Vítězové a poražení

Těžkotonážní borci padají do travnaté arény, žvýkající kouč nervózně křičí a rozpažuje opodál a režisér s názorem strká do kapsy o generaci mladší kolegy. Oliver Stone si po řadě kontroverzních témat políčil i na zákulisí amerického fotbalu. Soustředí se hlavně na postavy, které tenhle specifický svět, který už zdaleka není o sportu, vytvářejí. Posedlost po hře, po penězích, slávě, uznání i po tom dostat se zpátky do centra dění, ač před tím doktor důrazně varuje. Al Pacino tady představuje ošlehaného matadora, který věří starým postupům a pravidlům, jenže na instinkty už tolik nedá zdatně emancipovaná majitelka klubu Cameron Diaz. K nim si připočítejme hladové žraloky, kteří často neuznávají autority a přes nabubřelá gesta mnohdy netuší, která bije. Debutující (ano, celovečerně) kameraman Salvatore Totino se toho nebál a sází jednu zajímavou scénu za druhou. Občas je to chaotické, ale většinou velmi rafinované a nápadité. Střihači pak zřejmě ve studiu museli i přespávat. A společenský kritik Stone si mne ruce, jak mu to tehdy šlo. Dnes by za podobnou látku snad i zabíjel. (13.03.2017)

Oliver Stone nám ukazuje fotbal z obou stran. Z té krásné, lesknoucí se strany, kde každý vypadá skvěle, bere balík peněz a pořádají se mejdany. Ale i z té hnusné, zavšivené, drogové strany, kde někteří hráči jedou jen sami za sebe, mají bolesti a nejsou si sebou jistí. Bylo vidět, (nebo spíše slyšet), že se velice pracovalo na skvělé hudební stránce filmu. A o hereckých výkonech snad není třeba psát. Anebo musím napsat, že Al Pacino je pan herec, Cameron prostě umí hrát a byla skvělá mrcha nebo že Jamie Foxx už před Rayem byl skvělý? I přes blbé umístění tohoto filmu do doby, kdy normální lidé jsou v půlce pařby :-) mně tento film nedovolil usnout. A ten proslov Al Pacina na konci v šatně… Prostě skvělý film! (06.06.2009)

Na první pohled forma vítězí nad obsahem. Celým filmem spirálovitě prolínající hudba, která je rovnocenným protihráčem dynamicky nádherných zápasů sportu, jenž jednoznačně patří k těm nejtvrdším a svým smyslem nejzákladnějším, utvrzuje dojem životnosti, energie, pohybu a síly. Do zákulisí amerického fotbalu samozřejmě příliš nevidím, a proto nemohu říci, na kolik procent mám všemu věřit, ale stejně mně připadá, že se jedná o jeden z mála kolektivně-sportovních filmů, jenž se snaží fenomén sportu nahlížet v celé jeho komplexnosti, nejednoznačnosti a rozporuplnosti. I to závěrečné rozuzlení, ač tolik podobné všem těm dnes již zoufale okoukaným patetickým sportovním finále, v sobě nese notnou dávku ironie a sarkastického nadhledu. (15.03.2005)

Večírky, hérečky, píchání, chlastání, filmování, omdlívání (bolestí), utišující injekce a pokud nejste nucen ukončit kariéru - Neděle je tady a vítěz bere vše! Profík z NFL to holt nemá jednoduché.. Stoneova testosteronová jízda z prostředí amerického fotbalu vás pohltí nezměrnou energii, jenž je tvořena hudbou (za všechny Fat Boy Slim: Right here, right now), ďábelským spádem a hereckými výkony. Al Pacino zkrátka boduje, i kdyby trénoval dívčí tým vybíjené z katolické školy.. (29.08.2008)

O americkém fotbalu sice nevím vůbec nic, ale tenhle film mě fakt dostal. Nechápu, jak se Stoneovi podařilo nacpat do jednoho filmu tak kvalitní herce. Scénář je také skvělý, i když se nejedná o americký fotbal jako takový, ale spíš o prohnilostv pozadí. A scény hry samotné patří mezi jedny z nejlepších akčních scén, co sem kdy viděl. (21.09.2002)