Avatar

:::::::::::::::::::::::::: Jedním slovem: NEPOPSATELNÉ ! Při filmu jsem nevěděl, jestli jsem opravdu v kině nebo jestli doma spím a sním - ten nejůžasnější sen na světě. Sen, který bych chtěl, aby nebyl jen pouhým snem, ale aby to byla realita. Ach. Tak šťastný a krásně vnitřně naplněn jsem se po skončení filmu už hodně dlouho necítil ! Můj pocit byl přesně takový, s jakým pocitem se vždy probouzím z těch nejkrásnějších snů ! Tímto filmem jsme krásně vstoupili do nového desetiletí. Buďmě na Jamese Camerona pyšní ! AVATAR není jen film, je to poselství. Je to film o našem domově, o naší planetě Zemi. Matka Země už k nám dlouhá léta mluví, ale my její zprávy zaslepeně ignurejeme a tváříme se, že je nevidíme. Honíme se jen za materialismem, zaslepeni naším egem se nad druhé povyšujeme a soutěžíme o to, kdo je nejlepší, nejchytřejší, kdo je více "cool". Je mi z toho na zvracení, když vidím, co se s lidma okolo děje. Kde je proboha láska ?!? Kam se poděla ta nevinost, ta čistota, ta radost z tvoření, radost z toho, že mužu jen bouze BÝT, DÝCHAT a SMÁT se s druhými ? Každý den chodíme jen z práce do práce a myslíme si, že žijeme naplněné životy. Ach, ta nevědomost. Ano, ano, nevědomost je sladká, což pravda. Ale tohle není to pravé žití, to je jen pohé přežívání. Upěnlivě jen pozorujeme, jak si ničíme náš domov, jak si bereme naší svobodu. Proč se jen na chvíli nezastavíme ? Proč si tohle necháme líbit ? Jedno je jasné a řeklo to už mnoho proroků a vizionářu před námi: MUSÍME SE ZMĚNIT, a to hodně rychle, nebo jestli se tak nestane, proměníme naší planetu na území Temnoty, Beznaděje a velkého Zoufalství. www.svet2012.info :::::::::::::::::::::::::::::::::: (19.12.2009)

Přišlo to, co přijít mělo. Vždycky, když se rozezvučely ty opojné, domorodé a vycizelované world music kompozice, říkal jsem si, jestli to takhle bude ještě pokračovat, nebo už to konečně začne. Je skvělé, jak tu funguje všechno jinak. Teda všechno. Dokud se opájíme barvami, sníženou gravitací a tvory vygenerovanými pomocí lysohlávek, teče nám slina po bradě. Jenže co z toho, když se pak Ripleyová minutku hádá s Ribisim a na minutovém prostoru oba vygenerují nejsilnější emoce na půl kilometru pralesa a hodinu stopáže. A pak už je to dokolečka. Člověk začne být fascinován tvary, věcmi a živočichy, aby ho následně vytrhlo z rytmu jemné políbení, kmenová rada nebo jiná proprieta, kterou už v životě vidí po desáté, ale díky technologii jí má dneska chuť poprvé odpustit. Bez otvíráku, bez pořádného finále a s hrozně zlou vojenskou gumou, která si myslí, že kovbojské hláškování vždycky zabere. Z Camerona si nepamatuju vůbec nic, z 3D si toho pamatuju hodně. Mrzí mě to. (17.12.2009)

James Cameron překonal absolutno. Šel jsem na Avatar s tím, že mě čeká něco neuvěřitelnýho, ale že už po pár minutách si moje brada vyzkouší bungee jumping na podlahu a puse se otevře, jak kdyby očekávala přílet Airbusu A380, to jsem vážně nečekal. Těžko hledat slova na něco, co si žádná lidská fantazie nedovede ani představit. Připadalo mě to, jako kdyby se James Cameron rozhodl konkurovat sexu a přívádět lidi k hromadným orgasmům. Jak jinak si vysvětlit tu vizuální nádheru planety Pandora, umocněnou ještě 3D zážitkem v kině Imax neumím vysvětlit. Hlavní myšlenka příběhu je taky síla. To vlastně není ani příběh, spíš slzy nad osudem naší planety pohlcené v nekonečné lidské pýše. Pro výše zmíněné je jasný, že zde herci hrajou až třetí housle, ale je třeba dodat, že to jsou velmi dobře naladěné housle, navíc, v podobě postavy Trudy Chacon, která perfeketně sedla k Michelle Rodriguez zde byla uspokojena i má slabost pro ostrý holky. A tak zatímco James Cameron přímo před mýma očima přepisoval dějiny kinematografie, tak já s každou přibývající minutou přál jediné, aby Avatar nikdy neskončil. P.S Prosil bych zoufalce co Avataru dávají odpad, ať ho klidně dávájí, ale ať hodnotí film a ne uživatele co mají jiný názor. Totéž platí i pro zoufalce co dávají Avatru pět hvězd a mají chorobnou touhu hodnotit uživatelé s opačným pohledem na film. Absence respektu k názoru druhých je u některých zdejších nedodělků naprosto zoufalá. (20.12.2009)

Viděl jsem v IMAXU ve 3D a byl to jeden z mých největších filmových zážitků v životě. Ten IMAX je třeba zdůraznit, případně alespoň kino, protože toto je opravdu film na velké plátno a pokud možno s 3D brýlemi. Je tu vypiplaný každý detail, audiovizuálně jde opravdu o doposud nejsilnější věc, co kdy kdo pro film udělal. Proto hodnocení lidí, kteří Avatara zkoukli na pochybné kopii stažené v počítači, je zcela irelevantní. Technickou převratnost asi nikdo nebude zpochybňovat, často se ale objevují hlasy o primitivním, hloupém příběhu či ekologické agitce. Já musím říct, že to tak nevidím. I dějová či příběhová stránka filmu mě velmi oslovila. Nebyl to případ třeba trapné SW Epizody 1, kde byly úžasné efekty v nudném filmu. Příběh nijak objevný není, ale nemyslím, že by to bylo na škodu. Základem je, že divák objevuje nový svět, nová zvířata, rostliny a mě tohle velmi bavilo. Užíval jsem si, když mě Cameron provázel pandorskou džunglí, seznámil mě s tamními obyvateli, s jejich zvyky atd. Podařilo se mu představit mi modrý národ tak, že jsem chápal, oč mu jde a proč, a že jsem pak v závěru jejich boj opravdu prožíval. A tedy závěrečná bitva je opravdu něco neskutečného. Poznámka k hudbě: Hudbu pro Camerona potřetí dělal James Horner (Vetřelci, Titanic) a měl na práci hodně dlouhou dobu, podobně jako u Titanicu a narozdíl od Vetřelců. Na to, že na ní pracoval přes rok, jsem cítil mírné zklamání, přestože má své velmi silné momenty - například svolávání klanů do boje je hudebně podkresleno moc pěkně. Nicméně se Horner nevyhnul sebevykrádání, na které je u něj člověk zvyklý, a které způsobovalo, že jsem chvílemi slyšel Glory, Willowa, Titanic aj. a mírně to prožitek narušovalo. Nejvíc mě štvaly ječící vysoké hlasy z Tróje. Přesto jde o hudbu nadstandardní, která ve filmu většinou funguje moc pěkně, jen jsem měl chvílemi pocit, že tahle úchvatně vypadající scéna mohla být podkreslena ještě lépe. (28.12.2009)