Venuše

Moc příjemný lechtivý snímek, a i když trochu smutný, je zároveň i pozitivní. Rozhodně nemůžu říct, že bych se nebavil a nebo, že bych měl po shlédnutí nějaké sklíčené pocity. Odlehčený pohled na stáří a touhu po mladé dívce s nadhledem, lehkou nadsázkou a humorem. Některé situace jsou hodně vtipné jako třeba stařešinská bitka v restauraci, kdy oba aktéry musí roztrhnou servírka :-) (09.01.2009)

Jednak nehodlám akceptovat, že by se veterán nad hrobem zamiloval do devatenáctiletej holky a ta si to ještě nechala líbit a za druhé se všechny postavy filmu chovali jako debilové. Což je velká škoda, bže kdyby se příběh i zpracování pootočilo trochu jiným směrem, mohl to bejt výbornej film. Takhle je jen průměrnej se scénama, který mě lezly krkem. Peter O´Toole dostal nominaci za Oscara spíš za zásluhy, než že by byl tak skvělej. Ale hraje dobře, to zas jo, ale nic víc. (02.02.2011)

Filmů s podobným tématem byly už natočeny snad veletucty, nicméně žádný z těch, které jsem já viděl, nebyl hlavním představitelem zahrán tak fantasticky, jako tento snímek, jehož ozdobou je herectví Petera O'Toolea. Málokterý film byl též tak výborně napsaný. Kdepak, neodvažoval bych se srovnávat tento skvěle vystavěný příběh s nádechem romantiky s Babími léty či Vratnými lahvemi, toto je jiná liga. Venuše je příběh nejen o vztahu starého muže a mladé dívky, je současně příběhem dvou různých (vlastně neskutečně diametrálně odlišných) světů, kde na jedné straně stojí vzdělání, kulturnost, přirozenost, zkušenost, charisma... a na straně druhé jednoduchost, povrchnost, křečovitost. Za vše hovoří scéna, v níž Maurice recituje Venuši Shakespearův sonet a ona jemu na oplátku text nějaké stupidní slátaniny "moderní" popmusic. Příběh starého herce a mladé ošetřovatelky má nádech romantiky, která však naštěstí nesklouzne v plytkost banálních příběhů červené knihovny, čehož jsem se coby největší katastrofy obával v první půlce filmu. Naopak jde o jemnou pygmalionskou variaci, která je duchaplná a skvěle vygradovaná. Venuše je film vtipný, plný krásné ironie, nadhledu, je to též emocionální lahůdka, která se nevyžívá v primitivních popisech mezilidských vztahů, jichž jsou plné televize, nýbrž do hloubky proniká pod povrch všech zůčasněných postav. Zkrátka vynikající film! (30.07.2007)

Na tento film sa mi veľmi dobre pozeralo. Prvá polovica je naozaj vcelku zábavná, plná seniorského, trochu čierneho britského humoru. Tá druhá už je značne vážnejšia, zaoberajúca sa životným bilancovaním, snahou o posledné, aspoň platonické potešenie (Maurice), či tým kam nasmerovať svoj život po zlej životnej skúsenosti, ktorá dokáže človeku vziať pevnú pôdu spod nôh (Jessie = Venuša). To, že film pekne skĺbil humor a komiku s pálčivou existenciálnou otázkou života a smrti, lásky a rozchodu je spolu so skvelými hereckými výkonmi najväčším plusom filmu. Ako kvázi nedostatok sa môže javiť nie príliš originálny príbeh (mladé dievča, ktoré vnesie zmysel do života starého muža). Na druhej strane je to opäť iný pohľad, ktorý je nesmierne pútavý. Výborne sú vo filme vykreslené aj charakery postáv. Predovšetkým Maurice, ktorý aj napriek svojmu vysokému veku nestráca ani kúsok so svojej bohémskej nátury. Takže carpe diem priatelia :-) (03.06.2008)

Áno, Kureishiho scenár sa dá rozoznať na prvý pohľad. Tak trochu neurčitý a rozcíteno-expresívny film o zostarnutom playboyovi a niekdajšej hviezde divadelných javísk, ktorému na sklonku života neostáva nič iné, než stvárňovať epizódne mŕtvoly otcov a starých otcov rodín vo filmoch, geriatrické rozhovory v kaviarni so svojimi rovesníkmi (nielen) o tom, kto z ich spoločných známych zomrel tento týždeň a koľko stĺpcov má jeho nekrológ v novinách, alebo o kvantách liekov, ktoré držia pohromade ich telesné schránky. No a samozrejme, zahorieť vášňou voči mladej neotesanej bohyni s dlhými nohami a drzými spôsobmi (a hrozne vtipnou angličtinou). Vzájomný vzťah starého herca a mladej rádobymodelky je vykreslený s istou dávkou nadsadenosti a humoru, no tiež čímsi nedefinovateľným, čo je spoločným menovateľom všetkých Kureishiho diel. Koniec očakávaný a predvídateľný, na druhej strane, chcela som si pozrieť komornú drámu a nie sci-fi o nesmrteľnosti. Z mojej strany spokojnosť a následne prebdená noc, strávená myšlienkami o starobe a pomyselnej vekovej hranici, za ktorou život pohlcuje všetky ľudské vášne, a ktorá je u každého nastavená tak trochu inak. 8/10. (05.11.2013)