Krvavý stát

Upřímně nevím co si o tomhle novém snímků Kevina Smitha myslet. Ze začátku mi kecy o bohu a víře lezly na nervy, ale jak se začalo útočit na dům od náboženských fanatiků tak mě snímek neuvěřitelně dostal. A když jsem slyšel záverečnou trumpetu tak jsem upřímně nevěděl co příjde což je v dnešní filmové tvorbě velká vzácnost. Jsem rád, že po mizerných Poldech natočil Kevin Smith další pecku. (07.11.2011)

Půl filmu je nudná mše a druhá půlka velmi špatná přestřelka, kde dělá akční kousky John Goodman (!) a jdou po něm věřící důchodkyně s kalachama. Všechno je to podáváno s vážnym ksichtem a u mě osobně to zabila scéna, kdy se jakejsi špatně hrající hispánskej SWAT filosoficky hádá s Johnem Goodmanem, jestli maj všechny zabít. Nedokázalo to u mě vyvolat žádný emoce, snad kromě údivu, že se ty kluci fakt rozhodli vomrdat asi padesátiletou ženskou. Kdyby to natočil Uwe Boll, tak to imho všichni setřou jako největší píčovinu, ale Smith dostane pardon, jelikož experimentuje se změnou žánru. (25.12.2014)

"Bůh vidí všechno, pane teplouši. Bůh taky dělá fotky. Výstřední fotografie mužů na jiných mužích svíjejících se ve zvráceném chtíči." Tak si to ujasněme: internet je Ďáblova ideologie a homosexuálové jsou Satanovým instrumentem na Zemi? Možná jo. A možná ne. Z toho plyne jasný: nevím. Co však vím určitě, je to, že náboženský sekty nemám rád, nadržený pitomce moc nemusím a uplatňovače Patriot Actu taky ne. Z toho plyne, že kromě jednoho agenta se zbytky svědomí tady není komu fandit. Nicméně je to tak ujetý, že jsem se chvílema dokázal i bavit. Svědky na to nemám. Musel jsem je zabít. Byl to rozkaz a já si rentu neohrozím. (25.02.2022)

Bože můj, bože můj, bože můj! Z téhle „Smithovské kritičnosti vůči všemu možnému“ mi nepěkně duní v hlavě - ještě víc než z hlásných trub v závěru, při Soudném dni, který se nekonal. A volume na maximum tomu oroštovalo pár skutečně skvostných WTF momentů. Jako - já chápu, že režisér strávil dětství v kostele (zavřený v bedně pod oltářem), a že scenárista nedostal v životě ani pár facek (věčná škoda!), natož aby se podíval zblízka do hlavně pistole nějaké náboženské fanatičky, co má zrovna den blbec, ale toto...? To nikdy neslyšel o existenci pudu sebezáchovy? Následují SPOILERY! (Varovat před nimi u blbého filmu je asi zbytečné, ale nešť). Volně přetlumočím nejvýživnější WTF scénu: "Kašlu ti na to, že chceš zachránit ty děti a mě taky. Zabili jste mi dva kámoše, takže na tvoji snahu mě zachránit ti seru, kočičko! Schválně tady chcípnu ! ... a to budeš mít za to!" Zhruba tohle svým "Naser si!" říká pomstychtivě osmnáctiletý panic rozrušené pastorově vnučce Cheyenne. A prsí se přímo do hlavně namířené pistole. A nebo, taky dobrý, ti sportovní střelci z FBI. V klídku odstřelí, pěkně zblízka, face to face, dva neozbrojené civilisty (z toho jedno rukojmí!). A aby udělali šéfovi akce ještě větší radost, chystají se postřílet i pět šest malých dětí, jen tak, aby nezůstali svědci zpackaného zásahu. ROFL! To jsem netušil, že do zásahové jednotky FBI se přijímají jen kvalifikovaní psychopati... Velmi uvěřitelné. Taková (krvelačná) třešnička na tomto debilním filmovém dortu. Jedna hvězda pastorovi, neboť zajímavě ztvárněných náboženských pošuků není nikdy dost, a druhá hvězda jeho ženě, obětavé milfce, co šla s kůží na trh: „Nepustím do sebe žádnýho chlapa, kterej v sobě nemá aspoň dvě piva“. Čiperná fanatička :-)) (13.11.2013)

Zkusit se má leccos.. Ale tak jako si přeju, aby se po infantilních transformeřích demolicích vrátil Michael Bay zpátky do sedla dospělého, leč zábavného akčního nářezu, tak i u Kevina Smithe vyslovím přání, aby už kurva nechal toho experimentování se žánry. Jeho akční taškařice Poldové dle ohlasů nedopadla taky dvakrát ideálně (respektive se ani nepřiblížila tomu, na co jsme od kultovního tvůrce zvyklí) a nejnovější Red State je všechno ostatní, jen ne štiplavý pohled na současný svět. Nekouká se na něj příjemně, je těžké se s kýmkoliv ztotožnit. Kevin Smith se opět snaží být oním drzým chlapíkem, který si jde svou vlastní cestou, ale tentokráte ho nejen, že nepoznáte, ale možná ani nechcete poznat (sterilní několikaminutové monology o ničem). Možná, například po technické stránce (vizuál, kdy kamera běhá za prchající obětí a kulky tu létají lidským masem velice efektně) dokázal, že obstojí i u jiného žánru, ale v New Jersey je mu i jeho hrdinům přeci jenom o dost lépe. Protože přes možná zajímavý úvod skončíme jednoduše u dvou band lidí, co po sobě hlava nehlava střílí. Čtení mezi řádky? Ale kdeže.. Příště raději “Shut the fuck up.“ (21.11.2011)