech si zahrála i režisérčina dcera Ella Rose – je to miminko, které se mihne ve scéně, kdy hlavní hrdinku pokutuje revizor v tramvaji. (Siriuss)
  • Scenáristka a režisérka Alice Nellis už byla vinou deziluze ze snahy prosadit do výroby svůj jiný film na pokraji rozhodnutí skončit s filmovou kariérou, když ji svým způsobem zachránil producent Jan Svěrák tím, že "projevil zájem o Tajnosti. Když jsme se dohodli, že musejí vzniknout za krátkou dobu a nesmějí moc stát, ucítila jsem obrovskou svobodu. Nemusela jsem se přizpůsobovat čemukoliv zvenčí. Rozhodla jsem se, že Tajnosti natočím i s tím rizikem, že nejde o jasně určitelný žánr a že si na tom filmu budu dělat, co chci. Když budu chcít překročit nějaká pravidla, tak je prostě překročím. V tom totiž spočívá krása malých filmů: Když máš rozumného producenta, tak ti za to, že ti nemůže poskytnout komfort velkého štábu a spousty času, dá komfort jiný, komfort svobody a volnosti si film natočit tak, jak opravdu chceš a cítíš, což Honza udělal." (NIRO)

Související novinky

Pohádky Jana Svěráka

Pohádky Jana Svěráka

09.05.2007

O úspěchu Vratných lahvích už nemůže snad nikdo pochybovat. Před několika dny uvítaly svého sedmsettisícího diváka, už dva měsíce se drží na špičce žebříčku návštěvnosti českých kin a dokonce se… (více)

Reklama

Reklama