Expres

Po dlouhé době zaznamenávám přímý atak na mojí TOP 10 sportovních filmů (viz. profil). A pro zajímavost - vypadává kolega z "odvětví amerického fotbalu" snímek Vítězové a poražení (Any Given Sunday). Ikdyž pohled na tuto hru je v obou filmech nesporně jiný. Oproti vrcholovým sportovcům mi je mnohem bližší životní příběh univerzitního hráče Ernieho Davise. Stejně jako je mi bližší otázka rasy (minulost) než otázka peněz (budoucnost). Nesrovnávám filmy, jen říkám proč právě The Express mám od dnešního dne tak rád. Právě zmíněná otázka rasy je v tomto filmu dominantní, uvěřitelná a silná. Moc se mi líbilo vyobrazení skutečné reality v tom, kdy si Ernie chvíli myslel jaká bude hvězda a jaký bude mazánek trenéra, který ho do světa sportu dostal. Několikrát tomuhle klukovi spadl úsměv z tváře, nejednou musel snášet ponížení kvůli barvě svojí pleti a vzdávat se svých snů. Jen těžko si můžu přát (i díky famózní práci režiséra) lepší sportovní snímek v tomto duchu... (13.07.2009)

Už dlouho jsem neviděl film z prostředí amerického fotbalu. Kombinaci tohoto sportu, dramatu a reálného lidského osudového základu mám v oblibě. Zase u toho musel být Dennis Quaid aby to šlapalo, třetí podobný co jsem s ním viděl a zaručeně nejlepší výkon. Jen tak dál víc poddaných se vztyčenou hlavou pro krále tohoto žánru Any Given Sunday. (26.12.2011)

Ernie Davis je malým černošským chlapcom, ktorý sníva svoj sen. Raz by chcel hrať americkú N.F.L. Má to však háčik. Vyrastá v časoch kedy sa sny mužom čiernej pleti plnia len výnimočne. Jeho životná cesta za úspechom bude ťažšia ako si myslel. Filmy podľa skutočnosti so športovou tématikou patria medzi moje najobľúbenejšie. Tento nie je výnimkou. Na podobný snímok s rasistickým podtextom "REMEMBER THE TITANS" sa však nechytá. (29.11.2013)

Dojemně americkej životopisnej film, kterej se nějak moc neodlišuje od všech těch americkejch životopisnejch filmů. Našli si prostě někoho (nejlíp černocha, kterej něco dokázal v době rasovejch předsudků) a jeli podle klasické osnovy. Podkreslili to často dojemnou hudbou, která taky ničím nevynikala, a nechali negra, ať si žije svůj filmovej životopis. Vysoká frekvence slova negro je vždy zárukou, že publikum bude černochovi držet palce. Mě americkej fotbal neříká nic moc, maximálně tak že ti vylízanci, co to hrajou, jsou asi tak trošku huga, ale určitě vím, že to nebylo lepší než třeba Vítězové a poražení nebo Poslední skaut, který teda nejsou životopisný, ani podle pravdy, ale jsou to určitě chytlavější snímky o americkým fotbalu. (04.04.2009)

Jedná se o (v určitých ohledech) přeslazený a historicky nepřesný životopisný film o ohromném talentu amerického fotbalu Ernestu Davisovi, který v době otevřené nenávisti proti afro-američanům dokázal získat Heismanovu(?) trofej pro nejužitečnějšího hráče univerzitního fotbalu. U nás americký fotbal téměř nikdo nezná a já nejsem výjimkou, přesto se ve filmu ukáže několik dalších legendárních jmen fotbalu - Jim Brown, Floyd Little nebo trenér Ben Schwartzwalder(?). Z hlediska historických nepřesností je zápas v Západní Virginii (Mountaineers) úplně vymyšlený a žádné takové projevy rasismu tam údajně neprobíhali (ve filmu ho na zemi mlátí hráči, lidi po nich řvou, hází bordel atd), naopak nejtěžší zápas (ze sportovního hlediska) byl proti rivalům z Pennu, což ve filmu zfoukli nějakým rychlým záběrem a jasnou výhrou o 30 bodů (což ve skutečnosti bylo o 2 body). Naopak to v Texasu se mi to zdálo reálné, akorát scéna po zápase, jak v rámci solidarity šli do černošskýho baru ... tak takhle to vážně nebylo :)) Je škoda, že Ernest Davis zemřel na leukémii v tak mladém věku, protože určitě mohl přepsat dějiny ještě dál.. Po opakovaném shlédnutí měním rating ze 4* na 5*. (27.07.2014)