Antikrist

Lars von Trier vás zve do pekla, ale nazývá ho Rájem, předstírá, že bude léčit, ale přitom vás chce zničit. Vás a vaše konvence... Brutalita a sexualita jsou mocné nástroje a co teprve, když se spojí v jednu krvavou ejakulaci? (tzn. jak může být tento film nedivácký, když používá ty "nejdiváčtější", neboli pro sdělení nejefektivnější, sdělovací prostředky?)... Milovat, nebo trpět žalem? Plodit, nebo zabíjet? Obojí přece. Antikrist v uměleckém a estetickém hávu zobrazuje pudovost a primitivnost (aneb je Freud skutečně mrtev?). Tematizuje základní dilema muže a ženy, staví je vedle sebe a zároveň proti sobě. Trier tvrdí, že muž a žena mohou fungovat jen pokud naplní svůj nejprimitivnější cíl - splodit dítě. Selhání = odsouzení k záhubě. Geny jim nalhávají, že se potřebují navzájem, když ve skutečnosti potřebují jen potomka. Bez něj - když nevládnou pudy - vládne chaos. Nastává destrukce - žena může zničit muže chytrostí a on ji zase silou... 6/10 (10.07.2010)

90?% Snad. Tohle je můj první film od Triera. Ze začátku jsem si vzpomněl na Tarkovského a na konci mu byl film věnován. Tohle je další případ obrazových cvičení, které mě vtáhnou, bizarností, které mě vylekají a šokujících scén, které mě nešokují. Jinotaje jsem skoro neodhalil, už nechci psát nic o fascinaci, prostě mě to bavilo. Přesto to podruhý nedám. Nejspíš. (20.01.2010)

Pro někoho je Trier mizogyn. Podle mne chápe ženy lépe než mnozí jeho kolegové a Antikrist je toho výborným důkazem. Kromě toho, že jde o hluboce osobní film vzniklý z velké vnitřní bolesti, je to zároveň nadčasová výpověď o neodlučitelnosti mužského a ženského principu, které se vzájemně doplňují i ničí. Muž svou přirozenost skrývá, žena jí dává průchod. Racionalita se snaží zkrotit živelnost namísto toho, aby ji přijala za svou součást. Harmonii by měl přinést návrat k sobě samému, a tedy do přírody, potažmo do Ráje. Ten už ale neexistuje. Bůh je mrtev, chaos zvítězil. Psychologický horor o rozkladu lidské duše i tradičních hodnot si nás podmaňuje mnoha neskutečně působivými i extrémně drastickými výjevy a zároveň naši pozornost udržuje strukturou připomínající několikafázovou terapeutickou seanci založenou na principu „co tě nezabije, to tě (možná) posílí". Podobně absolvovat Antikrista znamená pohlédnout do nitra temnoty a zažít - jako Trier během natáčení - malé znovuzrození. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, niethustra, Exkvizitor, type_B, Dubro, marvan (26.11.2009)

Výsostně intelektuální zážitek, přes všechny ty mediálně avizované nechutnosti a detailní záběry zvrácených scén. Lars von Trier ve své proklamované kontroverzi postoupil na samu hranu snesitelnosti. Opět vyprávění členěné do kapitol, opět snímek plný náznaků, symbolů a metafor, opět silný ženský úděl, tentokrát ovšem významově převrácený do výrazně kontroverzního antifeministického naprogramování. Vyznění Antikrista je skutečně velmi odvážný a pozoruhodný kalkul, kterým chce Lars po svém přispět do tématické polemiky, a je to příspěvek skutečně osobitý. Rozpad tradičního svazku muže a ženy Trier vnímá jako zásadní hodnotu, kterou ztrácí západní civilizace, jedním dechem nutno dodat, že z pohledu tvůrce filmu vinou ženy, v jejímž nitru dříme onen Antikrist. Takový pohled jde přesně proti dnešnímu úzu politické korektnosti a také proto vzbuzuje kontroverze. Zaostření na psychologickou rovinu příběhu (především v první půli filmu) dělá ovšem z Antikrista skutečně hluboký snímek, nutno ale jedním dechem říci, že snímek navýsost obtížný a neprvoplánový. O estetických kvalitách minimálně Prologu nemluvě. Bez debat filmová událost tohoto roku... ,,Freud je mrtev" (29.10.2009)

Pan reziser Trier nam dal zase vsetkym taku sajbu cez drzku, ze ju budeme citit nie len fyzicky, ale i psychicky pekne dlho. Bez najmensieho zavahania chapem, preco je tento film pre vacsinu populacie absolutne nestravitelny. Poslednych 20 minut filmu sa da veselo prirovnat k nejakemu brutalnemu exploitation horroru, pretoze to, co uvidite tu, len tak niekde neuvidite. A bez cenzury uz vobec nie. Musim sa priznat, ze som scenu s noznickami nezvladla a vopred som sa otocila, aby som toho nemusela byt svedkom... Ale to nic nemeni na tom, ze nieco tak neuveritelne brilantne natocene som nevidela uz snad... Je to tak dlho, ze si na to uz ani nespominam. Kazdy, kto ma skusenost s dvoma zakladnymi premisami, ktore nam Lars nastoluje, a to smrt a pocit viny, MUSI pochopit, co tym chcel vlastne reziser povedat. Ano, niekomu sa to bude zdat absurdne, niekomu prehnane, niekomu genialne, niekomu zase prizemne, zbytocne prehnane, brutalne a nelogicke. Ale kdeze, tolko cynizmu, logiky, smutku, pravd a bolesti, stelesnych v dokonalych hereckych vykonoch hlavnych postav, najdete naozaj len vo filmoch Larsa von Triera. PS: Prolog Antichrista je pre mna umelecky zazitok roka. Kto videl, pochopi. A este jedna dobra rada na zaver, tento film naozaj nie je pre slabe natury, ludi so samovrazednymi sklonmi, s chronickou depresiou, pruderne stvorenia a hlavne, ludia, ktori ste Trierove dielo nepochopili z jeho predchadzajucich filmov doteraz, pre tych z vas zostane nepochopeny aj nadalej. (27.08.2009)