Oblečen na zabíjení

První dějství s A.Dickinson je díky excelentní naraci obrazem (galerie, sen) naprosto úchvatné, nicméně po výtahovém mordu (režisérem mimochodem považovaným za jeho nejlépe natočenou vraždu) nastupuje kriminálně-thrillerová zápletka, která má šanci u diváka uspět jedině v módu emočním, neb v tom logickém jeví známky nezanedbatelné prostoduchosti. Když na tohle přistoupíte, báječně si De Palmovo pukrle směrem k Hitchovi užijete.. Spoiler: Příště bych si přál vraha, co tak často neciví na své druhé já do zrcadla a taky o něco zapeklitější název. Pojmenoval snad třeba Singer svůj majstrštyk „Předstírané ochrnutí“..? (26.11.2013)

Těžce dýchavičný scénárista B. De Palma, v ostrém kontrastu s příjemně osvěžujícím B. De Palmou režisérem a nápaditým kameramanem R. D. Bodem, v osobitém vyznání se Hitchovi. Geniálnímu úvodu s A. Dickinson až do SPOILER osudového definitivního (výtahového) vystavení stopky, se už sice za celou dobu, De Palma, ani nepřiblíží (snad pouze v závěrečné snové sprchové scéně), ale já si i tak, tenhle halucinogenní výlet, do jedné choré mysli, nad očekávání užil. Mozek jsem totiž odložil. Přesněji řečeno jeho rozumovou část. Ta emoční fungovala spolehlivě. [Zábavně zvrácené, provokativně dráždivé a potřebný nadhled nepostrádající dílko. Smysl pro větší dramatičnost a logiku, však bohužel ano]. 78% (29.01.2014)

Tak mám za sebou první setkání se slavným režisérem Brianem De Palmou. No byla to jedna primitivní hororová kravina a ještě z větší části nudná. Slavnému Psychu Alfreda Hitchcocka jsem nadělil 3 hvězdičky a ač jde o zdařile natočený film, nemůžu se u něj zbavit jisté pachuti prvoplánového děsení diváka, stejně jako znuděného pocitu z nekonečného rozjezdu. De Palma na Hitchcockův styl přímo navazuje, či dle některých vyjádření přímo vykrádá, nicméně žeby ten brakový příběh o vrahovi v ženských šatech získal v jeho podání nový zajímavý rozměr navíc... no, pro mě bohužel ne. Spíše bych řekl, že tak silná inspirace notoricky známým filmem byla spíše na škodu, protože pointu zde divák poměrně brzy vytuší a nedokáže už ani tolik šokovat. Režisér se až nechutně vyžívá v zabijáckých scénách plných krve a současně nahoty, ale mezi tím si na chvíli u mě napravil renomé, když se mu podařilo vybudovat v druhé polovině působivou atmosféru, včetně zajímavých vizuálních nápadů (zejména s prodělením plátna, kdy v jednu chvíli sledujeme dva děje kolem klíčových osob souběžně). Ovšem i to napravené renomé si znovu stihl skazit lacině psychopatickým zvratem k závěru. No nic, pokud jde o variace na Hitchcockovy slavné motivy, pro mě osobně legendární zůstávají Chabrolovy Kloboučníkovy přeludy (1982). 35% (08.02.2021)

Perfektní De Palmova variace na Hitchcocka, který shodou okolností zemřel v den, kdy snímek Oblečen na zabíjení přišel do kin a oblíbená podívaná všech feministek. Je to uhrančivý, sexuální thriller s hororovou atmosférou a výborným hereckým obsazením (září především Michael Caine a Angie Dickinson). Nezapomenutelné jsou pak zejména mistrovsky natočené scény ve výtahu, v metru či v galerii, ale celý příběh jako celek je dobře zpracovaný a kdo ho ještě neviděl, ať to rychle napraví. Stojí to za to. (28.12.2013)

Strašlivě špatná režie, děsivě hloupý scénář, příšerně tupé postavy, hrozivě vyřvávající hudba, odporně debilní konec. Ty psychedelické scény, ty softcore scény, ty pseudogore scény. Tak špatný film jsem už dlouho neviděl. A to jsem se tak těšil na Michaela Cainea. Ten je zbytečný. Mohl to být třeba kačer Donald. Nic by to na tomhle tupém filmu neměnilo. Jediná scéna, která mě jakž takž dostala, byl závěr v koupelně. Jinak je to ztráta času. Tenhle film měl úspěch jen proto, že na tehdejší dobu tam je přeci jen dost nahotinek. To už dnes dobrý film neudělá. Hudba vyloženě v některých chvílích ruší. Hrátky s vnímáním postav jsou zdlouhavé a nudné. Jo a nemylte se. Angie Dickinson měla na nahé scény modelku. Jde to poznat z toho, že není vidět zároveň tělo a hlava. (29.03.2019)