Skleněné peklo

Vezměte zajímavý námět, nejlépe knihu dvou zkušených autorů katastrofických románů, doplňte pár nápady z další knížky, sežeňte hodně dobrý štáb a největší filmové hvězdy. To všechno vhoďte do hrnce a za stálého míchání natočte nejlepší katastrofický film všech dob. Možná se Vám podaří se kvalitou alespoň trochu přiblížit Skleněnému peklu, ale silně o tom pochybuji. (13.05.2011)

SKLENĚNÉ PEKLO jsem téměř s určitostí viděl již kdysi v dětství, ale v podstatě kompletně jsem ho zapomněl. "Nové" zhlédnutí po letech mě vcelku bavilo, film je to natočený velmi solidně a neztrácí na atraktivitě ani po letech (potěší především obsazení a napínavý děj). Přesto osobně tento film moc rád nemám a příliš si ho necením, přece jenom je to jenom čistá dějovost, nic víc. Natočeno to může být sebelépe, ale pořád to bude jen oddychová podívaná, která neříká nic o našem světě a která je ve své "katastrofické" podstatě téměř až stupidní, protože brnká na univerzální lidské strachy "co by, kdyby...". Film je navíc už dosti letitý - doba vzniku je na něm hodně znát, a to nejenom po stránce úrovně technických efektů, ale třeba i v samotném rozvíjení příběhu (zde je na místě kritika neúměrné stopáže, kterou má na svědomí výskyt nadbytečného množství vedlejších postav - téměř tři hodiny je na film s tak prostinkým dějem přece jen příliš). Když tento film srovnáte se současnou produkcí, uvědomíte si, jak diametrálně se tento žánr proměnil - ve SKLENĚNÉM PEKLE není jediná humorná scéna ani jediný novinář, který by informoval o probíhající katastrofě (to je u současných katastrofických filmů nemyslitelné). I toho patosu je zde podezřele málo, byť je samozřejmě otázka, zda je to vlastně na závadu. Čili, když tak nad tím filmem stále dokola přemýšlím - jeho základní myšlenka se mi vcelku líbí, přece jenom je na hořícím mrakodrapu něco zlověstného, co vám nedá spát a co celý film podtrhuje znepokojivou atmosférou. Ale pořád je to jen svědectví své doby, jak se tehdy točily takovéto filmy, a skoro nic víc - pro mě osobně je to beznadějně zastaralý a přeceňovaný film, který nemá v TOP 300 co dělat. (14.12.2013)

Takmer trojhodinové (!) SKLENENÉ PEKLO je jeden z najslávnejších katastrofických filmov (minimálne) americkej kinematografie. Odštartujú ho úvodné titulky plné bombastických mien. Ak necháme stranou zručného britského režisérskeho remeselníka Johna Guillermina (neskôr nakrútil slušný remake KING KONGA), a ktorému z pozície režiséra akčných scén pomáhal Irwin Allen (DOBRODRUŽSTVO POSEIDONA), zostane nám po ruke vskutku strhujúci kasting: modrooký diabol Paul Newman (BUTCH CASSIDY A SUNDANCE KID, PODRAZ) svojou príjemne obyčajnou a predsa atypickou charizmou ťahá film dopredu ako spenená piraňa a akonáhle by diváka ovládla mierna vlna stereotypu, z ktorého by ho nevytrhol ani „zvyšok“ castingu (Dunawayová, Holden, Chamberlain, Astaire, Vaughn, O.J. Simpson), po hodine filmového času na plátno nedočkavo napochoduje jeden z najväčších frajerov, požiarnik Steve McQueen. Nastáva nonstop dravá akčná jazda s na tú dobu skutočne impozantnými trikmi. (24.08.2008)

Klasika všech klasik. Po všech stránkách dokonalý katastrofický film, který přes svou délku rozhodně nenudí a je slepen z takového množství kvalitních a napínavých akčních scén, že snad jen Bruce Willis a jeho Smrtonosná past představuje konkurenci. Navíc na řadu tehdejších hereckých hvězd je příjemná podívaná, divák jim v boji proti zdánlivě nepřemožitelnému nepříteli zoufale drží palce a čím víc se zabijácký oheň rozmáhá, tím se intenzita příběhu stupňuje a akční scény jsou čím dál více působivé. Parádní finále pak všemu nasazuje korunu. V rámci žánru už asi Skleněné peklo nikdy překonané nebude. (06.04.2012)

Už dlho som nevidela taký vynikajúci katastrofický film, ktorému sa napr. dnešný Poseidon nemá šancu vyrovnať. Akčné, maximálne napínavé, parádni herci svoje role nehrajú, ale žijú a chvíľami je to až nepríjemne drsné. Na daný rok žánrová lahôdka, ktorej celkový pozitívny dojem kazí akurát prehnane natiahnutá dĺžka. (26.02.2010)