Carrie

No, tak tenhle kousek mě bohužel docela minul. Po většinu děje mi film přišel jako drama o šikaně s několika nadpřirozenými prvky a konec mi (kromě jedné slušně udělané lekačky) taky horor moc nepřipomínal. Atmosféra téměř žádná, herecký výkon hlavní hrdinky nevyrovnaný, alespoň hudba a šílená matka (kterou bych těmi noži sám nejradši přišpendlil k pantům dveří) mě zaujali více. Logických nedostatků, počínaje zjištěním středoškolské dívky, že je "žena", přes pochybné chování Tommyho dívky až po "ukřižování" matky a následné zborcení základů domu, zde bylo taky dost. Asi nemám cit pro klasické horory, ale tenhle ode mě víc jak slabší 3* nedostane. (08.03.2011)

Docela zajímavý a napínavý horor, který se dodnes docela vymyká. Přestože napodruhé by už to asi nebylo ono, po prvním zkouknutí působí prakticky perfektně. Napínavý děj, který se rozvíjí hned od začátku a docela dobré herecké výkony. Kingovská jednoduchost a krátká stopáž nedovolují začít se nudit, což u třicet let starých filmů není samozřejmost. Carrie se povedla a má co nabídnout i dnes. Co chtít víc? (13.12.2009)

Režijně naprosto bravurní. De Palmův styl je maximálně progresivní a účelný. Člověk si tak připadá chvílemi doslova jak na horské dráze. Začne to fenomenálně natočenou scénou ve sprchách, pokračuje to několika hluchými scénami (pouze hudba, obraz) a končí to rozdělením obrazu na několik sektorů a zrychlené hlasy jednotlivých herců. Ulítlé, ovšem nesmírně odvážné. Několik scénáristických kliček je těžko pochopitelných (jestli vůbec), nicméně děj jako takový je poměrně jednoduchý. Na jeho relativní plochosti a přímočarosti však o to více vyniknou režijní schopnosti hlavního tvůrce. Sissy Spacek není nikterak hrůzostrašná a ani závěrečná scéna mě nepřiměla zakrýt si oči - i když působivá je, to bez debat. Existuje však několik výrazně lepších adaptací Kingových knih, které jen lehce nadprůměrnou Carrie bez problémů zastiňují. (30.01.2007)

Další stará pecka, kterou nemám kdo ví proč okomentovanou. Jasně, že horor to moc není, ale já tenhle film ani nikdy takhle nebral. Spíš brilantní psycho thriller a celkem reflexivní kritika společnosti která nesnese, když se někdo odlišuje od takzvaného normálu. Chudák Carrie to nemá jednoduchý matka náboženská magorka co jí ani neřekne co je to menstruace a spolužáci a především spolužačky banda ukázkových debilů. A i když už to místy vypadá, že je to na dobrý cestě, tak všichni víme, že tahle přeměna popelky v princeznu nebude mít šťastný konec. Finále pak samo o sobě má nádech jisté kultovnosti a co se atmosféru a výkonu hlavní představitelky týče, tak tady naplno platí, že starej dobrej originál trhá ostatní verze na kusy.85% (11.03.2018)

"JÁ JDU, MAMI. NEMůŽEŠ MĚ ZASTAVIT A UŽ SE O TOM NEBUDEME BAVIT." Kingův první román, který se jako první dočkal zfilmování a jehož filmová podoba byla prvním velkým úspěchem Briana De Palmy (a naučila nás, co je to telekineze). Tenhle film mě kromě mnoha jiných věcí (např. pro DePalmu typických pečlivě promyšlených a naaranžovaných dlouhých záběrů a vynikající Sissy Spacek) vždycky fascinoval svým netradičním, nesmírně působivým použitím filmové krve. Ani v jedné z obou slavných krvavých scén není krev prolita násilně - ve sprše jde o krev menstruační, na plese zase o nastrčenou krev z prasete - a přitom vás pokaždé zasáhne mnohem víc, než kdyby stříkala z nějakého podříznutého hrdla. Protože tahle krev není jen nějaká hustá tekutina vypadající dobře na plátně, je to šarlatové stigma, které vás poznačí jako v obou případech hlavní hrdinku, symbolizujíce nejprve její proměnu v ženu a později ve vražedný stroj. Není možné, aby na vás krev, spouštějící se za idylické hudby po Carriině pihovatém stehně a unikající jí mezi prsty, nesmazatelně neulpěla a jako Carrii vám na plese neslepila vlasy a nevpila se vám do výstřihu, měníce vás před zraky všech z princezny zpátky v Popelku a následně v nelítostného anděla zkázy. Je to krev, kterou už ze sebe nikdy nedostanete. Za zmínku stojí také ironické pojednání náboženského fanatismu, viz. scény kdy matka ztluče Carrie knížkou s biblickými texty nebo Carrie matku ukřižuje. Jeden z nejdrastičtějších a nejsmutnějších filmů, jaké jsem kdy viděl. (24.09.2005)