Severní blata

Je celkem neuvěřitelné, že Island, který má nějakých tři sta tisíc obyvatel, dokáže pravidelně produkovat filmy, které poráží nepoměrně početnější národy a zavedené kinematografie. Severní blata disponují vším, co patří k modernímu kriminálnímu thrilleru a čeho si v daném žánru cením. Navíc to činí nepoměrně profesionálněji a na kvalitativně vyšší úrovni než cokoliv, co upachtěně vytvořili v posledním dvacetiletí čeští filmaři. Je tam uvěřitelný příběh, plnokrevné postavy, napětí a především atmosféra, kterou vytváří jednak zádumčivá strohá a přitom tak krásná severská krajina, jednak temná hudba, kde důležitý prvek hraje mužský chór. Ocenění si zaslouží i kamera, která tvoří až fincherovsky stylové záběry a pohrává si leckdy s šokujícími detaily, ať už v lékařské laboratoři nebo při nálezu oběti. Jako třešničku na dortu poskytuje i specifický severský humor, který se v tuctových amerických kriminálkách nejspíš nenajde. Snímek není akční a jediná scéna pronásledování se mění ve frašku, když si pachatel coby robustní hromotluk po pár desítkách metrů uvědomí, že ho pronásleduje policista střízlík a vzápětí si oba vymění role. Národní specifika se zvýrazní i v ději, když např. dojde na to, že na liduprázném Islandu se každý zná tak nějak s každým. Celkový dojem: 80 %. (10.10.2010)

Neskutečně originální a takřka geniální film, i když ze mě dost možná mluví fakt, že Island je země, kterou den co den nemůžu vypustit z hlavy a můj největší sen je tuto zemi navštívit, na druhou stranu je to skutečně film, který okamžitě na první pohled musí zaujmout, minimálně tím, že si divák všimne faktu, že v této zemi, ten život skutečně funguje trošku jinak než u nás, nebo minimálně celé Evropě, na jednu stranu hrdost, osobitý styl humoru, ale na druhou zase deprese z prostředí, kterou nejsou schopní přijmout, jelikož jsou na svojí zemi hrdí. Mýrin je můj druhý film, čistě z Islandu, po Andělích všehomíra a já jsem byl opět spokojený. Herci jsou výborní, Islandština zvláštní, atmosféra mystická, temná, lehce depresivní. Ta země prostě dolehla až ke mně do pokoje. Hlavní pojítko má ale příběh, o kterém ze začátku divák příliš neví, a klasicky jak je u detektivky normální se rozuzlení objeví až na konci, což určitě hlavně u tohohle filmu potěší dost. Měl jsem co dělat, abych film sehnal, ale nakonec se zadařilo a já se unášel blahem. Nedávno mi i jeden Islanďan, řekl že film byl v jejich zemi úspěšný, i když to dle mého názoru nedokáží tolik ocenit jako zbylí Evropaní, už jenom proto,že je do něj až příliš zadělaná ta Islandská nátura, oni si prostě nic nedokáží pochválit naplno. Přitom mají být na co hrdí. Divácky nejúspěšnější islandský film všech dob, a já se vůbec nedivím. Jako kriminálka to funguje výborně, má veškeré aspekty, co kriminálka má mít, plus pro mě jako milovníka Islandu je tu ještě nádherně vidět ona krajina Islandu nebo způsob života těch, co na něm žijí. To všecko je skloubeno do jednoho jediného filmu, který má pouhých 91 minut, a mně jen mrzí to, že těch filmů v Islandu nevzniká tolik, na druhou stranu si jich zase dokážu na plno vážit. (24.03.2009)

Ponurá detektivní sonda do jedné z nejbohatších zemí světa ozvláštněná překvapivými časovými posuny a motivem rodové genetické poruchy, která se v poměrně malé izolované ostrovní populaci dá vysledovat. Jako pravého Středoevropana mě to stále táhne k moři a po všech těch horkých plážích jižní Evropy, úhledných a větrných pobřežích západní Evropy, mě teď nejvíc láká (i díky islandské kinematografii) právě tento ojedinělý vzdálený vodní svět mezi kontinenty. 80%. (30.10.2009)

Ponurá kriminálka s hutnou atmosférou je divákovi předložena ve dvou liniích, které se v závěru spojí a já poctivě skládala všechny střípky téhle syrovosti.. Ingvar Sigurðsson opět skvělý, on snad ani nehraje, on tou postavou je, líbil se mi i jako detektiv, stejně tak jako milující a odpouštějící otec.. Jinak je to tedy veskrze mrazivá záležitost.. (03.10.2021)

Island. Nádherná země, kam se chci jednou podívat. A do toho se řeší vražda. Polocie musí hodně do minulosti, aby se dozvěděla pravdu. Příběh je to pořádně zamotanej ale na konci to do sebe zapadalo jak tetris. Je vidět, že Islanďani uměj. Je to prostě kvalitní kriminálka s úžasnejma záběrema týhle země. Na to, jak málo je na Islandu lidí, uměj super věci. Ale tu ovčí hlavu si asi nedám, děkuju. (28.06.2010)