Captain America: První Avenger

Marvel se pomalu a jistě stává producentem modelových popření happy endů skrze tragické rozuzlení osobní linie. Pro Iron Mana, Hulka, Thora i Kapitána Ameriku končí láska nešťastně - odloučením milenců v profesi, existenci, prostoru a čase. Co naopak vítězí je čerstvě nabytý závazek superhrdinství, jehož potem a krví vykoupené plody však smutek ze ztráty zbavuje barvy i sladkosti. Zjevné poražení personifikovaného zla nemůže zastřít mnohem hlubší selhání; neschopnost zabránit kolapsu vlastního světa navzdory nadlidským schopnostem, které dovolují zachránit svět vnější. Tady jde o mnohem víc než pouhou úlitbu přízemní seriálové logice, která poklonkuje nedořešenosti. Až se chce říct: lidské, dojemně lidské... (04.08.2011)

Captain America je popkorn jako blázen, to se mu prostě vyčíst nedá. To, co se mu vyčíst dá, už jsou jednotlivé scény, které naznačují samotnou akci, nebo scény, které by se za samotnou akci mohli považovat. Chvílemi to totiž vypadá jak kdyby tam lítal čínský válečník shaolin, co tvrdě v sedmdesátých létech cvičil kung-fu, aby se v tamních osmdesátkách mohl ukázat s tím, jak dobře ve filmech umí lítat. Nemůžu tak ale říct, že by akce byla úplně špatná, ale byla prostě divná. Digitální a v tomhle ohledu dost zvláštní. Pořád se ale jednalo o komiks a já to tak musím chápat. Musím tedy respektovat i fakt, že předloha vojela druhou světovou válku a přimíchala například lejzrový pistole, což je ještě pořád to nejmenší zlo, co se v tomhle filmu objevilo. Zábava v plném proudu, a pokud to od filmu neočekáváte, tak se do něj ani nepouštějte. (29.11.2011)

Přišel poslední, ale až bude nejhůř, buďte si jistí, že právě on bude stát v první linii. Steve Rogers zůstával po celou avengerovskou cestu trochu stranou, ale nakonec je to k mému velkému překvapení právě on, kdo se mi pod kůži dostal nejvíc. Jeho oddanost, statečnost a v nejpozitivnějším slova smyslu i bezelstnost jsou v kombinaci s jeho způsobem boje zkrátka bezkonkurenční. Když se přidá temný Red Skull nebo soběstačná agentka Carterová, nezbývá než tleskat. Tuhle válku vyhrál Marvel a já získal hrdinu, který se mi téměř dekádu po zfilmovaném originu stále objevuje hned na několika tričkách. (14.08.2011)

Myslím, že po téhle slátanině se na chvíli ukryji v asijské kinematografii. Nevím proč se Amerika v poslední době snaží smísit nemožné. Najednou jsou kina plné scifi westernů a válečných fantasy akčňáků. Jsem znechucena tou červenou obludou, která narušila poměrně povedenou retro atmosféru (chvála za make up Hayley Atwell). Z drobného a odhodlaného klučiny se stává super namakaný idol valící jednu drsnou hlášku za druhou. Byl ale vážně nutný ten nepřemožitelný a hlavně kýčovitý štít? 2,5* (17.08.2011)

S Kapitánem Amerikou vzhůru až do oblak aneb jak Joe Johnston překročil svůj vlastní stín a vyhrál tuhle MARVEL World War II v bezkonkurenčním komiksovém koloritu. (Plusové body naskakují už jenom za vzbuzení dojmu, že se mu podařilo skloubit to nejlepší z Dobyvatelů ztracené archy a prvního Hellboye) Captain America je přesně tím, co slibovaly trailery – šestákově podvratnou retro podívanou (nikoliv však filmařskými postupy, ale atmosférou) s celou řadou vodítek, které se snaží napasovat Ameriku do filmového Marvel universa a připravují tak půdu pro AVENGERS. Ve výsledku těžce vydřené vítězství, ale za českou vlajku v závěrečných titulkách patrioticky přihazuji i tu pátou hvězdu a odcházím domů s pocitem, že jsem viděl pravděpodobně nejlepší komikový film roku. PS: dabing je doslova a do písmene neředěné šišlavé peklo. (22.07.2011)