Režie:
Marc WebbKamera:
John SchwartzmanHudba:
James HornerHrají:
Andrew Garfield, Emma Stone, Rhys Ifans, Sally Field, Martin Sheen, Denis Leary, C. Thomas Howell, Chris Zylka, Stan Lee, Irrfan Khan, Kelsey Asbille (více)VOD (6)
Obsahy(2)
Peter Parker je středoškolák, který nemá mnoho kamarádů. On sám je trochu podivín, jehož v dětství opustili rodiče a svěřili ho do péče strýce Bena a tety May. Stejně jako většina mladých lidí v jeho věku hledá Peter svou identitu a zároveň prožívá první lásku. Společně se svou dívkou Gwen Stacyovou se potýkají s bouřlivými city, závazky a tajemstvími. Peter jednoho dne objeví otcův tajemný kufřík a rozhodne se vydat po stopách svých rodičů, aby pochopil, proč ho opustili. Pátrání ho zavede přímo do Oscorpu a laboratoře otcova bývalého kolegy Curta Connorse, kde se musí postavit doktorovu alter egu, Lizardovi. Petr je přitom nucen učinit několik rozhodnutí, která mu navždy změní život... (HBO Europe)
(více)Videa (43)
Recenze (1 598)
Přerod teenagera v supermuže a příjemná citlivá romantika by Webbovi i díky mladým talentům před kamerou šly a za mimořádně osvěžující pak považuju, že Parker není hodným obrýleným bambulou, ale normálním až cool klukem, co jezdí na skateboardu. Pár věcí z Raimiho jedničky se decentně přežvýkalo (středoškolská rivalita s Flashem a první láska, smrt strýčka Bena), dobrý tah bylo jít tentokrát po Staceyových i rozvíjet tajemství okolo smrti Peterových rodičů, kterážto linie ale byla trestuhodně odbytá, stejně jako akční scény (kam se sakra podělo těch 230 mega?) a nudný záporák. A klidně se přiznám, že se mi patetická scéna s jeřábníky, kteří zraněnému hrdinovi vytvoří dočasnou speciální vzdušnou cestu městem, líbí. ()
Mělo se to jmenovat Charming Spiderman. Pokud jsem v souvislosti o Avengers rozvíjel teorii o bezkonfliktnosti mezi komiksáky, pak Webb laťku ještě zvedá. Je to pubertální, rozjívená, drzá a místy příjemně sebeironická jízda, která sice úplně nelícuje (hlavně spojení až sitcomově koktavých scén a superhrdinské akce), ale baví od začátku do konce. Pokud má Spidey nějakou přidanou hodnotu, je to právě přímočarost, osekanost, svěží sebeironie a čistá rozkoš, která tryská jak z Garfieldovy hormonálně bouřlivé performance (škoda jen, že ji zabíjí český dabing), tak z rozlítaného a radostně eklektického režijního řešení. Při vší hravosti si Amazing Spiderman vlastně na nic nehraje, přehnaně nevraští čelo a odbourává i ty linie, kde Raimi řešil problémy (puberta, zodpovědnost, vina atd.). Tenhle pavouček ale prostě skáče po střechách a příliš nemudruje. Sice zase nemá pořádný příběh a vlastně jen znovu otevírá povědomé univerzum, ale ta pravá pavoučí závrať, ta tam prostě je. Čistší žánrová zábava než přecenění Avengers. ()
Na jednu stranu je tvrzení, že superhrdinské komiksy jsou čtení pro děti a teenagery, samozřejmě nesmyslný předsudek. Ovšem pokud o některé ze zavedených komiksových sérií lze právě tohle tvrdit, pak je to Spider-Man. Stejně jako jiní superhrdinové i Peter Parker se svými čtenáři dospíval a dostával temnější odstíny, ale v jeho jádru i přes všechny Venomy, úmrtí jeho blízkých či tragické zvraty zůstal v jádru obyčejným mladíkem, pro něhož jeho superhrdinská dobrodružství představují katalyzátor dospívání. To je také jeden z hlavních důvodů, proč se filmový Spider-Man dočkal rebootu "již" deset let po prvním díle v režii Sama Raimiho. Za tu dobu totiž dospěla nová generace diváků. Nicméně pro dnešní mládež působí cokoli starší pár let jako prehistorie, což ovšem není tolik dílem ignorace, jak rádi tvrdí někteří přemoudřelí geronti starší třiceti let, ale příznak či produkt soudobé nabobtnalé multimediální popkultury, která neustále chrlí stále nové vjemy. Dnešní teenageři nejen že nebudou koukat na deset let staré filmy, protože mají řadu jiných podnětů k zábavě, ale dost možná by je starý Spider-Man ani neoslovoval. V tomto ohledu se kinematografie přiblížila televizi, kde také pro každou novou generaci vznikají rebooty či alespoň proměny velkých franšízových superhrdinů. Filmovému průmyslu to rozhodně vyhovuje, neboť právě coby průmysl nemůže jen čerpat rentu ze starých produktů, ale naopak musí v rámci ekonomického koloběhu neustále produkovat nové tituly. Při zohlednění této "chladné kalkulace" uchvátí "Amazing Spider-Man" coby promyšlený a precizní projekt. Snaha trefit se do vkusu mladého publika a současně vytvořit snímek, který bude v rámci kánonu ambiciózní a originální je patrná jednak z obsazení scenáristů Jamese Vanderbilta (Zodiac), Alvina Sargenta (předchozí dva Spider-Mani a řada oscarových filmů předtím) a Steva Klovese (všechny Harry Potterové vyjma Fénixova rádu), ale i z obsazení režiséra Marca Webba na základě jeho nezávislého hitu "(500) Days of Summer". V jejich podání se sice Spider-Man vrací na střední školu, ale současně dostává větší důraz jeho spojení s druhými lidmi a jeho dospívání coby mladíka i hrdiny. Důslednější profilaci, citové rozměry a především aktivnější roli ve vyprávění a tedy i ve vztahu k formování samotného Petera Parkera dostávají i všechny vedlejší postavy. Obzvláště zaujme zdejší podoba Gwen Stacy, která si na jedné straně zachovává tradiční a spidermanovským kánonem předepsanou roli motivačního prvku pro hrdinu, ale není zobrazena jako pouhý pasivní objekt hrdinovy lásky. Jednak vystupuje jako jedna z vedlejších postav, které formují hrdinu (od propracovanější podoby strýčka Bena i tety May po kapitána Staceyho, Dr. Connorse i Flashe Thopsona). Především ale má Gwen v řadě scén nad Peterem Parkrem navrch jako osobnost a také z hlediska sociální inteligence i důvtipu. Ačkoli by se mohlo, především kvůli povaze Webbova předchozího filmu, zdát, že Gwen bude další z řady "manic pixie dream girls", od této škatulky se přinejmenším vzdaluje právě svou aktivní rolí ve vyprávění i profilací svého volnočasového, studijního i rodinného zázemí. Samotný Peter Parker pak není jen byl další variací na klišé roztržitých dospívajících nerdů. Jednak díky profilaci skrze síť vztahů s jinými postavami, ale především prostřednictvím fyzického herectví Andrewa Garfielda dostává podobu uvěřitelného mladého muže s démony, strachy, úzkostmi, ale i radostmi, tužbami či neduhy. Příznačně většinu filmu, i když je oblečen v kostýmu, má sundanou masku. Tím se zvýrazňuje rovnítko mezi Peterem Parkerem a Spider-Manem, který tentokrát je nejen psychologickým zrcadlem hrdinovy idealizované verze sebe samotného, ale spíš se postupně vyvažuje s Parkerovou osobností (která během vyprávění dospívá přes onen idealizovaný obraz). K tomu připočtěme evidentní inspiraci Nolanovým Batmanem z hlediska sepjetí maskovaného hrdiny s jeho městem (vedle konceptu zdůraznění hrdiny za maskou) a výsledkem je jeden z nejchytřejších, ale pořád zábavných a svou cílovou skupinu respektujících filmů o superhrdinech. Základní spidermanovské dilema "s velkou silou přichází velká zodpovědnost" zde není jen prvoplánově konstatováno v patetickém sloganu, ale naopak se plně rozvádí do jednoho z hlavních motivů, které vyprávění rozvádí a zkoumá z různých stran. Hlavní silou filmu pak je, že nestojí na bombastických akčních sekvencích, ale právě na scénách, které rozvíjejí vztahy postav. _____ Update po devíti letech: Dneska už si z toho filmu vůbec nic nepamatuju. A to nepřeháním, opravdu ani jediný výjev a ani zkouknutí traileru nic nepřipomnělo. A tak to je s těmi nadšenými bezprostředními reakcemi na blockbustery. () (méně) (více)
Ústřední spidermanovské motto „S velkou mocí přichází velká odpovědnost“ bylo roztaženo na celý film. Naplnění této myšlenky přináší hrdinovi i divákovi větší satisfakci než souboje pavouka a ještěrky v ulicích New Yorku. Nový Spider-Man je totiž z větší (a lépe zrežírované) části high school komedií o trablech dospívání, v níž pavoučí kousnutí slouží předně coby akcelerátor hormonálního vývoje. Snaha prolnout školní a superhrdinskou rovinu vychází tak napůl (výborná je například scéna opojení po první domluvené schůzce s Gwen) nikoli vinou věrohodně nesmělého Garfielda, ale samozřejmosti, s jakou ho v nové roli přijmou ostatní postavy, dívka snů i školní šikanátor. Stejně jako jiné komiksové adaptace poslední doby, je i tahle nejzábavnější v momentech, kdy tradiční hrdinský koncept různě zpochybňuje. Zachází přitom ještě dál než ostatní filmy, neboť nerdovský protagonista si s padouchy spíše hraje, než aby je děsil (jako Batman) a až do momentu prozření si hraje čistě pro radost, s podobnou lehkovážností jako kdyby hrál videohru (nejspíš Mirror’s Edge). Až zbytečně natahovaná závěrečná třetina nahrazuje model nezodpovědného floutka mužem, který přebírá zodpovědnost, což překvapivě není zatížené patosem tak, jak by se dalo čekat, jakkoli můžeme přemítat, nakolik seriózně Webb některé scény s podvratným potenciálem zamýšlel (vejce). Díky napojení Petera, hledajícího náhradní otcovskou figuru, na ostatní mužské postavy (strýc, otec Gwen a zprvu i doktor Connors) jde dokonce o proměnu nezkratkovitou a psychologicky srozumitelnou, od které se odvrací až poslední, „sluníčkový“ záběr před titulky, srozumitelný nanejvýš z hlediska komerčního. Amazing Spider-Man je stejně jako jeho protagonista poněkud nedůsledný, trochu komiksová akce, trochu (víc) romantická komedie, ale – stejně jako protagonista – je sympatický tím, že moc nemachruje, má smysl pro humor a nedělá hned epickou tragédii z toho, že se jeden pošahaný vědec rozhodnul trochu upgradovat zaostalé lidstvo. 70% ()
Film jsem poprvé viděl v kině a byl z něj nekriticky nadšený, ale při druhém shlédnutí o 9 let zpátky už to taková sláva není. Příběh je místy roztomile stupidní a místy pouze extrémně otravně stupidní, ale naštěstí hlavní pozitiva leží jinde. Herecké obsazení dost věcí zachraňuje, Andrew je jako Peter Parker sympatickej ňouma, Emma sexy jak sviňa a Rhys je fajn v civilní doktorské poloze i jako agresivní přerostlá digitální ještěrka. Ale největším kladem je vizuální stránka. Kamera kouzlí každou minutou, digitální triky jsou uvěřitelné a některé záběry bych si klidně vytisknul a vylepil na stěnu. Jak by řekl strýček Ben, s velkými očekáváními přichází i velká zklamání, naštěstí první Amazing Spider-man to ustál slušně. ()
Galerie (274)
Zajímavosti (88)
- Původní Spider-Man (Tobey Maguire) nosil pod kostýmem umělé svalstvo. Tentokrát byl však oblek ušit přímo na tělo Andrewa Garfielda, bez vycpávek. (karlik4801)
- Špeciálna pozornosť sa venovala hlavne kostýmu Spider-Mana (Andrew Garfield), ktorý chceli mať tmavší ako v predchádzajúcej Raimiho trilógii. (Greenpeacak)
- Andrew Garfield (Peter Parker) cvičil jógu a pilates, aby bol pružnejší. (Greenpeacak)
Reklama