Max Payne

Poslední roky patří mezi povinné součásti podzimní filmové sezóny béčkové adaptace videoher a tak po Doom (2005), DOA: Na život a na smrt (2006) a Hitman (2007) letos přichází Max Payne. Stejně jako v předchozích případech film představuje snůšku žánrových klišé a trendů aktuální sezóny. Tak jako Hitman vykrádal Bourneovu sérii, Payne zase přebírá postupy ze Sin City a 300: Bitva u Thermopyl – konkrétně stylizaci obrazu do kašírovaných kreseb. Chvíli tak zaujmou ostré obrysy objektů, nadreálný sníh a ponurost postranních uliček v zimní noci. Ale pak už jen vše přebíjí jedna klišovitá scéna za druhou, sterilní drsňáctví Marky Marka a naprosté nevyužití potenciálu hry. Místo dusného a příslušně vypjatého noiru je tu jen pateticky podaný tuctový příběh s nepřekvapivým zvratem a osudovost i jiskření vztahu dvou hlavních postav hry vystřídalo mládeži přístupné asexuální parťáctví Maxe a Mony. Film je plný postav na jedno použití, což se vztahuje i na Monu, která pouze hrstce scén dodává vypjatost svými řečmi. Překvapivé je, že film nevyužívá základní trademarky hry – noirový voiceover a extrémní zpomalení času při přestřelkách (k umocnění nesmyslnosti filmu se zpomalení využije v jediné scéně). Možná to svědčí o špetce rozvahy na straně tvůrců, kteří asi na příkladech Sin City a Sejmi je všechny pochopili, že ne všechny komiksové a videoherní praktiky lze uplatnit v narativním filmu. Ve výsledku lze říci, že filmový Max Payne má od všeho trochu, ale od ničeho dostatek (pouze v případě Markyho unylosti; té je nadbytek). Na detektivku je příliš tuctový, na mystery film příliš racionální, na akčňák má málo akce (navíc naprosto nedynamické) a na drsný thriller příliš podpantofláckého hrdinu (nezemře jen proto, že mu to nakáže duch manželky). Jako hloupoučká popcornovka pro děcka okolo dvanácti let milé (ovšem pozoruhodné poselstvím, že drogy jsou sice obecně vzato špatné, i když jako prostředek ke zlikvidování padouchů je lze ospravedlnit). (17.10.2008)

Tak takhle dopadlo převedení mé vůbec nejmilovanější PC hry na stříbrné plátno…Problém Maxe Payne je v tom, že to prostě není Max Payne, a to téměř v žádném ohledu. Pokud jsem si třeba u filmového Eragona stěžoval na to, jak ho tvůrci podělali, tak ten měl s původní předlohou alespoň něco málo společného, zato Mooreův počin jakoby originál téměř úplně ignoroval. Vypadalo to, že se řídil heslem „Podobnost čistě náhodná“. A to nejen v otázce příběhu, ale i postav (ať už šlo o samotný charakter či vzhled; nejvíc se asi podařilo přestřelit u Jima Bravury) a dalších detailů (třeba jediný pořádný bullet time už víc ani zkazit nešel, vždyť ten záporák střílel vážně několik metrů úplně mimo a k tomu ještě do strany). A trapný dovětek po závěrečných titulcích je zlým snem; oni opravdu plánují pokračování? Modlím se, aby se téhle látky chopili jiní tvůrci a začali pěkně od nuly, a to už ve výběru hlavních představitelů; dokázal bych si na jejich místě představit herce jako jsou třeba Clive Owen a hlavně Julianne Moore, pokud se teda musí Mona Sax nutně narvat už do prvního dílu (již při hře jsem si říkával, že její postava jako by této herečce z oka vypadla). Jistě, kdybych Maxe Paynea nehrál a díval se tím pádem na film, který existuje jen sám o sobě, zřejmě bych to jako takový průser neviděl, ale Mooreovo dílo se na originál prostě a jasně odkazuje, a to beru jako tu nejvyšší drzost, takže dávám ještě hodně milostivé 2* za sem tam nějaký nadějný záchvěv a technickou stránku, víc ani náhodou (a to raději hodnotím až den po zhlédnutí, abych alespoň trochu vychladl). Protože ve výsledku je tenhle snímek dobrý tak akorát na to, aby jeho divák dostal neodbytnou potřebu okamžitě si zahrát hru a spravil si tak zničenou chuť. Výstižný komentář: selfesteem (19.05.2013)

Keď som sa dopočul, že je plánované sfilmovanie hry Max Payne, tak ma ako prvé napadlo, že pôjde (po nespočetných pokusoch kvalitne natočiť film podľa PC-hry) konečne o adaptáciu, ktorej hernú predlohu som hral a ako decko žral. Následne som však zostal v pochybnostiach, či dokáže triviálny príbeh hry, ktorý je však pre jej hráča viacmenej druhoradý, uspokojiť diváka, pre ktorého je dej poväčšine prvým faktorom následného hodnotenia. V rozpakoch som teda zostal aj ako divák. Musím povedať, že príbeh bol zaujímavo ochutený a doladený, a z pohľadu hráča by to bol veľmi zaujímavý podklad pre hru, no filmovo-chuťové poháriky diváka ostali určite neuspokojené. Spomaľovacie scény ako poznávacia značka hernej predlohy zostali nanajvýš nevyužité, nekompromisnosť a sympatická brutalita použitá v hre sa z filmu vytratili lusknutím prstu. Akcie je pramálo, prvá hodinka prakticky neponúka nič, čo by mi pripomenulo skvelú atmosféru hernej predlohy. Azda len Wahlberg ako verná kópia počítačového Maxa a všadeprítomný sneh. Nadšenie a nádej z možného a hlavne lepšieho pokračovania vylepšila neobjektívny dojem z filmu. 65%. (05.04.2009)

Jedna z nejfilmovější her taktéž nezfilmovatelná? Je to v hajzlu a na hry bych se už být filmovýma producentama vážně vykašlal. Občas fajnový obrázky (proč sakra celej film nevypadá takhle), ale jinak bída a dějově absolutní průser (Nebyl Payne náhodou totální psanec, kterýmu šlo po krku celý město? Neřádila ve městě tak šílená vánice, která zhroutila veškerou infrastrukturu? A co jste to proboha udělali s Lupinem? A kde je nějaký pořádný finále?). Možná šance, že film zaujme ty z vás, co se s hrou nikdy nesetkali. Pro ostatní totálně nasírací záležitost, zvlášť pro ty z vás, co jedničku dohráli pětkrát a dvojku třikrát, což je můj případ. Kašlu na to a jdu sosat jedničku. (17.10.2008)

Film dost dobře neví, pro koho je určen, z čehož pramění největší zápory: nezasvěcenému divákovi je postava Maxe Paynea a aura kolem něj budovaná ukradená, když vše vypadá tak béčkově a toporní herci předříkávají nechtěně vtipné dialogy, zasvěcený hráč předlohy zase touží po přímočarém tahu na branku a prvotřídně provedených akčních scénách v atmosferickém podání, ale nedočká se pořádně ani jednoho. Překlad hry, která se výrazně inspirovala komiksy a filmy, do filmu se nezdařil a dynamičnost byla nahrazena statičností a totálním vyprázdněním všeho, co na hře bylo dobré. Člověk by musel mít hodně velký fetiš, aby ho celou dobu bavilo sledovat, nakolik jsou tvůrci důslední v napodobování jednotlivých lokací a detailů v nich. Max Payne sere vločky, slabé 2. (30.10.2008)