Venkovský učitel

Pravý opak vyumělkovaných, na city zacílených Tajností (jež při druhém zhlédnutí jednoduše „nefungovaly“): syrový, realistický, avšak vnitřně krásný film. Jemná práce se symboly. Promyšlené kompozice dlouhých záběrů, které nikdy nesvádějí k podezírání kameramana z exhibice. Skvěle napsané, ještě lépe zahrané postavy. Slámovým hrdinům stačí pár slov, abyste poznali jejich minulost a zatoužili znát jejich budoucnost. A někdy, primárně v Liškově případě, není třeba ani těch pár. Nejčastěji zmiňovaný (protože opravdu excelentní) herecký trojlístek Liška, Bydžovská, Šedivý, doplňuje bezchybné obsazení ostatních rolí. Rodiče Zuzana Kronerová a Miroslav Krobot vnášejí do příběhu trochu toho humoru, aniž by byli redukováni na komické figurky – scéna na balkóně byla pro mne nejsilnějším momentem celého filmu (zvlášť Krobotovo lakonické „Maminka má pravdu“). Marek Daniel jako Jirka, frajer z velkého města, představuje takřka dokonalou antitezi subtilního Petra a na jeho prosté, všeříkající konstatování „Chybíš“, bych navázal zdůvodněním, proč mi některé scény z poslední třetiny brání v udělení nejvyššího hodnocení: „Vadí“. Vadí očividně pěší vycházka do Německa, jedna z částí nešikovně vystavěné Láďovy anabáze. Vadí bezdějové potácení, do nějž tvůrci trochu násilně komponují tři zásadní motivy - zloba, vykoupení, odpuštění. Vadí poslední záběr, sice žádoucí (vždyť oni si to zaslouží), ale na rozdíl od zbytku nevěrohodný a rušivý. Kvalitativní odstup od zbytku české produkce je stejně markantní. Venkovského učitele, snímek, kterému věřím, že vznikl z podobných pohnutek, jež člověka přimějí vylézt si na třešeň a pár minut hledět do dálky, lze zcela bez obav hodnotit dle standardů pro zahraniční festivalovou produkci, což potěší. Nesmírně. 85% Zajímavé komentáře: kiddo, Silence, Lennnnna, uzzi (26.05.2008)

Výrazně lepší než ŠTĚSTÍ. Silnější příběh, propracovanější scénář a i lepší herecké výkony. Technická stránka je snesitelná (ale na mraky z ní vážně nejsem, i přes ty dlouhé záběry beze střihu) a kvalita vyprávění je po celou dobu velmi vyrovnaná, žádné výrazné propady. Naproti tomu se ve filmu najde několik momentů, které jsou působivé tak, že nejste schopni odpoutat oči od plátna či obrazovky. Většina hlavních postav je dobře napsána a srozumitelně motivována, takže divákovi by nemělo dělat problémy chápat jejich pocity a jednání a spoluprožívat je s nimi. Zuzana Bydžovská získala Českého Lva právem (škoda, že není obsazována více, protože je to vážně skvělá charakterní herečka) a u Lišky asi opravdu platí, že je lepší v mlčenlivých polohách (když promluví, stává se z něj často zase ten klasický opožděný dobrák, který mi už leze na nervy). 70 - 80 % (03.01.2010)

Sláma natočil další film "ze života" o "obyčejnejch" lidech a jejich "obyčejnejch" problémech. Konkrétně v tomto filmu je největšim problémem to, že jeden úchyl šáhnul na ptáka druhýmu úchylovi. Při týhle scéně jsem se teda docela zasmál, i když pochybuju, že to byl úmysl. Jinak film ve mně za ty 2 hodiny nedokázal vyvolat absolutně žádný jiný emoce. Celý to na mě působilo dojmem, že ty dlouhý záběry bez střihu mi snad měly vynahradit absenci nějakýho příběhu nebo děje. Já uznávám, že to je zajímavej nápad točit v podstatě bez střihu, ale k čemu to je, když se tam celou dobu skoro nic neděje? To fakt neni moc zábavný třeba půl minuty sledovat hladinu rybníka a pak pomalej přesun na Lišku a další minutu se na něho dívat, jak jen tak sedí na břehu a nic nedělá. Jinak Liška opět hraje další variaci na téma prostoduchej idiot, i když tentokrát je navíc homosexuál. Z ostatních herců stojí za zmínku akorát Bydžovská, která působila celkem uvěřitelně a pak Vojta Kokotek, kterej ve svym cca 10-ti vteřinovym štěku snad neměl ani prostor nic pokazit. Ostatní herecký výkony se daj rozdělit na špatný a ještě horší. Možná to bylo i tim, že natočit takovej 3-minutovej záběr neni až taková prdel, takže se prostě něco použilo, i když to třeba nebylo úplně perfektní. Jinak film je doplněn poněkud schizofrennim soundtrackem, kdy v jednu chvíli hraje dechovka, pak následuje nějaký kvílení operní árie a hned na to Známka punku od Visacího zámku. Celkově ten film je fakt divnej, ale vzhledem k tomu, co jsem od toho očekával, to ještě nedopadlo úplně nejhůř. 35% P.S. Natočit film bez střihu neni známka punku. (03.11.2008)

Snímky, od kterých dostanu zhruba to co si představuju, mám rád. A Venkovský učitel se k nim řadí. Není to žádná bomba, ale i když to na první pohled možná není tak zřejmé, kvalitní film to je. V trochu hořkém příběhu je skryto mnoho niterných emocí, které postupně divákovi vystupují z plátna, ale možná je potřeba být dobře naladěn. Z vesnice sice nejsem, každopádně ta atmosféra mi příjde dost přesná (jen mě trochu zaráželo, že tam měli tak velkou školu, tolik dětí a také hodně učitelů). No a pak to bylo hlavně o herectví Zuzany Bydžovské a Pavla Lišky. Hlavně druhý jmenovaný mě moc potěšil a po tomto filmu si ho jako herce ještě víc vážím, protože jsem mu jeho roli opravdu věřil a třeba ta inkriminovaná scéna byla z jeho pozice dokonale procítěně zahraná. Ale i ve vedlejších rolích, třeba Marek Daniel nebo Tereza Voříšková také nebyli vůbec špatní. To závěrečné odpouštění nemusí každému připadat uvěřitelné, jak od matky, tak ze strany syna, ale myslím, že režisér Bohdan Sláma to ukočíroval, aby konec nevyzněl příliš sentimentálně a nereálně (můj názor, netvrdím, že správný). Viděl bych to na slušné 4*. (17.01.2012)

Úpadek tuzemské kinematografie nemusí být definitivní. Pobíhá tu totiž hrstka vyvolených, kteří se nebojí a o tom, že tohle řemeslo milují, jen neplkají, ale něco pro to dělají!! Je to jako ozdravná masáž, protože Sláma (jeho Štěstí považuju za nejlepší české dílo 21.století) nás neatakuje množstvím přiblblých hlášek a laciných gest, nýbrž vypráví vpravdě prostý příběh učitele přírodopisu, který vyměnil hlučnou Prahu za venkovskou školu a homosexuální orientaci dočasně za přátelství s unavenou hospodářkou. Citlivě pojatý snímek je silný v herecké sestavě – i ta nejvedlejší postava tu z minima vytěžila maximum, (v jakémkoliv smyslu) dojímají Liška, Bydžovská nebo Daniel, oku lahodí soustředěné dlouhé kamerové jízdy, několik památných momentů (scéna rodičů na balkóně) nebo Tereza Voříšková. Dojemné dílo zralého autora!! Víc jich takových.. (30.06.2009)