Výstřel

Další důkaž, že Brian De Palma si s thrillerovým žánrem rozumí jako Karel Kopfrkingl s kremační pecí. Napětí vytváří dlouhými záběry bez střihu, hra s divákem mu není cizí (viz prvních pár minut, s hlavním dějem vůbec nesouvisejících) a každou scénu dokáže bravurně vygradovat až do strhujícího (a deprimujícího) finále. Jméno Vilmose Zsigmonda jsem začal registrovat až po Černé Dahlii a s každým dalším filmem, který vyšperkoval svou geniální kamerou, mě udivuje, jak málo Oscarů zatím získal (jednoho). Ale do háje s Oscary – ten chlapík je machr! Záběry s tváří zabíranou z profilu vepředu a něčím/někým v pozadí bych si okamžitě nechal zarámovat – taková malá umělecká díla. Vrcholnou přehlídkou jeho schopností je pak několikaminutová rotace kamery kolem vlastní osy. Skvost! Výstřel mohl mít lepší scénář, mohl mít lepší herecké výkony a silnější pointu – jenže nic z toho nepotřebuje, akorát by to odvádělo pozornost od dechberoucí exhibice dvou pánů za kamerou. Dokonalá symfonie obrazu. 85% (13.05.2008)

"Nechtějí detaily ani politickou vraždu ... jen nehodu." Tak nám zemřel budoucí prezident a to je vždy ideální čas pro nějakou tu konspirační teorii. Já mám konspirace rád, takže věřím, že kdyby do toho byl zapleten někdo mocný, tak okamžitě zmizí zvukař Jack, štětka Sally i fotograf Manny společně se všemi důkazy v nějaké sympatické spalovně či vrakovišti. Nicméně tohle je film, takže tu máme odhodlaného hrdinu a jeho boj za pravdu, což je sympatické. Prostě není těžké Jackovi fandit, užívat si technických vymožeností začátku osmdesátých let a doufat, že to dopadne jinak, než to dopadnout musí. (12.09.2018)

Další osmdesátková lahůdka. De Palmova poutavá variace na Antonioniho Zvětšeninu či Coppolův Rozhovor. Filmy, kde se podrobně zkoumá nějaká nahrávka, videozáznam či fotografie mi imponují už od dětství (Columbo), takže jsem si Výstřel dosytosti užil. De Palmova tvorba se mi líbí čím dál tím víc, ten sexuální maniak má totiž zajímavý, sobě vlastní styl, který zatím nedokáži přesně pojmenovat. To chce čas. A abych nezapomněl - vynikající John Travolta. (04.03.2014)

Depalmovsky vymazlený (dlouhé sugestivní záběry, výrazné kompozice, svícení...) a hustoatmosférický thriller o zvukaři, který při nahrávání zvuku pro filmovou vraždu nahraje zvuk vraždy skutečné a pouští se do nebezpečného pátrání na vlastní pěst. Ocenil jsem jak hrdinu z filmařského prostředí (konkrétně ze studia natáčejícího osmdesátkové vyvražďovačky) v Travoltově výborném podání, tak děsivého profi zabijáka Johna Litghowa a v neposlední řadě krásně smutný konec. (27.04.2014)

Na De Palmu mi to připadalo až moc rutinní a tuctové. Vyšetřování nehody, co vlastně nebyla nehoda, sice mělo díky zaměstnání halvního aktéra punc originality, ale to bylo tak všechno. K nepříliš výrazné režii přispěl i casting. Nic proti Travoltovi, ten tady zahrál dobře. Ale všichni ostatní stáli za starou bačkoru, což platí dvojnásob pro tu holku z Robocopa. Nejenže příliš nehrála, ale v jejím případě se ani nebylo pořádně na co dívat. Do lehkého nadprůměru film vytáhl až samotný závěr, který mě dostal a i když podobné vyvrcholení bylo vlastně nabíledni, absolutně jsem ho nečekal. 65% (08.09.2015)