Sindibád a Tygří oči

„Kapitán, kapitán, ten pavián vie hrať šachy!“ – „Nekrič, ja viem, dal mi dvakrát šach mat.“ Niektorí nevedia, kto bol Ray Harryhausen. Tým rozhľadenejším sa marí čosi o SÚBOJI TITANOV – a frajeri vedia, že to bol hollywoodsky trikár a producent, ktorý tvoril nezabudnuteľné filmové monštrá pred nástupom počítačových efektov, ktoré znamenali koniec jeho kariéry. SINDIBÁD A TIGRIE OKO patrí k jeho menej slávnym počinom (podieľal sa na ňom ako producent, tvorca monštier a autor námetu). A právom - napriek tradične skvelým netvorom (a paviánovi) a výraznej vizuálnej stránke (ľadové peklo, pyramída) ponúka až príliš drevené herecké výkony (u mužov stačí mať svaly, ženy sa zasa musia kúpať nahé), tempo príliš stagnuje, scenáru chýbajú ostrejšie hrany a vôbec, celé je to prekvapivo málo výpravné (hrdinovu posádku netvorí snáď ani desať mužov a zlosynovia, vyrážajúci po ich stopách, sa počítajú na tri kusy, vrátane kovového Minotaura). (02.02.2008)

Sindibád zas tak jednou brázdil modré vody a tu ho osvítila myšlenka, že je vlastně osudově (po kolikáté už?) zamilován. Co by muž, kterého osudovost postihne co chvíli, neudělal pro svou v revolvingové výměně opět jedinou? Srdnatý kapitán naprosto cokoliv. Dobrý vkus se chlapíkovi (sám tentokráte docela fešák) upřít nedá, doktorku Quinnovou jsem měla také vždy ráda. Do doby zjevení Sindibáda velmi konspirativní Farah ovšem s příchodem muže svého srdce zřejmě pod vlivem jeho testosteronu, feromonů a následného hormonálního hnutí naprosto zblbne a vyzradí pomalu i recept na to, jak udělat z tuhého odpadu zlaté kuličky a uplést bič. Čarodějnice se toho chytne, ukuje si vola, protože nikdo jiný by pro ni tak dokonale a beze slova neotročil, a pustí se do pronásledování a maření plánů našich hrdinů. Je pravdou, že nejen princezna podlehne formulářovému syndromu (to je ta situace, kdy člověku při pohledu na kolonky klesá IQ o dvacet bodů nejméně), ale obdobně jako ona zblbne i Melanthius. Každý má právo být pět minut denně blbý a někdy se to zkrátka nastřádá. Má to za následek to, že stařík vybreptá taky i to, co neví, což je příčinou všech dalších nesnází. Země kouzlům zaslíbená disponuje jak ledovci, tak tropickým rájem, v zemi kouzel vlastně normálka a ani zikkurat tak úplně nepřekvapí. Pak se vynoří jednorohý King Kong a naši hrdinové jsou rádi, že s sebou mají blondýnku, to krása zabila zvíře. K tomu opelichanému tvorovi, který se dostal až do názvu, se nebudu vyjadřovat. Tygří oko pro mě i nadále zůstane tím hezkým polodrahokamem a do budoucna hodlám předstírat, že toho nedůstojného reprezentanta šelem kočkovitých jsem nikdy neviděla. (17.01.2014)

Spíš taková připomínka, že StarWars byly ve všech ohledech opravdu revoluční. Tento díl Sindibáda šel do kin ve stejný rok a vypadá oproti hvězdnému dobrodružství spíše jako neandrtálec. Nejen triky, ale i tempo pokulhává, herci nic moc (jen Seymour a Power naplňují pubertální sny svou cudnou nahotou), a co se týče scénáře, nikdo si s ním žádnou práci nedal. Ale je to film pro děti,a tak se na něho nedá dívat dospělým okem. (01.12.2019)

Já prostě tyhle starý dobrodružný filmy miluju. Vynikající Sindibád, ale z těch tří hraných je pro mě až na druhém místě (po nejstarší Sedmé plavbě). Opět máme jiného představitele námořníka z Bagdádu (ale asi nejlepšího) a kromě naprosto fantastické atmosféry, která je opravdu úžasná a skvělé zápletky (a báječného prostředí, hlavně pak ke konci), tu v jedné z hlavních rolí máme druhého Doktora (Patrick Troughton tady má podobnou roli jako ve starších Argonautech a plnovous má snad úplně stejný, ale má tady mnohem víc prostoru). Ray Harryhausen se tady opět parádně vyřádil, ten chlap byl prostě neskutečnej bůh a mistr. Opět parádní příšery a triky mohem lepší, než ty současné, prostě přirozené a neotravující, ale pěkné a nejsou k smíchu. Jak už jsem říkal, zápletka byla skvělá, hlavně pak druhá polovina (nějaké severopólní záběry?), holt parádní dobrodružství, které mě nezklamalo. Herecky sice nic moc (proč ty záporáci a hlavně pak záporačky - čarodějky) pořád tak děsně přehrávaj? To nechápu... Pořadí Sindibádů: Sedmá cesta, Tygří oči, Zlatá cesta. Za mě 82% a nějaké televize by to měli odkoupit, ať tam aspoň jednou běží něco pořádného, milého a klasického. (20.07.2015)

V dětství moje nejoblíbenější Sindibádovka, která moc ze svého kouzla neztratila. Sindibád se vydává přes půl světa, aby navrátil princi proměněnému v opici lidskou podobu a závodí s časem, neboť jde o to, jestli zůstane uvnitř člověkem a jestli stihne korunovaci. V patách je jim zlověstná čarodějka se svým synem (které se ne všechno daří), po boku pár věrných přátel. Má to trošku mezinárodní nádech, neboť k arabskému duchu se přidává řecký element v podobně excentrického mudrce s dcerou a půlka filmu se odehrává někde na severním pólu. Jsou tu dvě krásné holky, má to spád a pár zajímavých herců. Další z Dr. Who Patrick Troughton jako řecký mudrc, budoucí dr. Quinnová Jane Seymorová jako princezna a syn Johna Wayne jako Sindibád. A samozřejmě úžasná Harryhausenova monstra - obří včela, kovový býk, megalomanský mrož, troglodyt a šavlozubý tygr a jejich famózní souboj - vše mírně v prehistorickém nádechu. Je tu pár much - světelné efekty jsou opravdu strašné, Patrick Wayne bohužel moc charismatu a talentu po otci nepodědil a konec je dost useknutý. Ale silné 4* si to zaslouží. Fantasy roku 1977. (01.07.2023)