Reklama

Reklama

Carter Chambers a Edward Cole jsou zcela odlišní. Jeden je černoch, druhý běloch, jeden je prostý automechanik, druhý bohatý vlastník miliardového obchodního impéria. Jeden prožil příkladný život s jedinou ženou, dětmi a přáteli, kterým vždy pomáhal, jak mohl. Druhý má za sebou několik krátkých manželství, má jedinou dceru, s níž se nestýká, a s oblibou terorizuje své okolí. Jeden chtěl být profesorem historie a je pyšný na své vědomosti, druhý chtěl vydělávat peníze a je pyšný na to, kolik jich má. Dvě věci však mají společné. Nepříjemnou zprávu o zdravotním stavu a nemocniční pokoj, do kterého je svede osud a Edwardovo rozhodnutí, že v nemocnici, kterou vlastní a málo podle něj vydělává, budou všechny jednolůžkové pokoje nahrazeny dvoulůžkovými. Přes všechny rozdíly se muži pomalu sbližují a jednoho dne Edward objeví zmačkaný papír, na který Carter začal psát, čeho chtěl v životě dosáhnout a co chtěl prožít. Přesvědčí ho, že by měl seznam naplnit, a přidá do něj několik svých položek. Potom na vlastní zodpovědnost opustí nemocnici a s pomocí Edwardova asistenta Tommyho vyrazí. Absolvují seskok padákem, automobilový závod, nechají si udělat tetování, zaletí si do Francie, dají si kafe na vrcholku egyptské pyramidy. Společná cesta kupodivu není jen sérií výstředních zážitků, ale má pro oba mnohem hlubší význam. Vede je k úvahám o smyslu života, sebezpytování a pokusu o napravení chyb, kterých se v životě dopustili. (TV Nova)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (960)

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Souhlasím, že tento film je pouze oddechovkou, ale nádherně udělanou. Když dáte na nemocniční lůžko nejlepšího bílého a nejlepšího černého herce vůbec, tak ve vás zatrne! Ještě že to byl jen film. Ale krásný film. Americká variace na Klepání na nebeskou bránu mne zaujala mnohem víc, možná díky charismatu obou hlavních protagonistů. Jedno oko nezůstalo suché ;-) ()

Rover 

všechny recenze uživatele

Takový zvláštní film, který staví na obdivuhodných hereckých kreacích starých pánu. Až mě zarazilo, jak sešle už vypadá Morgan Freeman a Jack Nicholson... Na člověka padne trochu splýn, zase si uvědomí, co čas s člověkem dokáže. Tenhle film je celý o čase, o tom, jak ho co nejefektivněji využít, když víte, že už vám ho moc nezbývá...Ještě třeba podotknout, že Nicholson hraje o třídu lépe, Morgan už je tak trochu pasován do role hodného, klidného člověka, že ji hraje sice velmi přesvědčivě, ale ničím nepřekvapí. HUDBA: Marc Shaiman - tohle je přesně typ filmu, kde hudbu nevnímáte, ale kdyby chyběla, ihned byste to zaregistrovali. ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

„Miluji vůni chemoterapie po ránu“ Dva pány pokročilejšího věku přivedl osud do jednoho nemocničního pokoje. Oba mají rakovinu a prachbídné životní vyhlídky. Mohou buď pasivně čekat, než si pro ně přijde, konejšit své blízké planými řečmi a sepisovat závěti, anebo sebrat zbytky sil a na stará bolavá kolena si ještě trochu užít. Jelikož nemáme co do činění s dánským psychologickým dramatem, první možnost odpadá. Tihle dva staříci ještě neřekli své poslední slovo. Námět Bucket Listu slibuje pěkný film o umírání. Takový, při kterém se budete střídavě usmívat a dojímat, ústřední dvojici si oblíbíte a jen neradi ji budete na konci opouštět. Ano, Bucket List je přesně takovým filmem. Do posledního puntíku. Jack Nicholson hraje dalšího prostomyslného ďábla. Morgan Freeman hraje dalšího dobromyslného mentora (nechci napsat rovnou Boha). Protiklady se přitahují – každý se naučí něco nového od toho druhého, doplní díky tomu chybějící dílky ve skládačce zvané „život“ a spokojeně umře. Jestli to vyznívá moc cynicky, vězte, že ve skrytu duše smutním. Mít herce takového kalibru, slátat pro ně stokrát recyklovanou historku a tu následně vyšperkovat nechutně lacinými digitálními triky (když nemám peníze na výlet do Egypta, tak bych holt měl být schopen vymyslet vhodnou alternativu) – to je stejné barbarství jako nalít kopi luwak do plastového kelímku. Na faktu, že před sebou máme místo zážitku roku jenom neurážející hlazení po srsti bez jediného nečekaného ozvláštnění, má zkušený Rob Reiner zhruba stejnou zásluhu jako nezkušený Justin Zackham (nepochopím, jak může „ani ne čtyřicátník“ napsat scénář o posledních měsících dvou „více než sedmdesátníků“). Aniž bych tím chtěl poukazovat na zdravotní stav hlavních hrdinů, k filmu nejlépe pasuje adjektivum „neživý“. Ani dva sebegeniálnější herci, kterým scénář nedává takřka žádný prostor k předvedení nových hereckých poloh, vedoucí dialog o tom „co bude, až tady nebudem“ jednoduše nemohou utáhnout devadesátiminutový film. Ne, škodí-li jim režisér svým snadno zanedbatelným vkladem. Tempem připomíná Bucket List osmdesátiletého sklerotického staříka na procházce parkem. Neustále si vypomáhá dvěmi kvalitními francouzskými holemi a sem tam zapomeneme, kamže má vlastně namířeno. Když se nakonec dobelhá ke svému cíli, nejspíš nad ním lítostivě uroníte pár unavených slz a pro spravení nálady si pustíte nějaké dánské psychologické drama. Apendix: Z množství citátů o smrti a umírání, které se v souvislosti s tímto filmem nabízejí, bych vyzdvihnul Wildeovo „Spousta lidí dnes umírá na chronický zdravý rozum a když už je pozdě, pak teprve přijdou na to, že to jediné, čeho člověk nikdy nelituje, jsou vlastní prohřešky“. 70% Zajímavé komentáře: DaViD´82, Yoss ()

castor 

všechny recenze uživatele

Fenomenální legenda posbírala neuvěřitelných dvanáct nominací na Oscara, přičemž získat se jí podařilo tři z nich (Bezstarostná jízda, Malé životní etudy, Poslední eskorta, Čínská čtvrť, PŘELET NAD KUKAČČÍM HNÍZDEM, Rudí, CENA ZA NĚŽNOST, Čest rodiny Prizziů, Jako nepoddajný plevel, Pár správných chlapů, LEPŠÍ UŽ TO NEBUDE, O Schmidtovi), dále pak sedm nominací na cenu BAFTA, z úctyhodných osmnácti nominací na Zlatý glóbus pak proměnil rovných sedm, včetně ceny Cecila B. DeMillea (dále pak Čínská čtvrť, Přelet nad kukaččím hnízdem, Cena za něžnost, Čest rodiny Prizziů, Lepší už to nebude a O Schmidtovi). Ale zpátky do současnosti. Respektive za takovým hřejivým pohledem zpět, rozjímáním o uplynulém i neuskutečněném, přesně takovém, jaké nám naservírovaly dvě zářivé legendy, Morgan Freeman a právě Jack Nicholson. Představují dva umírající pacienty, kteří se sice znají jen pár týdnů, ale i tak se rozhodnou společně podniknout „poslední cestu“. Oba mají své postavy napsané přímo na tělo – mrzutý milionář, cynik a děvkař Nicholson a dobrák od rodiny Freeman. Právě jemu je to celé proti srsti, záhy si na přepych a splňovaní těch nejniternějších snů zvykne, stejně jako na návštěvu všelijakých divů světa, na kterých může uplatnit své hluboké znalosti. Role se tu a tam prohodí, místy lacině citově vydírají, jindy mají pravdu k nezaplacení. Celé je to moc milé, nicméně několikrát by si jejich příběh zasloužil rychlejší tempo a lepší, než plochý scénář! Příjemné, pozitivní, ale ničím strhující.. nějakých 65%. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Edward a Carter bojujú s rakovinou a prvé desiatky minút vyzerajú na umretie, lenže potom sa rozhodnú, že si posledné mesiace poriadne užijú a zázrakom sú z nich chlapi plní života, ktorí majú lepšiu kondičku ako hocikto zdravý a časové rozdiely prekonávajú lepšie, ako hráči KHL. Našťastie ich hrajú Nicholson s Freemanom a tak sa nedá si ich aspoň čiastočne neobľúbiť. Jednoduchosť a predvídateľnosť scenára ale nedokáže zakryť ani zástup ich oscarov. Z tohoto filmu žiadna šanca získať nejaký ďalší sa vďaka scenáru nenaskytla a tak mi je viac ľúto hercov, že sa tak snažia, ako ich postavy, ktoré sú už aj tak dosť staré nato, aby sme v ich osude videli nejaký ťažký údel. Naivné a patetické preslovy striedajú tie trefné a nenajbože aby ste boli ateisti, potom si budete po filme pripadať ako blbci. 50%. ()

Galerie (57)

Zajímavosti (25)

  • Zrcadlové brýle, které má v jedné scéně na očích Jack Nicholson (Edward), nebyly ve scénáři. Režisér Rob Reiner je zakomponoval do děje poté, co si je na plac přinesl samotný Nicholson, jenž má vlastní zkušenosti s pobytem v nemocnici. (Matty)

Reklama

Reklama