Neuvěřitelný život rockera Coxe

Tak v tomto případě jsem se o daleko lepší zábavu a vůbec celkový požitek z filmu připravil vlastní vinou, neboť koukat na parodii něčeho, co jsem neviděl, není prostě úplně moc vychytané a dvakrát chytré. Walk the Line je tím hlavním zesměšňovaným filmem a má neznalost originálu způsobila to, že jsem se bavil tak napůl. Spousta fórů bylo sice i tak velice vtipných a především fungujících, ovšem stejná porce mi jich zase až tak úderná a zábavná nepřišla, ovšem ty všechny možná docením až po shlédnutí zmiňovaného Walk the Line, ovšem možná také ne. Každopádně, na to, že jde o snímek z dílny Judda Apatowa, přišlo mi to celé dost strnulé, s minimem opravdu výrazných scén (ikdyž tu závěrečnou s hovnem si budu pamatovat hoooodně dlouho 8D!!!) a navíc bych to rozhodně tedy nepovažoval ani za čistokrevnou parodii, neboť krom několika opravdu typicky šílených gagů na konkrétní momenty z jiných snímků si tento film na ryzí parodii razí až příliš svou vlastní cestu, sice hodně bláznivou a ne zcela korektní, ale pořád svou, kdy se drží vlastní linie, má své originální postavy, svůj příběh a hlavně spoustu svých vlastních nápadů. Nicméně, největší zásluhu na celkové zábavnosti má jistě hlavní hrdina v podání Johna C. Reillyho, který tu opět dokazuje, že je jedním z mála herců, kteří dokážou perfektně ztvárnit jak totálního magora v ulítlé komedii, tak sebenáročnější postavu v oceňovaném dramatu, je prostě skvělý. A zde si roli Deweyho Coxe fakt náramně užívá a tento film je skutečně právě jeho. Jinak mě samozřejmě film pobavil po hudební stránce, má švih, je stylová, prostě je fajn. Neuvěřitelný život rockera Coxe je zkrátka ,,skoroparodie", tu zábavná velmi, tu méně, občas vůbec, jako celek ale drží pohromadě v pohodě, nuda u něj nehrozí, takže jednoduše zábavný, nenáročný průměr. (02.12.2012)

U prvoplánové parodie na životopisná dramata muzikantů byste nečekali, že bude hudební vložka tak kvalitní a chytlavá. Hlavně ústřední Walk Hard nebo Guilty as Charged jsou pecky a přímo z nich čiší legendární Cash. JCR byl pro mě vždycky až ten další a třeba Ferrella, se kterým si je typově nejpodobnější mám o něco radši. Každopádně tady hrozně mile překvapil, i když mě primárně nalákala Jenna Fischer. (16.10.2020)

V Hollywoodu prostě předvádí neuvěřitelný výkony. Vidí, že hudební životopisná dramata mají úspěch a tak nelení a rovnou jim uštědří jednu parodii. To, aby řeč nestála a prachy se neustále protáčely. Parodii natočili, nutno podotknout, docela i povedenou, protože se na něm podílí snad půlka komediálních herců Hollywoodu té doby...a Judd Apatow to píše. V tom případě prostě nemůžete šlápnout vedle. Jednu výtku bych ale přeci jenom měl. Zatímco parodie, jako jsou třeba Žhavé výstřely, přehání a ještě si ze sebe s nadhledem dokáží udělat legraci, tak v tomto případě přehání neskutečně okatě, což bych ještě docela zvládl, ale chybí jim tak trošku nadhled. (10.07.2018)

Už jsem měl dobrý pocit, že máme na čas jalových parodií typu BULSHIT a SCARY MOVIE dost, ale s vlnou "hudebních" biografií (RAY, WALK THE LINE, IM NOT THERE, CONTROL) se teď vyrojila i jejich první parodie, která si utahuje především z prvních třech jmenovaných. WALK HARD. Sofistikovaný humor nečekejte, herecké výkony nic moc (nechtějte mě rozesmát tím přirovnáním k FORRESTU GUMPovi), Johna C. Reilly jsem měl dosud v paměti za herce jiné kategorie a ne za performátora laciných záchodových fórů a korunu tomu nasadil podpis Judda Apatow (autor ZBOUCHNUTÉ) pod scénářem. Tohle je příliš laciné (a místy nudné i na svých 100 minut) na to abyste s tím ztrácely čas a par vydařenějších momentů (Deweyho hippie období a dva momenty s Patrickem Duffym) to nezachrání. (09.04.2008)

nadprůměrná parodie na muzikantské životopisné filmy s Johnem C. Reillym, nabývajícím v tomto filmu nového rozměru, v hlavní roli. Některé vtípky jsou moc povedené ("smell that shit baby" nebo meditační seance s Beatles), některé až trapné, ale vtipná stránka jednoznačně převažuje. V druhé půli mi to už přišlo lehce utahané (koukal jsem na 120 minutový Director's Cut), takže hodnotím lepšími ***. (15.11.2009)