Hrdinové a zbabělci

Sledování dvou rozhovorů Redford / student a Cruise / Streep, bylo jako nebe a dudy. Ty Redfordovi filozofický žvásty mě připomínaly nic neříkající žvatlaní našich politiků, přiznávám, že pak už jsem spíše poslouchal jestli fungují v kině všechny reproduktory. Jiná kavička byla Cruise / Streep, pěkný, ani ne tak v kontextu s doplňujícím příběhem - dramatem dvou US vojáků v Afgánských horách obklíčených fousáčema z Usámovi party, jako spíše vynikající ukázkou, toho jak vypadá taková politická ambice. Když už jsem zmínil ten minipříběh z Afganistánu, tak ty kulisy Afganských hor vypadaly, jako kdyby byly zapůjčeny ze Studia kamarád. To se fakt už dneska hned tak nevidí, působilo to legračně. Naopak velmi opravdově působila Meryl Streep, když řekla " My novináři tady nejsme od toho abychom politikům dělali PR". Doufám, že tohle dobře slyšeli čeští novináři, protože z jejich práce se mě chce kolikrát blejt ! Herecké výkony na skvěle úrovni, ale tak od takových jmen, taky že jo? Nejvíc sem baštil roli Tomu Cruisovi, fakt paráda, jeho nejlepší záporák:) Jistě si v Evropě tento film najde spousty zastánců. Například dneska na radiu Impuls jím operoval jeden poslanec za KSČM, označil ho za vynikajcí snahu ukázat skutečnou tvář americké politiky. Souhlasil bych s rudouškem, ale s dovětkem, že každá tvář má dvě strany ! (18.11.2007)

Po zhlédnutí snímku mohu konstatovat, že politici jsou svině myslící pouze na sebe, novináři těsně před důchodem by najednou chtěli informovat pravdivě a mladí různobarevní lidé se rozhodnou velká slova o snobismu proměnit v činy (idealistů jsou plné hřbitovy). Je na tom něco překvapivého? Není a to je hlavní problém snímku, který sliboval politické drama v režii Roberta Redforda. Místo toho jsme pouze svědky vykreslení portrétů politika, novinářky, politologa a několika studentů v době vlády "válečného prezidenta" George Dabljú Bushe. Nějak se z toho vytratily emoce a výsledný dojem je nečekaně vlažný. (13.04.2009)

Hodina a půl keců a není to nuda. Jak je to možné? Jednoduše. Stačí Redfordovy upřímné názory na věc, velká dávka poselství, ambiciózně dynamická kamera v "akčních" i klidných pasážích, výborní, do poslední kapky krve vyždímaní herci a především scénář, v jehož inteligentních replikách a pasážích je radost brouzdat sem a tam. Spojte si tyhle tečky dohromady a celý graf podtrhněte téměř bezchybnou režií a musí vám vyjít jednoznačný výsledek. Redford je Hrdina, nikoliv Zbabělec. Tenhle úder do slabin Ameriky mi sedl jako máloco. (05.11.2007)

Tři jednoduché dialogy stačí Redfordovi k tomu, aby do nás 90 minut hustil více či méně pravdivé názory na politiku a život. Neříkám, že jsem mu to sežral, jenom říkám, že jsem se nestihl nudit a nadávat celou stopáž na vykonstruovanost. Kdyby nebylo patetických momentů jako zvážnění hudby při první zmíňce o jedenáctém září nebo zavěrečné "hrobové poetiky", mohl to být konečně přesvědčivý politický snímek. Takhle je to za rozporuplných 70%. (25.11.2007)

Tři linie, které se navzájem dotýkají, ale k vyloženému prolnutí tu nedojde. Já jsem tenhle film vnímal jako společenskou kritiku a kritiku politickou. Bohužel z mého pohledu se povedla jen ta kritika společenská v podání Roberta Redforda a Andrewa Garfielda. Kritika politická v podání Cruise a Meryl Streep promrhala svůj potenciál. Čekal jsem agresivní novinářsko-politickou přestřelku, ale dostalo se mi vlažného rozhovoru, který sice měl svoje záblesky, ale celkově mě zklamal. Třetí linie, která první dvě jaksi zastřešovala a zachycovala příběh dvou vojáků, měla asi zahrát na citovou strunu, ale u mě se to nepovedlo. Škoda. Redford měl výtečný nápad, ale ta realizace pokulhává. 60% (01.11.2009)