Můj nejlepší přítel

Výborný francouzský film, o hledání pravého přítele. Zdá se to jako jednoduchá zápletka, ale co když nemáte žádného přítele, natož toho nejlepšího? Jak pak najdete toho pravého, navíc za 10 dní? O tomhle je tato podařená komedie. I když ze začátku to vypadá všelijak, tak věřte tomu, že po půlhoďce se to skvěle rozjede. Jediná výhrada z mé strany je pouze divná hudba. Ani nevím proč, ale v některých momentech se mi fakt nelíbila. Ale jinak můžu doporučit. P. S. A navíc mi tento film připomněl, proč jsem měl rád soutěž Chcete být milionářem? Je fakt škoda, že ji už nedávají a namísto toho je padesátá repríza kdejakého seriálu... :-( (10.08.2009)

Úsměvné a lehce dojemné. 1) Udělat kvalitní film o přátelství dvou mužů středního věku je tanec mezi vejci. Z jedné strany hrozí nevěrohodný patos, z druhé na vás jukají homosexuální konotace a za bukem čeká na svou příležitost faleš. Zkušený 59letý režisér Patrice Leconte se všem nástrahám úspěšně vyhnul, byť i za cenu jisté naivity a prvoplánovosti. Výborný 56letý Daniel Auteil (obchodník Francois) a stejně tak dobrý 40letý Dany Boon (taxíkář Bruno) zvládli své role na jedničku. 2) Spoiler. Tak trochu jsem očekával, že Bruno po výhře nabídne peníze Francoisovi k úhradě jeho dluhu, čímž by se příběh pěkně završil. Ale chápu, že množství cukrkandlu, které divák musí během promítání spolykat, je už tak velmi vysoké a při použití mnou navrhovaného konce by obezitologové mohli sledování filmu úplně zakázat. (03.07.2011)

„Zajímáš se někdy, co dělám mimo zaměstnání?“ - „Respektuju tvé soukromí.“ - „Ty se nestaráš o jiné lidi.“ - „Vážně si to myslíš?“ - „Ano, ale na tom nesejde.“ Aneb není jednoduché vyhrát sázku vyžadující reálného nejlepšího přítele, když jsou pro vás ostatní jen klienti, kolegové, cizinci a vy si vystačíte sám…anebo ne? Bylo milé pozorovat nesourodou dvojku v podobě odměřeného, snobského sběratele uměleckých kousků a vřelého, zvídavého taxikáře, kteří procházejí lekcemi, jak navazovat přátelství (výborní Auteuil a Boon). Film není až tak vtipný jako spíš úsměvný. Přesto mě při očekávání pohodové, odlehčené komedie trochu překvapilo, že nemalou část projekce jsem sledoval hlavně tragikomedii, hořkou a smutnou (u „Kde jsou slzy?“ až mrazí). Pasáž soutěže byla samozřejmě dost naivní (zvlášť překročení časového omezení), přesto to filmu nedokážu vyloženě vytknout. Za mě slabší 4*. „Nejsem tady, abych si půjčil peníze.“ - „Nebylo by to poprvé.“ - „Vždy jsem ti je vrátil. Dobré účty dělají dobré přátele.“ - „Dobré účty dělají dobré účty.“ (25.04.2021)

Film mě zklamal. Auteuil je jistě výborný herec a seč mohl, snažil ze sebe dělat člověka, jehož veškeré styky se děly přes obchodní transakce, ale ve skutečnosti neměl žádého přítele. Po delších peripetiích, v nichž se snažil dbát na rady jednoho řidiče taxíků, který byl ve společnosti velmi oblíben a jeho jedinou "vadou" byla tréma, která mu znemožňovala vytěžit něco z jeho velkých vědomostí. Nakonec byl dotlačen do "Milionáře",v němž mu právě Francois dopomohl svou radu "přítele na telefonu" k výhře milionu eur. Celým tím filmem se táhlo trapné Francoisova hledání nejlepšího přítele, přičemž vše směřovalo k mravokárnému poučení, že za peníze si přítele nekoupíš, že v přátelství je něco mnohem vyššího. Nu, a opět mě nezklamala skutečnost, že se Francoisova společnice přiznala, že je lesba...Takže asi ještě ta jedna hvězda dolů. (22.06.2019)

PRO MUŽE:Chlápek jako každý druhý. Obchodník s uměním v zajetí čísel. Diář plný schůzek na týdny dopředu. 15 denně. Zvláštní antická amfora. Legenda praví, že ji přítel zesnulého naplnil po okraj slzami a pak umístil do hrobky. Vydražena za nesmysl. Hodně vysoký nesmysl. Společnice obchodníka mu vmete do ksichtu, že nemá žádné přátele – přitom se jen tak mimochodem přizná, že je lesba a její lízátko, pardon, snoubenka s nimi sedí u společenské večeře. Uzavřena sázka – 10 dní na to, ukázat, že má nejlepšího přítele. Kdo vyhraje má vázu. A začíná eskapáda se zjišťováním, kdo je vlastně přítel. Daniel Auteuil ve vynikající formě a famózní výkon poměrně neznámého Danyho Boona zdobí hořce úsměvnou francouzskou komedii.         PRO ŽENY A *CITLIVÉ* MUŽE: Muži jsou někdy skutečně “valiace sa kameně” , proplouvají životem spokojeni sami se sebou i se světem kolem nich. Emoce zakopané kdesi v hloubi nitra. Stačí připitomělá sázka na jejich probuzení? Výuka MUS (milej, usměvavej, srdečnej) je někdy větší záhul než rachota v uranovej dolech. Žádná crazy řachanda, ale inteligentní, laskavý humor ve francouzském balení. Doporučuji.          UKÁZKY:Mnoho chytrých knih vám poví, jak přátele získat, jde však jen o účelová přátelství na pracovišti. Vztah k druhé osobě se posuzuje pouze podle míry jeho užitečnosti. To však nemá nic společného s tím pravým přátelstvím, které se nedá koupit. Láska se někdy prodává, ale přátelství nikdy. //Nic si z toho nedělejte, hádka mezi partnery při takovém věkovém rozdílu je ..... Věkový rozdíl mezi otcem a dcerou mi připadá normální!!!!//Co tu děláš po tmě? Jsem tu s kamarádem, s jediným přítelem. Pil jsi? Hm.// Vaši jsou moc fajn. To jo. A co vaši? Ty sou mrtví. (26.11.2012)