Hrdinové a zbabělci

75% No, mam s timhle filmem zasadni problem: Na zacatku je strasne moc dialogu a polovina z nich je zbytecna a trvalo mi tak 35 minut nez jsem se dokazal aspon trochu zorientovat v deji a pochopit o co jde. Takze za rozjezd strhavam hvezdicku. Na druhou stranu, pokud vydrzite az do konce, bude odmeni velmi chytrou mozaikou, kde do sebe vse na 100% zapadne. Ale hlavne bude asi vas nazor na film souivset s tim, co si myslite o soucasne americke politice...ovsem ani nejzarytejsi Bushuv privrzenec nemuze nepochvalit svkele vykony (vcetne cruise, ktery dostal roli primo na telo, jen mi moc nejde do hlavy, ze vzal tenhle zarytý republikán roli v takovémhle filmu). (04.12.2007)

Robert Redford je ve filmovém světě významnou osobností. Kromě své herecké kariéry také tím, že stojí za Sundance Film Festival. Stejně jako mnoha filmových hvězd poté Redford neodolal a zkusil si též režii. S ním na režijní židli tak vznikli filmy jako Obyčejní lidé, Zaříkávač koní nebo právě Hrdinové a zbabělci. Film složen ze tří příběhů, které jsou navzájem propojené a svým způsobem dohromady tak trochu protestují proti tehdejší vládě George Bushe, po 15 letech poté sice tak trochu přišel o aktuálnost, přesto ovšem moc na svých kvalitách neztrácí.   Matthew Michael Carnahan napsal scénář k filmu v momentě, kdy v televizi spatřil reportáž o převráceném Humvee v irácké řece, kdy se přitom utopilo pět amerických vojáků. Původně měli být Hrdinové a zbabělci realizování jako divadelní hra, právě sekvence na Středním východě ovšem Carnahana donutili k tomu, aby se scénář stal filmovým. Právě divadelní kořeny jsou ovšem ve filmu samotném tak trochu poznat. Ten film je totiž především o dialozích. Diskuze senátora a reportérky či učitelé a jeho studentů. Přitom všem jde o zajímavě vedené dialogy, kdy jde o střetávání různých argumentů postav a také tak trochu o filozofické náhledy.   Hrdinové a zbabělci rozhodně nemají neutrální pohled na věc, Redford vlastně servíruje film, který divákovi tak trochu vtlouká svůj vlastní pohled. Tím ovšem diváka nenutí k souhlasu. Filmu se dá následně snadno vyčítat, že sklouzává do přednáškové polohy a člověka tak trochu poučuje o politologii. Díky fungujícím dialogům a především velmi dobrým hercům, kteří ty dialogy pronášejí to ovšem funguje a to i přesto, že byste si nejspíš s Redfordem při politické diskuzi dvakrát nesedli.   Za hodinu a půl dojde k několika podnětným a palčivým tématům, kdy se divák může zamyslet nad světem. Od dob vlády George Bushe sice utekla delší doba, všechno se ovšem úplně nezměnilo. Herci do toho dávají všechno, kromě Redforda a Streep ve vrcholných formách zaujme především Tom Cruise v tak trochu neobvyklé roli. Všechny ty postavy jsou možná tak trochu karikaturami, přesto je ovšem ze scénáře cítit vše potřebné a i přes vůni politické agitky to celé dokáže dojmout i přivést k skutečně podstatným myšlenkám. Ten film není dokonalý, v divákovi ovšem něco zanechává.   Sedl by tomu divadelní formát? Dost možná přeci jen ano. Přesto jsou Hrdinové a zbabělci povedenou záležitostí, kdy to Redford celé vede svižným tempem a i přes faktor lehké politické agitky to vlastně řekne vše potřebné. Všechna ta kritika, které se Redfordův film dočkal do jisté míry tak trochu dává smysl, přesto jde ovšem o film, který diváka nutí k lehkému zamyšlení se nad světem kolem něho. I díky tomu se na Redfordův film nedá vyloženě plivat..... (29.08.2021)

Inteligentní film, plný velkých myšlenek a zajímavých názorů. Pravda, není to bůhví jak strhující a vlastně se tu pořád jen ,kecá´, ale i tak si Redford udržel moji pozornost. Příběh sice postrádá nějaký větší dramatický oblouk ale to vynahrazuje svižnými dialogy a na konec je tu i to hvězdné obsazení. Nevím, jestli si na film zítra vzpomenu, ale docela na mě tahle hodina a půl z politologie zapůsobila. (04.01.2009)

Ať je Redford jakýkoliv koumák a má to v hlavě jakkoliv srovnané, neoslovil. Jeho černobílé těžkopádné a hlavně nekonečné povídání překypuje přílišným patosem, monotónním filmovým jazykem, u kterého jsem si přál, aby už skončil. Válečná vložka skřípe mezi zuby, další dva příběhy nedokáží ani přes silné herce strhnout a pánovi za kamerou jak vidno něco leží na srdci, chce to prodat širokému publiku, ale nahlas to vykřiknout nehodlá. (28.03.2011)

50%....Jak lví silou mobilizovat ovčí stádo... Technicky zručná a velmi svižná manipulace, která používá figurek na šachovnici k tomu, aby je dovedla do závěrečného rozestavění páně Redfordova světonázoru. Má jen jeden malý zádrhel. Je hloupá. Redford nabízí prefabrikované pravdy, vykrádá antické moudrosti a velmi neuměle se stylizuje do role sokratovského filozofa, který v dialogu nalézá poznání a osvicuje pravdu. K mudrci má daleko jako Hugo Chávez do Bushovy administrativy, svým omezeným černobílým pohledem a informačním deficitem připomíná Cruisova bezradného republikánského senátora, který stejně jako on naivně věří v jednoduchá řešení složitých problémů. Dalším problémem je patetičnost, která evokuje Baye, s tím rozdílem, že se bere smrtelně vážně, machiavellistický výběr faktů, který se hodí do do ideologického krámu, a všeobjímající povrchnost.... Přesto patří mezi filmy, u nichž se díky dynamickým prostřihům ani chvíli nenudíte a herci s výjimkou upachtěného Redforda(kde jsou ty časy, kdy mámil celuloid svou oduševnělou mužností...) vyplňují své formičky do okraje. Jenže co naplat, co se sebelepší formičkou, když je těsto řídké a nekvalitní. Zas jedna angažovaná hollywoodská hvězda se snaží prodat svůj názor širokému publiku za pomocí stejně zvrácených postupů, jimž se vysmívá u jiných, a totálně bezzubé nevyargumentované kritiky americké role na domácím i zaoceánském hřišti. Její flagelanství může vzbudit sympatie v lidech, jimž je jediná světová supervelmoc trnem v oku, ale myslící demokratický lichokopytník i republikánský chobotnatec (osel a slon jsou symboly oněch stran) se tomu svorně vysmějí. Nekritizuji Redfordův názor, ale způsob, jakým ho podává. Zažila jsem mnoho českých, evropských i amerických politologů, ale nikdo z nich nezapomněl, že se pohybují na poli politické vědy, nikoli agitace. Soudě dle ohlasů je to podívaná určená spíše pro kontinentální Evropany nazlobené na strýčka Sama, jehož mylně chápou jako rovnici Bushovský neokonzervatismus= USA, kteří to zbaští i s navijákem. V pořádku, je ji přáno, ale mně to vážně nestačí. V renomovaných britských i amerických periodikách film odstřelili svorně liberálové i konzervativci, právě pro onu mělkost a plytkost (27% kladných recenzí na RottenTomatoes), více informací dostanu i v několikaminutové relaci BBC nebo CNN. Pan Redford by si měl přečíst Zakariu, Huntingtona, Dahla, Kissingera a jejich akademické souputníky, ubrat agitace a přidat na kritickém myšlení. Takhle totiž nepřinesl do veřejné debaty jediný hlubší argument, neposunul ji ani o půlkrok. A to je škoda. I politický film lze totiž dělat s názorem, neklouzat po povrchu a nezanedbávat důkazní břemeno -viz Clooneyho brilantní Good Night and Good Luck nebo ze starších Všichni prezidentovi muži............. P.S. Ona fráze je samozřejmě Lions led by donkeys, alespoń dle historických pramenů. Maličkost, ale dokládá, jak je na tom Redford s respektováním faktů: http://www.learningcurve.gov.uk/greatwar/g4/ (10.11.2007)