X-Men Origins: Wolverine

Oh my Hood... Na Wolverinově místě bych o ztrátu paměti prosila na kolenou, protože hrozit mně, že si budu pamatovat svou osobní historii v podobě slepence blbostí, klišé a reklamních spotů na Old Spice, jakým je tohle (příčí se mi nazývat to filmem), tak si ze zoufalství dost možná pokusím způsobit si ztrátu paměti sama. Takhle to může posloužit pouze jako důkaz, že bez slušného scénáře a sebejisté režie stojí sebenabouchanější blockbusterový kolos navzdory adamantiové kostře na hliněných nohou, i kdyby rozpočet překračoval český státní dluh a herci se mohli přetrhnout (rozsápat, utopit, zastřelit, vyhodit do povětří). Bez Singerova dohledu nebo dohledu někoho aspoň trochu schopného byl svého času dravý rosomáčí zmetek vykastrován do podoby podbízivě se lísajícího domácího mazlíčka, kterého se mi přes všechnu lásku ke zvířatům chtělo celou dobu nakopnout. Ano, je to tak - vzdor evidentním úmyslům natočit to tak, že se divák předávkuje testosteronem, Wolverine beznadějně postrádá koule a bejt chlap, hodnotím to ještě níž. (01.12.2011)

Čím víc přibývá špatných pokračování mutantí série, tím víc si vážím prvních dvou Singrových filmů. X-men origins: Wolverine je bezkrevné béčko, které je rozkročené mezi popcornem pro teenagery a snahou o chytrou podívanou. Ale výsledek je podobně rozporuplný jako bylo Quantum of Solace Marca Frosta. X-Men Origins se pohybuje na pomezí s X-men 3 - neurazí ale ani nenadchne, přičemž dějovou kostru si propůjčili především z X-men 2. Hood se snaží procpat do filmu co nejvíce akce, která trpí na úkor příběhu, je nepřehledná a je jí tolik, až z toho oči přecházejí. Wolverine je na plátně od začátku až dokonce ale není to ono. Dívčí osazenstvo bude nadšené z obnaženého pozadí Hugha Jackmana a pánské pak z akčních scén připomínající Ramba šmrncnutého Komandem. Jakmile odezní wow-efekt nastolený první půlhodinou přichází veskrze zklamání a finále se nese v duchu vystřižené scény z jakéhokoliv dílu série Resident Evil a schématicky kopíruje akční finále X-men3 tzn. hodně výbuchů, několik mrtvol a výsledek žádný. Kde ni tu nic. Mně osobně přinesl Wolverine podobné zklamání jako loňský Max Payne. Hugh Jackman se snaží a jde mu to skvěle, jen působí jako slon v porcelánu a jeho superhvězdná aura bortí celou příběhovou kostru, která je velmi křehká. Těch několik málo flashbacků ukázaných zejména v druhém díle X-men měly mnohem hustší atmosféru než celý spin-off o Wolverinovi. Kde se asi stala chyba? 6/10 (02.05.2009)

Rovnou na úvod se lehce zmíním o workprintu, ale flamem workprint vs. normální verze se zabývat rozhodně nebudu. Lidská blbost je nekonečná a stejně si každý obhajuje své argumenty, které jsou věrohodné asi jako výroky našich politiků. Film je dostatečně psychologicky i akčně zpracovaným příběhem o Wolverinovi, ve kterém nechybí vtip, kvalitní efekty, pěkná hudba a samozřejmě ani otřepaných klišé. Konečně se náležitě dozvíme něco o tom, jak Wolverine přišel ke svému holičskému náčiní a nejen to, skoro stejně velký prostor i jeho krvelačný bratr, za jehož ztvárnění zaslouží Schreiber velkou pochvalu. Je to zkrátka přesně to, co vyplňuje mezery a otázky v Loganově minulosti, které ve vás budou hlodat po zhlédnutí X-Menů. Tento snímek měl jistě v úmyslu celou trilogii doplnit, nikoliv překonat a to i přesto, že by si to Hugh Jackman nebo nejeden z nás, fanoušků filmových mutantů, rozhodně přál a tak se mu některé nedostatky ani vyčítat nedají. Například jistá epičnost, kterou známe z následného pokračování tu sice chybí, ale za tu dravost, s kterou se Logan pustil ve jménu pomsty do svých protivníku, si Wolverine ty silné tři hvězdy určitě zaslouží. (6/10) (01.05.2009)

Souhlasím s tím, že je to pro děcka (teenagery) a že to trochu kazí jméno X-Men sérii. Ale o nic víc než Ratnerův pokus. Scénář plný klišé, siláckých hlášek a příliš rychlých přechodů mezi akčními scénami (rychle něco řekni, ať ti můžu vrazit pěstí) v rukou režiséra, který občas vystřihne úplně dementní záběr (úvodní flashback), ale většinu času drží film v kolejích blockbusteru z druhé cenové. Jackman se snaží, Schreiber je borec a Reynolds nebo Kitsch mají našlápnuto na vlastní sólovky. Návrat do světa mutantů nebolí, ale nezbavíte se pocitu, že to celé mohlo být lepší, vždyť jde o nejslavnějšího mutanta ze všech. Skromnost při vchodu do kina berte jako extra airbag. Náraz bude snesitelnější a nakonec si možná uvědomíte, že tahle cukrová vata mládeži chutná. Před deseti lety by to bylo za čtyři hvězdičky, tentokrát jen takové ty hodně silné tři, se vším co k létu potřebujete. Strach z dalšího Daredevila je ta tam, mírná poptávka po dalším Wolverineovi pomalu bublá na povrch. Ale nikam se nežeň, Hollywoode... (27.04.2009)

Ohoho, tak tohle bylo hodně divný. A těch divných věcí tam bylo tolik, že už si na ně při dobré víře nemůžu ani na všechny vzpomenout, tak se budu věnovat těm, které mi utkvěly. Třeba dost šílené zacházení s vedlejšími postavami. Zjeví se tam nějaký maník s tyčí, rozmlátí celou ulici (úplně zbytečně), odletí letadlem, pak tam půl hodiny není a pak tam zase nakráčí a odkráčí v západu slunce. Taky mi přišlo šokantní, že jedna z nejklíčovějších scén vůbec celé série - totiž vylepšení zabijáka Wolverina na dokonalého zabijáka - byla odbyta tak rychle a lážoplážoidně - respektive, za tohle si můžou tvůrci vždycky sami, když udělají zásadní věc z něčeho, co jiný člověk před nimi zvládl obsáhnout v půlminutovém flashbacku (viz. třeba Underworld, tam je to taky k pláči). (28.02.2012)