Americký zločin

Sylvie: ,,Reverend říkal, že ke každému skutku má Bůh nějaký důvod. Já ho však zatím nenašla...'' ------- Do tohohle filmu jsem šel naprosto čistý, kromě vysokého hodnocení jsem vůbec netušil o čem měl být. Snad proto na mne jeho tíha dopadla silou balvanu... Tu poklidnou atmosféru Ameriky roku 65 v Indianě, kdy z rádií a elpíček vyhrávaly dodnes známé hity protíná příběh dvou sester, které rodiče jezdící coby komedianti s poutí přenechají do opatrovnictví Gertrudy Braniszewské. Tato žena nevalného vzdělání má sama kupu dětí, je opuštěná mužem, kouří, pije, předávkovává se lékama a každý dolar dvakrát otočí v ruce, protože peníze jsou to, co tato ,,rodina'' nemá. Rodiče sester sice pravidelně posílají šeky, ale Getruda přivydělávajícíc si žehlením má problém získávat stabilní zakázky od sousedů. Když pak jedna z jejích dcer po náhodném románku otěhotní, vrhne Gertruda svoji zlost, své životní zklamání i všechny své temné běsy na jednu ze svěřených sester - starší Sylvii Marii Likensovou.. Tu ztvárnila křehká Ellen Page a opravdu mi jí bylo líto, jako by šlo o skutečnou dívenku. I Gertrudu zahranou Catherine Keener jsem z duše nenáviděl... Jen se divím, že se o mučení dívky nedozvěděl někdo normální, i když byla tak hojně ,,navštěvována'' a její křik byl slyšet až na ulici... Já bych si však tu Ameriku roku 1965 moc neidealizoval... Strašný film, strašnější o to, že se to stalo. Snad od té doby již jiní sousedé už tak nezúčastnění a hlužší nebyli a nejsou a snad již si nehledí jen svého i přes křik ze sousedního domu... Možná to byl ten důvod, na který se Sylvia ptala sama sebe a který nenašla. Kdo ví. Tohle je film u kterého se budete třást. Mimochodem když si vygooglíte skutečnou podobu Gertrudy Braniszewské, určitě by jste se této maceše nechtěli dostat do rukou... A je jen dobře, že nás tvůrci ušetřili znázornění skutečného stavu ubohé dívenky... Leckdo z komentujících kromě silného tématu film řadí k průměru, protože zkrátka filmařsky nevynikal... No já to beru citově, film, který mně rozklepe a dojme si i tak zaslouží plnou dávku hvězd. Nemohu jinak a dávám 5 dvacetidolarových šeků od rodičů. * * * * * (01.10.2014)

Tady v podstatě na stopro souhlas s Rob Royem. Přijde mi, že podobných filmů jsem viděl mraky, tenhle ničím nevyniká. Explicitně (ale i implicitně) zobrazuje šikanu a násilí jen velmi "light", nemá spád a gradaci. Vidím, že na exploitationů neznalého diváka má díky šokujícímu činu šanci zapůsobit, ale ti "otrlejší" místy zívají. Pár těch znepokojení přijde, ale jinak na pocity vyšlo úplně na prázdno. (01.08.2014)

Neuvěřitelný příběh podle skutečných událostí a svědeckých výpovědí. Nikdo asi nepochopí co jsou nějací lidi schopní udělat. Ellen Page z jedné hlavních rolí v podání dospívající a mučící dívky. Životopisný zfilmovaný příběh výborně zpracovaný. Klidně mohli dát do žánru i horor, protože snad každému kdo to vidí musí jít mráz po zádech. Je mi až líto, co se v tomhle světě děje.. ( Hodnocení: 9/10 ) (22.04.2012)

Člověku se skoro nechce věřit, že je Americký zločin natočený podle skutečnosti. Že jsou lidé opravdu schopni takových ohavností, jaké nám tady filmaři ukazují. Ledově mrazivý příběh ze začátku přitom vypadá úplně jinak - zvrhne se ale v přehlídku krutosti první ligy, v ukázku toho, co může fanatický "člověk" (ty uvozovky jsou nutné) napáchat ve jménu jakýchsi ušlechtilých cílů, a jak snadné je pro svůj (zlo)čin získat spolupachatele. Všechny prsty nahoru zvedám za každého úžasného herce i neherce, který se v Americkém zločinu objevil. Díky posílám režisérovi, který zná správnou míru toho, co divák vydrží, a neukazuje víc, než je nezbytně nutné k tomu, abyste se otřásli hnusem. Podobný pocit jako z tohoto filmu jsem měl naposledy z Výměny. Brrr. (10.07.2010)

Tomuhle typu filmů říkám "nasrávačky". Kdykoliv sleduju nějaké zjevné bezpráví, kdy je lidská bytost ponižována (může to být i zvíře), krutě týrána a nenachází zastání, mám chuť skočit po hlavě do obrazovky a tam na druhé straně všechny surové hajzly skopat a seřezat na jednu vzlykající, o milost žadonící hromádku... a na tu naflusat (toto gesto pohrdání by bylo pravděpodobně poněkud devalvováno, až by mi kemr zůstal bimbat v prodlužující se slině na bradě). Jenže se nejmenuju Samara, neumím prolézat televizí a tak mi nezbývá, než bezmocně zatínat pěsti, drtit mezi zuby nadávky a utěšovat se, že je to jen film... což v tomhle případě nepomohlo, vzhledem k nálepce "podle skutečné události". Mohlo to být přibarvené, ale základní fakta zůstávají a k pocitu hrůzy naprosto stačí. Můj obvyklý cynismus včera večer dostal kopanec přímo na solar kozus, po dlouhé době jsem zas u nějakého filmu brečela jak čuramedánská plačka. 85% (05.02.2012)