Ozvěny mrtvých

Fajn mood konce devadesátek a snaživé budování atmosféry, ale Stir of Echoes má tu smůlu, že v tomhle období vznikla celá řada výborných mystery thrillerů na které se ani náhodou nechytá. Ve druhé polovině tempo trochu slábne a jako horor to taky moc nefunguje - děsivé to není skoro vůbec. I když je ale pointa od začátku průhledná a hlavní hrdina k ní postupně lineárně dojde, vcelku se mi líbilo ono spojení nadpřirozena a reálného zla. Načrtnutá mytologie mi navíc tak trochu připomněla The Shining a vůbec bych se nezlobil, kdyby v podobném duchu vzniklo nějaké soudobé volné pokračování (však víme s kým). (14.08.2023)

Ohodnotit tenhle film je opravdu problém. Ozvěny mrtvých můžeme označit jako thriller, jehož první polovina je spíše hororem s několika vydařenými lekačkami. O patřičně temnou atmosféru tu není nouze a David Koepp dokazuje, že neumí jenom skvěle psát. Sledovat Kevina Bacona i jeho filmového syna je jedna radost. Problém je, že TA první polovina je doslovným mixem Šestého smyslu a japonského Ringu. Záměrně jsem uvedl japonskou verzi, protože ta je z roku 1999 (stejně tak Šestý smysl a Ozvěny mrtvých). Kdo od koho opisoval? Důvod, proč Kevina Bacona straší duch najdete právě v Šestém smyslu. A duch v Ozvěnách je vizuálně ztvárněný téměř stejně jako v Ringu – až na ty vlasy. Dokonce se mihne i v televizi, která nejde vypnout, což jsem bral jako dobrej fór. Ještě mě pobavilo jedno klišé. Určitě je všichni znáte, týká se totiž otevření a zavření skříňky v koupelně (pochopitelně se zrcadlem). Závěrečná pointa není nijak překvapivá a v podstatě se jedná o totéž, co se odehrálo o rok později v Téměř dokonalém zločinu (The Gift) Sama Raimiho. Ostatně právě tomuhle thrilleru (částečně až hororu) jsou Ozvěny mrtvých podobné nejvíc. A to mě vede k závěru, že ač jsem se výborně pobavil a ocenil několik pěkných vizuálních momentů (hypnóza v kině) a lekaček (u jedné jsem dokonce vykřikl), už bych radši shlédl něco méně otřepaného, svěžejšího, překvapivějšího. PS: Ale fakt by mě zajímalo, kdo od koho opisoval. Že by Koepp v hypnóze navštívil mysl M. Nighta Shyamalana a Hideo Nakaty? ;-) (10.05.2004)

Kevin Bacon vidí mrtvé lidi, a ti mrtví od něj něco chtějí. Co? Na to bude muset přijít než se úplně zblázní… Divím se, že mi Ozvěny mrtvých dosud unikaly. Je v nich všechno, co by mělo ve správném hororu být, především ale atmosféra, která nedá vydechnout od první do poslední minuty. Při sledování stále více vyšinutého (kopajícího) Kevina Bacona si nejde nevzpomenout na Richarda Dreyfusse a to, co předváděl v Blízkých setkáních třetího druhu, z milého synka mrazí, scény hypnózy jsou taky dost dobré, a navíc pořád to „něco“, co visí ve vzduchu. Napadá mě srovnání s Téměř dokonalým zločinem, které je proti Ozvěnám jen slabé kafíčko. Davide Koeppe, nechtěl byste zase někdy zfilmovat nějakého Kinga? (25.06.2012)

Kdo nevěří, že se dá člověk zhypnotizovat, tak ať u toho raději zůstane a nezkouší to, toto by vám nejspíš poradil hlavní představitel snímku Tom (Kevin Bacon). Po tom co se nechá zhypnotyzovat od své švagrové začíná vidět věci, kterým se dá jen těžko uvěřit a nevidí je sám, ale i jeho syn. Musí všemu přijít na kloub nebo se přízraků nikdy nezbaví. Představitel dětské role mi hodně připomínal klučinu z Šestého smyslu a i námětem bych tento film ke smyslu přirovnala. Vše je pěkně načasováno, bez větších hluchých míst. Nenudila jsem se, ale Něco mi k přece jen scházelo. Těžko říct Co. Každopádně je to ve svém žánru nadprůměrný thriller. (31.07.2006)

Čistě televizní záležitost. Duch v zrcadle, duch na sedačce, promlouvání k duchovi ve tmě, nějaká ta záhadná vražda, pološílený otec, hypnotizace, jemná klavírní hudba na podbarvení atmosféry, starý jednopodlažní byt v klidné čtvrti a další a další typické a notně okoukané atributy na nás chrlí nikterak známý David Koepp. Eso v rukávu sice má a tím je výtečný Kevin Bacon, ovšem jinak se tenhle kousek řadí spíše do průměru. Se Šestým smyslem kvalitativně vcelku neporovnatelné, neboť přesně z toho Ozvěny mrtvých těží. Situací, které jsme už určitě někde viděli je tu jako cikánů na Kladně. Čili přehršel. A ani ta závěrečná pointa mi nepřijde originální. Pokud je na obalu ve videopůjčovně vrstva prachu, není se vůbec čemu divit. (28.02.2007)