True

"Čas plynul. Čas utíkal." Vcelku hezké a utvrdilo mě to v tom, že se musím konečně podívat na celý projekt Paříže. Natalie Portman můžu, je skvělá a tady jakbysmet. Všechno to tak hezky odsýpalo, že mě tady nevadily opakující se repliky, protože k tomu to prostě patřilo /ačkoliv jindy mě to vytáčí na nejvyšší míru/. No a ten konec... co si budeme vykládat.. docela jsem to i čekala. (29.06.2013)

Tom Tykver dokázal v 7 minutách vylíčit milostný příběh slepého kluka a začínající herečky tak brilantně, že zůstává rozum stát. Od počátečního telefonátu, přes první setkání, běhu ke konzervatoři .. - Tykver nám servíruje nebezpečné tempo, ukázkový střih a výraznou pointu. Pro mě no. 1 z Paris, I love you. (26.10.2008)

Stejně jako někteří ostatní tady, považuju těchto 10 minut za ty nejlepší, co se v Paris, Je t'aime objevily. Celý vztah je shrnutý do krátkého času, ale nepostrádá nic důležitého. Během krátké chvilky poznáme povahu Natalie a křehkost jejího přítele. Konec a celkové vyznění perfektní. A hudba, která to celé podbarvuje, sedí výborně. (25.01.2011)

Paris je t´aime bylo pro mě obrovským, nepopsatelným zklamáním, ale tahle povídka Toma Tykwera mě přivaděla a stále přivádí do euforie, jelikož si ji pouštím i několikrát denně. Naprosto úžasně zkratkovitě zachycený vztah dvou lidí. Je to ta nejlepší filmová povídka všech dob. Úžasná hudba, úžasná francouzština, úžasní herci, úžasný zážitek. (05.10.2008)

Nejzdařilejší povídka z celého filmu Paříži, miluji Tě, to každopádně. Ale především asi nejlepší „kraťas“, který jsem kdy viděl. V dané délce maximálně úderný, emočně rozmanitý a silný, výborný ve všech svých složkách. Zároveň nabízí asi nejefektivněji shrnutý romantický vztah vůbec. Pro mě osobně je True z mnoha důvodů velkou srdcovkou, kterou si můžu pouštět pořád dokola a nikdy mě neomrzí (především tedy ta převažující část odehrávající se za doprovodu hlavního hudebního motivu). (02.07.2015)