Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh začíná v říjnu 1938, bezprostředně po podepsání Mnichovské dohody. Na pozadí historických událostí sleduje osud rodiny okresního doktora Jakuba Silbersteina, veselého optimistického člověka, který nikdy neztrácel humor a naději v lepší zítřek, protože věřil, že slušnost a poctivost vždy zvítězí. Po mnichovské zradě však přichází doba, kdy tyto hodnoty přestávají platit. Členové židovské rodiny Silbersteinových stojí před rozhodnutím, zda mají před německým fašismem uprchnout, nebo zůstat v zemi, s níž jsou životně spjati. Teprve bratrův tragický osud přinutí váhajícího otce, aby se v posledním okamžiku rozhodl využít mise sira Nicholase Wintona k zařazení syna Davida do posledního transportu odjíždějícího z okupované Prahy do Anglie 31. srpna 1939… (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (288)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Mináčův a Hubačův film Všichni moji blízcí je ukázkovým projektem, ze kterého by si měl český film brát častěji příklad. Dokumentární rámec, sevřený příběh jediné rodiny mapující nejen zlomová léta, ale i klid před bouří, je dokonalým receptem na brilantní film. Herecké stálice zde dokázali ze sebe vykřesat maximum a zapomenout na někdy až příliš laciné projekty, ve kterých jinak běžně rozmělňují svůj talent. Bez ostychu si zde užívám vynikající výkony Abrháma, Šafránkové, Bartošky, Brodské, Labudy i Vetchého, jako kdybych se s nimi setkala poprvé. A je mi po zkušenosti s další dekádou našeho filmu skutečně líto, že se obdobně ambiciózní projekty typu Lidic proměnili v holou frašku. Jakoby tvůrci zapomněli na onen základní recept interpretace lidských příběhů, které smetla válka a které dokázaly v hraném filmu odolat patrně všem formálním extrémům, mezi kterými dominuje například revoluční Daleká cesta. Především je nutné se stát součástí osudu těch lidí v obyčejných situacích, sžít se s nimi, aby po té destrukce nebyla jen prázdnou frází z učebnicového přehledového výkladu. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Víc jak 3 hvězdy dát nemůžu. Téma je sice silné, ale většina filmu je natočena hrozně nereálně - před vpádem nacistů do Čech až přehnaně idylicky, že i herci zde přehrávají, protože jejich postavy nemají psychologické pozadí, jen jsou jakýmisi črtami či spíše ilustracemi doby, pozdější období je zase přehnaně černé a depresivní - ne že by jinak nebylo, ale chybí tady jakákoliv realistická vyváženost. ----- Film, který je ovlivněn hrdinským činem Nicholase Wintona za 2. světové války, kdy zachránil hodně židovských dětí. Režisér Matěj Mináč nám předestřel téma v širším hávu - sledujeme osudy rozvětvené židovské rodiny, kam patří i slavný hudební virtuoz, od konce 30. let 20. století až po nevyhnutelnou tragédii rozpadu celé rodiny přičiněním nacistických pohlavárů. Od zasněných chvil se pomaličku přesouváme do stále temnějšího období, dosavadní úspěchy rodiny se rozplývají v narušených vztazích, zákazech, na židovskou rodinu ve vile se lidé začínají dívat skrz prsty. A v tom je právě problém tohoto filmu - v určité nerealističnosti zobrazení doby. Život rodiny z doby před vpádem nacistů do Čech jsou až přespříliš idylické a přeslazené, zatímco období okupace vždy a jedině černé, tmavé, depresivní a bez naděje. Ne že by takové nebylo, ale přece jen chybí určitá vyváženost. Stejně tak herecký ansámbl je sice rozsáhlý - Libuše Šafránková, Josef Abrhám, Jiří Menzel, Tereza Brodská, Jiří Bartoška, Jiří Lábus a mnozí další -, ale jejich herectví je neuvěřitelné. Nevěříte jim jejich nakašírované postavy z plakátu, jejich chtěné herectví, kde není co hrát, když chybí hlubší psychologizace postav. Ale jinak téma je silné, škoda, že si ho užijeme až v smaotném závěru filmu, kdy konečně jde o skutečné lidské osudy, ne barvotiskový plakát. Disk je mizérie českého kalibru. Na úvod se spustí protipirát, trailery na filmy Hodinu nevíš, Jánošík, další najdete dva v menu, jinak nic, nic, kromě filmu v podivném obrazovém formátu 4:3 (letterbox 1,66:1), se stereo zvukem, špatnými postsynchrony a občas přesvíceným obrazem. ()

Reklama

bassator 

všechny recenze uživatele

Absolutně uvěřitelný, velmi realistický příběh který se odehrává těsně před vypuknutí druhé světové války. Příběh vypráví o jedné velké rodině a osudu všech jejich členů, o tom jak se oni s příchodem války vyrovnávají a jak se každý zařizuje podle svého. Tudíš faleš a podrazy od známích a kamarádů jsou na dením pořádku. V této době je nejdůležitější přežít a někdy to vyžaduje chodit i "přes mrtvoly"... - Viděno 1x cca + 2. 9. 2010 - 85% ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Po dlouhé době jsem si to pustil a film se mi líbil ještě víc než prve. Snímek se dá brát různě. Jako pocta panu Wintonovi, (židovským) obětem nacizmu nebo prostě jako vzpomínkové drama odehrávající se v době předválečné a následně za války. Myslím, že atmosféra té doby na mě opravdu dýchala, herecký výkony byly naprosto přesné (všichni v hlaních a vlastně i vedlejších rolí podali výborný výkon, ale rozhodně nesmím opomenout zmínit nezvykle zápornou roli pana Mariána Labudy, která mu ale sedla). Závěrečná scéna na nádraží mě dojala už při prvním zhlédnutí (asi i o něco víc než samotné záběry s panem Wintonem, které jsem už viděl mnohokrát jinde, ale tím zase nechci snižovat jejich hodnotu) a výsledný dojem ještě podpořila krásná hudba. Silné 4*. ()

Smok 

všechny recenze uživatele

Fiktívna židovská rodina Silbersteinových kontra reálna historická postava dnes už storočného starčeka Nicholasa Wintona, ktorý zachránil v roku 1939 pred istou smrťou 669 židovských detí z vtedajšieho predvojnového Česko-Slovenska. Smutný príbeh z doby, keď hrozbu Hitlera ľudia ešte vážne nebrali. Záverečné scény, vrátane autentických záberov BBC zo stretnutia so všetkými žijúcimi deťmi, ktoré zachránil, sú silne dojímavé. Tento skvelý človek, ktorý o svojom hrdinskom čine nepovedal ani vlastnej manželke a na všetko sa prišlo len náhodou, si rozhodne takýto film zrovna od našich filmárov zaslúžil. ()

Galerie (19)

Zajímavosti (19)

  • U všech záběrů na pražském Hlavním nádraží si je možné všimnout novodobého trakčního vedení, které vzhledem k ději filmu nedává smysl. Nádraží sice bylo elektrifikováno v průběhu 20. a 30. let 20. století, ale jeho vzhled musel být zcela jiný. (tommahol)

Reklama

Reklama