Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě aneb Máme dobrý scénář i herce, takže můžeme vše. Shodou okolností tenhle film má něco, co nemá žádný novodobý historický film, a naopak postrádá to, čím se pyšní skoro každý novodobý historický film. Abych nebyl tajemný jak hrad v Karpatech, teda Zlenicích, tenhle film má ducha doby středověku, obsahuje velmi dobře podané reálie (povolení ke stavbě hradu!) a vy máte pocit, že tohle se opravdu na počátku 14. století odehrává. Zkráceně řečeno, film má dobovou autenticitu, což je komodita, kterou nenamícháte jen tak. A co mu oproti novodobým historickoidním filmům schází? Výprava. Hrozné kulisy i kostýmy. Jak vidno na mém hodnocení, výprava dobrý film nedělá, což si ale bohužel dnes málokdo z filmařů uvědomuje. Vypíchnout musím Otakara Brouska a Eduarda Cupáka. A trik s kočkou. A svíčku. A prostě všechno. (07.12.2015)

„Spravedlnost vždycky zvítězí, jenomže to dá někdy spoustu práce…“ Krásná středověká detektivka, krásná černobílá televizní inscenace. O postavě Oldřicha ze Zlenic, zakladatele hradu Zlenice v Posázaví, „meči krále Jana položeného zpupným pánům na hruď“, se toho z historických análů moc neví. Možná i proto si Radovan Šimáčka, autor literární předlohy, vybral tuto postavu ke konstrukci téhle vcelku mistrné detektivní zápletky, kdy dojde mj. i na vyřešení (jen zdánlivé) záhady zavřené komnaty. Zaujmou sice primitivní byť vcelku účinné kriminalistické metody jako třeba použití černého kocoura coby středověkého "detektoru lži". Jinak herecky skvěle obsazeno, výborný mladý Hanzlík i Petr Kostka coby středověký detektiv pan Petr Ptáček. (30.11.2020)

Záhada zamčeného pokoje. Lze sice obecně polemizovat o smyslu a provedení středověkého zločinu tak, jak jej vylíčil Šimáček i filmoví tvůrci, nicméně základní půdorys zůstal zachován. Ba co víc, v mnohém byl doslova předběhnut. Svíčka, závěs, ukradená listina, jehla napuštěná jedem, obarvená kočka... a k tomu poirotovské vyšetřovací metody Petra Ptáčka z Ledců. Z družiny vynikajících českých herců, na které dnes už nelze nevzpomínat s jistým okouzlením a fascinací, bych rád upozornil na neprávem opomíjeného představitele charakterních postav Viléma Bessera, jemuž kolegové a přátelé neřekli jinak než Míla. Jeho role, nevelká rozsahem, ale důležitá svým významem, dokazuje, jak skvělým hercem byl. (31.10.2010)

Československé televizní krimi, jež se odehrává na počátku 14. století na hradě Zlenicích a příběh se zabývá vyšetřováním vraždy hradního pána. Mezi nejvíce podezřelé osoby patří syn pána ze Zlenice Jan (J. Hanzlík), jenž musí na vlastní pěst najít pravého pachatele a dokázat tak svou nevinu. Nalézt potřebné důkazy mladému pánovi pomáhá jeho přítel Petr Ptáček (P. Kostka), jenž nakonec díky svému dokonalému kriminalistickému úsudku, poté co objasní záhadu zamčeného pokoje, svůj úkol splní. Ve vedlejších rolích návštěvníků hradu a současně k dalším podezřelým patřili V. Besser, E. Cupák, R. Jelínek, O. Sklenčka, J. Němeček či V. Stach. Funkci jakéhosi středověkého vyšetřovatele pana Oldřicha z Týnce představoval O. Brousek. Kriminálka s poněkud nelogickým názvem je pozoruhodná svou středověkou stylizací, zajímavými hereckými postavami a koneckonců i zápletkou a patří dle mého názoru k mírnému nadprůměru ve svém žánru. (31.05.2015)

Žánr středověké detektivky je filmaři neprávem opomíjený. Je náročný na výpravu, kostýmy a dobové reálie. Pro mne stojí v čele žánru film Jméno růže a seriál Případy bratra Cadfaela se skvělým Derekem Jacobim v roli mnicha vyšetřovatele. Hodnocený snímek mne zaujal svým zasazením do českého prostředí, kvalitními hereckými výkony a zajímavou zápletkou včetně záhady zamčeného pokoje. Také černobílý formát vhodně podtrhuje dobu, v níž se příběh odehrává. Naprostá spokojenost. (13.11.2020)