2:37

Pohled 22 režiséra, který ještě mohl žákem školy, nechci nijak zpochybňovat. Má právo na autenticitu svých prožitků i představ. Se značným odstupem, který k tomu mohu zaujmout, je pojmout (nejen tuto) školu jako ústav sekty, která se rozhodla pro hromadnou sebevraždu. V každém případě zde byla na jednu hromadu nanesena pěkná várka zlotřilostí a perverzí. Možná chtěl autor naznačit: touto cestou (raději už) nepokračovat. Možným problémem je, že nikdo z žáků do školy nechtěl chodit ani se něčemu učit, a nikdo z účitelů vyučovat ani žáky opravovat či napravovat. V jistém smyslu tak jde o školu budoucnosti. Jen mladý režisér to má v hlavě v pořádku, snad mu chybí lépe se naučit řemeslo (v nějaké australské škole?). (05.03.2023)

Poměrně silné v jednotlivostech, ale jako celek to je strašně těžko uvěřitelný. Až moc velký psycho na jednu obyčejnou školu. Některé problémy studentů můžou působit zajímavě, ale překvapivé zjištění na konci na mě nijak zvlášť nezapůsobilo. Určitě je to dost emotivní, nicméně mě to nijak extra nedostalo, možná špatný rozpoložení při sledování tohoto australského psycho dramatu. 60% (30.06.2013)

To byla slušná depka, ještě když to vychází ze skutečných událostí. Líbilo se mi že scény jsou udělaný jako ve filmech Quentina Tarantina, jak scény hezky na sebe navazujou co se stalo předtim, to bylo skvělý. Dobrá kamera a atmosféra. No a ten konec mě teda dostal, udělalo se mi i trochu špatně :D Což se mi vůbec u hororů kde je hodně gore a stříká krev z těl obětí - Nestává :D Tohle na mě zapůsobilo dost. Bylo to skvěle udělaný ta sebevražda a té holky mi bylo líto. Divim se že režisér Murali K. Thalluri už nic pak dalšího nenatočil, svůj první film natočil výborně. (16.12.2020)

Tak luxusní propojování jednotlivých příběhů jsem snad ještě neviděla. Aby někdo dokázal vymyslet tak složitou kompilaci dějových linek, v kterých se ale divák vůbec neztratí, to je seksakramenský umění. Jen obecně, nad dramaty ze studentského prostředí mi zůstává rozum stát. Díky bohu, že jsem měla vlastně boží telecí léta... (06.06.2013)

První půlka je skvělá. Představení postav tu proběhne dostatečně, jsou i uvěřitelné (i přes jistou klišovitost) a jejich psychologie tu taky je. Sestříhané je to brilantně (to platí pro celý film), natočené taktéž (to opět platí pro celý film), je tu i napětí a vyprávění je poutavé. Bohužel druhá půlka to začne kazit. Uvěřitelnost jde stranou a Thalluri začne všechny situace až přehnaně vyhrocovat a i když do jisté míry je film nepředvídatelný, naservíruje nám dva stupidní zvraty, z nichž jeden se dá postupem času odhadnout a ten druhý je tak strašně předvídatelný od nějaké 5-6 minuty, že bych se divil, kdyby to někomu taky rychle nedocvaklo. Naštěstí to vytáhl konec, který jsem sice částečně tušil, ale i tak mě nějak šokoval. Celková myšlenka je super a líbila se mi hodně, takže nakonec jsem se rozhodl pro slabé 4*. Ten film je dobře napsaný, skvěle sestříhaný, natočený a poutavý je rozhodně taky. Akorát ještě hudba mi místy přišla otravná a vadilo mi, že (pro mě) nejzajímavější postava, která ze všech byla nejméně klišé, do příběhu výrazněji nezasáhne, je jen do počtu a vlastně jeho/její (si zkuste uhádnout, koho mám na mysli) problémy nejsou ani částečně uzavřeny. Ale zase můžu být rád, že za těmi dvěřmi byl někdo jiný... Je to dobré drama, ale místy zbytečně vyhrocené. Minimalističtější přístup by mi seděl asi víc. I když... u Slona se to spíš minulo účinkem, ale to spíš z toho důvodu, že Van Sant je vůl. Slabé 4* (05.10.2020)