Lovec draků

Výborné vypravěčské umění zabíjí poslední dvacetiminutovka. Nával slzopudných hudebních aktů a uměle vytvořených dojemných scén za účelem vytvoření co nejvíce chladivých slz z oka divákova mě nemile překvapil... Mark Forster tohle potřebuje? Vždyť to určitě jde i přirozeněji..! Skvělý rádoby-surealistický příběh tak nemile znehodnocuje pár lehčích "komerčnějších" prvků - trošku tvrdší scénář by snímku udělal jedině dobře. (22.06.2011)

Už obsahem jsem tušil, že se bude jednat o velký životní příběh. Zároveň jsem vůbec netušil, že Afghánistán byl v sedmdesátých letech poměrně pěknou muslimskou zemí, kde i ženy byly považovány za rovnocenné s muži a hlavně jsme viděli, jak taková pěkná Afghánka vůbec vypadá, protože se ničím nezakrývaly. Lovec draků mi tak dal nejen jedno vcelku nečekané zjištění, ale také mi nabídl silné rodinné drama, které si nevymyslí nikdo jiný, nežli samotný osud. Natočené je to pak hodně zvláštně a popravdě jsem dost dlouho přemýšlel, zdali se přikloním ke třem nebo spíš čtyřem hvězdám. Nakonec to ale kluci Afghánští vyhráli a já na závěr měl co dělat, abych neuronil slzu. Lovec draků je moc hezký film, který má pár slabších momentů. Ty ale vynahrazuje námětem, který přebíjí vše kolem nás svojí opravdovostí. (06.06.2017)

Neskutečná země tenhle Afghanistán... Sedmdesátky přály pokroku v nejedné zemi balancující na hraně starověku a středověku. Vzpomeňme třeba takový Írán před islámskou revolucí také v sedmdesátých letech, kdy při pohledu na fotografie krásných žen s dlouhými rozpuštěnými vlasy, v minisukních z té doby by jste ani na sekundu neřekli, že to fotil někdo veřejně na ulici v Tabrízu nebo Teheránu... Afghanistán byl na tom podobně, byť i ten  Mustang otce hlavního hrdiny  ve filmu v těch zaprášených uličkách Kábulu vypadal jak kosmický koráb, který tam přistál jen kvůli poruše plasmového pohonu... Afghanistán bych chtěl jednou vidět, je to nádherná země plná nádherných lidí. Bohužel co tam podělali Rusové, Američané a spol. už nedokázali napravit, částečně i proto, že Tálibán leta vypláceli a vyzbrojovali a jemu se teď nelíbilo aby jim někdo do jejich islámského světa a práva Šaríja vnášel západní móresy jako demokratické volby nebo emancipaci žen. A jestli to vypadalo, že po spěšné evakuaci Amíků něco z toho dobrého co tam zaseli či zanechali z civilizovaného světa v rámci reforem Tálibán třeba i ponechá, tak teď se tam tvrdě utahují šrouby. Mákem se platí terorismus, zbraně a světu to je jedno a Amíkům už úplně.  Co se týče drog, tak je trápí spíše Jižní Amerika a taky se tu trochu poučili, že importovat demokracii do světa, kde vládne středověk prostě nejde páč na to některé národy nejsou ještě zralé a zřejmě pár set let nebudou, i když umí ovládat ákáčku a RPG. Film je dechberoucí jízdou a člověku je z něj smutno, když si uvědomí jak se tam lidem žije, co se tam dělá s dětmi atd... To se musí podařit útěk a odjet do té hnusné Ameriky aby člověk začal žít v bytě skoberci a ne na hliněné otlapané podlaze, aby si mohl dopřát lékařskou péči a když je spisovatel aby si svobodně mohl vydat knihu... Moc se mi to líbilo až na ten lehce nevěrohodný útek.  Dávám tedy za 5 ulovených draků. * * * * (25.02.2023)

Hlavním problémem filmu je scénář, který tak nějak nenechá Forstera více se rozezpívat. Oproti knize je všechno samozřejmě zhuštěnější, stručnější, ale především bohužel povrchnější a více amerikanizované. Dramatickým vyvrcholením filmu chybí naléhavost a drásavost knižních předobrazů, vztahy postav se splošťují a jaksi se vytrácí ta intimita vypravěče a čtenáře, kterou byl schopný Hosseini opatřit svůj román. Těžko říct, do jaké míry bylo možné s tím něco dělat. Nicméně i Forsterova režie je překvapivě chladná a profesorská, prostá procítěného zaujetí "Hledání Země nezemě". Ale abych nekřivdil. I naředěný Hosseiniho příběh stále dojímá a magnetizuje vnitřní silou. Herecké výkony zejména dospělého Amíra a jeho bábá velmi potěší. Soundtrack Španěla Iglesiase má stejnou sílu a citlivost jako jeho práce pro Pedro Almodovara. "Lovec draků" se mi kupodivu nejvíce líbil v prostřední, americké části, která hlavně vztah Amíra s otcem vystihla velmi věrně. Navzdory lehkému zklamání přesto hodnotím Forsterův film veskrze pozitivně. (06.04.2008)

Zprvu se zdá, že se jedná o klasický příběh vystavěný na jedné jediné dramatické situaci, který je podáván jako flashback. Marc Forster, jeden z nejlepších vypravěčů současnosti, ale jde za flashback, aby nechal hrdinu vykoupit, a svým příběhem o vypravěči, který ztratí moc nad příběhem, se navrací ke svému HLEDÁNÍ ZEMĚ NEZEMĚ či STAY - HRANICE ŽIVOTA, které napsal stejně jako LOVCE DRAKŮ David Benioff. Pokud v HLEDÁNÍ ZEMĚ NEZEMĚ stačilo uvěřit a fikce se stala skutečnější než skutečnost, v HORŠÍ UŽ TO NEBUDE vítězila diváckost nad vypravěčem, tak tam se v LOVCI DRAKŮ musí přes oběti dosáhnout vykupující síly fikce a její ovládnutí, demonstrované v závěru. A celé je to příjemně nesentimentální a nepatetické, s umnou prací s klišé a s natolik precizně rytmizovaným vyprávěním a dynamicky zrežirovanými "akčními" scénami, že nového Bonda se už nemůže dočkat. (12.04.2008)