Femme Fatale

Ťažký, dráždivý, jedinečný mysteriózny triler, ktorý svojou štylizáciou a spektakulárnou formou (blížiacou sa noir vo farbe), dosahuje nadčasovosti. Je veľmi zložitý, zvláštny, avšak skôr pre náročnejších kritikov ako pre masu konzumných ľudí. Výborne zahrané Rebeccou Rominj, Antoniom Banderasom (+vedlajšákmi) a skvele spracované. (21.07.2013)

Hypnotizující sezení s divákem, estetická terapie pro smetánku. Brian De Palma si hodinu a třičtvrtě hraje s divákem, mate a nutí ke krkolomným myšlenkám o smysluplnosti všeho, aby mezitím dokonale uhranul spoluprací obrazové a hudební složky. Úvodní dvacetiminutovka je kompoziční orgasmus, moderní, decentní, opojný, smyslný a erotický, zbytek filmu se nese v mysteriózně špionážním duchu, pořád značně nasáklém (Rebeccou). Závěr je krása a ať už si De Palma dělal z diváka srandu nebo ne, je to moc hezky poskládané/ulítlé/bizarní. A ta Rebecca Romijn... (07.05.2008)

FEMME FATALE je jeden z promyšleně podvratných filmů Briana De Palmy, přičemž si celý hraje s několikavrstvým vyprávěním, ženskou perspektivou a komplexním stylem. Předpokládá přitom právě ochotu přistoupit na zlomyslnou vypravěčskou hru, a tak nenaplňuje požadavek být filmem pohlcen, což by ostatně mohl být i hlavní důvod, proč jej tolik diváků odmítá. Zatímco dřív De Palma tyto svoje filmy zpravidla rouboval na schéma tří "Hitchcocků" (OKNO DO DVORA, VERTIGO, PSYCHO) či na ZVĚTŠENINU (VÝBUCH), díky čemuž to bylo čitelnější, a KAINOVA VÝCHOVA byla úplně vymknutá z kloubů a nemohl ji brát vážně vůbec nikdo, FEMME FATALE je zlomyslnější v tom, že podobně jednoduchá vodítka nedává a tváří se mnohem seriózněji než všechny zmíněné, ačkoli blbne s perspektivami, spolehlivostí a přepisováním úplně stejně. ___ Vzpomínám si, že jsem film kdysi analyzoval nejen z naratologické, nýbrž i z feministicko-psychoanalytické perspektivy... s níž si vědomě pohrává. (Následuje SPOILER.) Hned úvodní scény filmu totiž divákovi zprostředkovávají pouze ženské hledisko, zatímco žena jako objekt pohledu je mu dlouho odpírána. A když se tak stane... je to opět jen proto, aby mohla zneužít svého těla k tomu, aby obelhala mužskou postavu. FEMME FATALE přitom celý příběh pomyslného zneužívání sebe sama jako prostředku zneužívání a manipulování mužských hrdinů potměšile zarámuje do snění hlavní hrdinky, čímž vše ukazované odhalí jako bytostně introspektivní, vše narativně podléhající právě  ženskému hledisku. ___ V kontextu (z mužské pozice nazíranou) sexualitou nasycené tvorby Briana De Palmy je to pozoruhodný posun v práci s perspektivou, který je o to překvapivější, oč více jeho snímků jste viděli, stejně jako celý tento výjimečný film. Film mnohem chytřejší, než se jeví. (10.09.2022)

Hodne zvlastni zalezitost, ktera zezacatku vypada strasne divne, prostredek se snazi byt akcni a eroticke sceny hypnotizujici, ale ve skutecnosti je silne nudny a zaver vse obrati tak na ruby, ktery cely dej takrikajic hodi nekam uplne jinam - pointa toho vseho se snazi byt necim, cim neni a cele to tak na konci vyzniva hodne umele a prvoplanovite... (19.07.2004)

Zaujimavy film. Skoda, ze ho Palma nenatocil podobnym spôsobom ako Sliding Doors, takze by sme dve hlavne linie, kde je v jednej hlavna hrdinka mrcha a v druhej sa polepsi, sledovali sucasne a zaroven by mali rovnaky priestor. Bolo by to ovela zabavnejsie a aj divacky stravitelnejsie. Takze to je vo vysledku tuctovy noirovy film s par pôsobivymi scenami po vizualnej stranke a zo zaverom, ktory väcsinu divakov naserie. Sice to nie je priemerny film, ale ja som sa pri nom bavil priemerne. A hudba v uvode mi strasne pripominala Barbara Conana. Divne. 5/10 (16.06.2016)