Deset kánoí

2* za prostředí. Australské domorodce ve filmu jen tak neuvidíte. Zbytek? Nuda. Příběh na 10 min roztáhlý na 75 min. Nulová rafinovanost propojení dvou příběhu současnosti a minulosti. Ani dokumentární kamera nic nezachrání. Od umírání obětováného týpka je to už nebetyčná nuda. Velká škoda, mělo to potenciál, jen to chtělo lepší scénář. Proč nebyl zapojen příběh manželky, která rok putovla za svým manželem? Vyplnilo by to vatu a děj by se zrychlil. (20.07.2009)

Úchvatná scéna tance i zpěvu smrti s následným rituálem a celkově často krásné záběry australské přírody drží moje hodnocení těsně nad „vodou“. Převelice zajímavé téma světa australských domorodců se zde dočkalo zpracování s podivným patvarem mezi neustálým monologickým vyprávěním jednoho z domorodců jakoby do mikrofonu v rozhlasu a sledem viditelně aranžovaných hraných sekvencí, které dotvářejí vizuální část. Po 10ti minutách jsem se v duchu ptal, proč film proslulého australského filmaře avizovaný coby dobrodružná komedie působí na mě jako formálně až tuctový dokument s několika pěknými „obrázky“, kde se jedna z invečnějších deviz projevuje v poněkud zvláštním střídání černobílého a barevného vizuálu? Ono pseudo-dokumentární zpracování za mě výrazně ubližovalo celkové atmosféře snímku, do níž se z mé strany většinou ne a ne plně dostat. Neustálý voiceover spíše vytvářel odstup mezi divákem a příběhem, než aby působil obohacujícím dojmem i ve spojení se záběry, které nám obrazem často vypráví úplně to samé. Propašovaný fekální humor australských domorodců, co se každou chvíli baví doslova o hovně nebo o tom, jak jim stojí penis, mi připadal nevtipný a dost strojený, než cokoliv jiného. Starším filmovým klasikám se střetem s australskou domorodou kulturou (Roegova Cesta / Weirova Poslední vlna / Herzogovo Kde sní zelení mravenci) se de Heerových Deset kánoí pro mě v rovině zážitku ani nepřiblížilo. [55%] (19.05.2023)

Vždy sa teším, keď môžem zhliadnuť film, ktorý pochádza z takejto exotickej krajiny. Nasať atmosféru nepoznanej krajiny, spoznať neznámu kultúru, novú zvyky. Tento film mi to umožnil do bodky. Okrem toho, že je film veľmi osobite natočený, je aj neskutočne naturalisticky podaný. Pútavosť hlavného príbehu však trošku zaostáva za inými kvalitami filmu, ako sú vizuálna zložka, či príjemne hrajúci neherci. Aj preto je tento príbeh paralelne dopĺňaný príbehom, v ktorom nás rozprávač takmer dokumentárnym štýlom oboznamuje so starými spôsobmi výroby kánoí, či lovom husí. Celé prevedenie je veľmi usmievavé a jednoduché, miestami možno až gýčovité, no ja som sa napriek tomu vcelku bavil. 70%. (17.12.2009)

Tohle je prostě pohodička.. Příběh se rozpíná na všechny strany jako větve košatého stromu v květu. Spolu s jemným a laskavým humorem přináší něco málo teorie o tradiční výrobě kánoe, šamanských "hovnopraktikách", poučení o trpělivosti a v neposlední řadě jednu z nejsugestivnějších scén smrti v historii filmu. (19.06.2013)

Postupným otevíráním a zavíráním krabiček v sobě se rozvíjí jednoduchý příběh, složitě natočený, ale vypravěčem dobře vysvětlený, pomocí obrazu každá krabička od jiné oddělena...film, u kterého jsem se výborně bavil, např. když domorodci přemýšlí, co se mohlo stát, postupně naslouchají jeden druhému a vymýšlí různý scénáře :) ...chytlavě a vtipně napsáno a natočeno! (09.02.2009)