Úhel pohledu

Film, který by byl více než nadprůměrnou zábavou, kdyby si tak brutálně nepůjčoval ze všech možných akčních pecek posledních let. Zbraň ala Šakal, rychle sestříhané, dynamické honičky ala Jason Bourne (ta akční hudba už byla tak okatá, že jsem chvíli myslel že je to reklama na Powella), bombové šílenství ala Kingdom (trosky, zvukové efekty, ozvěny, špína) a takhle by se dalo pokračovat. Za čtyřicet milionů si ale myslím, že se více udělat nedalo a látka je vyždímána na maximum. Zamrzí tak nevěrohodně nasnímaná střelba a poněkud laciný záporák, jehož kompromitace je průhledná jak sklo a i Tatarovi v tu chvíli dojde, jaký bude konec. (24.08.2008)

Zajimavě pojaté zpracování. Nejvíce se mi líbila postava Foresta Whitakera. Jinak musím uznat, že to celé měli teroristi velmi dobře promyšleno, takže 3/4 snímku jsou určitě zajímavě pojaté, ale jak už to tak bývá... tvůrcům jen tohle nestačí a tak na scénu mají potřebu přivést Supermana, který vše a všechny vyřeší (podobné rozuzlení si tenhle film nezasloužil). Takže nastupuje Dennis Quaid ... a to je problém. Posledních 20 minut se nese v pěkně debilním akčním duchu. 55% (29.09.2008)

Opět jeden snímek, o němž si myslím, že by si zasloužil nějaké to procento navíc. Mozaiky lidských osudů, proplétající se mezi sebou jsou ve filmovém žánru většinou excelentně vytvořenou lahůdkou, která s každým soustem odkrývá něco nového, překvapivého či šokujícího. Úhel pohledu v tomto funguje stejně a zároveň i odlišně. Osudy jednotlivých osob se opět proplétají, v tomto případě je tak činěno prostřednictvím "Úhlu pohledu" každé z hlavních postav. Každý jednotlivý úhel rozvíjí příběh dále, přičemž tak odkrývá spoustu faktů, utajovaných informací a lží. Prototyp charakteru "Hlavy Spojených států" a jeho ochránce, Thomase Barnese možná působí jako tradiční klišé: Čestný a spravedlivý prezident, který má okolo sebe samé podrazáky, hajzly a zmrdy. Poctivý, tvrdě pracující muž, který kdysi schytal kulku určenou prezidentovi. Kolegové ho nyní pomlouvají a vedou nepěkné řeči o tom, kdy se zase složí a jestli vůbec ví, co dělá. Proto mu ani neumožní, aby prezidenta zase chránil. Myslí si, že ještě není připravený. Závěrečná scéna setkání Dennise Quaida a Williama Hurta možná působí jako další klasické klišé, ale mě zkrátka ten moment přišel z nějakého důvodu romantický:) (22.01.2013)

Nadprůměrná akční blbinka, která ve vás silnou stopu asi nezanechá, za to se na ni dá dívat mimořádně dobře. Zásluhu na tom mají nejenom hezké úhly pohledu z první části, ale hlavně strhující moc pěkně natočený a sestříhaný závěr, který byste asi po první pohodové půlhodince (dá se nazvat atentát na prezidenta pohodou?) nečekali. Inspirace Dvacetčtyřkou je tu cítit poměrně hodně a Dennisu Quaidovi role alá Jack Bauer poměrně sluší. Oproti zmiňovanému seriálu tu chybí jen taková ta chvíle zvolnění, kdy se dostaví frustrace, zajímavější postavičky a propracovanější závěr. Čtyři hvězdičky jsou asi moc, uznávám. Ale taky cítím, že je potřeba ocenit filmaře, který dokáže dát akčnímu filmu spád bez zbytečných pseudocool keců a morálního poselství. (23.11.2008)

„Pete, vrazíme tam neokoukanou časovou smyčku, bourneovskou auťáckou honičku, sympaťáka z Lost a hereckou elitu, která ještě není na odpis a ono to vyjde.“….Vyšlo to tak na jedno zkouknutí a vyšumění z hlavy dříve, než sejdete ze zadní řady schody multiplexu. Ze začátku působí stále opakující se časová smyčka poněkud únavně, ale postupem času dokáže čím dál více zauzlující se děj aspoň trochu aktivovat otupělé smysly unaveného diváka. Krátká stopáž (bez titulků hodina a dvacet) a náhlý konec dokazuje, že rozpočtových 40 melounů na akční pecku opravdu není mnoho :o) (12.05.2008)