Femme Fatale

Rychlý akční moderní počin s trochu rozpačitým výsledkem. Podvody, loupeže, boje o život, touha po pomstě, ženský půvab a konečné zvláštní probuzení z velmi zvláštního dobrodružného snu. Laura alias Lily (půvabná Rebecca Romijn), odvážná žena a podvodnice, čelí chladnokrevně smrtelným nebezpečím na své životní cestě. Hraje si a zároveň boří. Představy i skutečnost. Nicolas Bardo (Antonio Banderas), velmi vlezlý fotograf, touží po odhalení Lilyinina tajemství, je nakonec osudovým mužem osudové ženy. Z dalších postav: Lilyin americký úspěšný manžel Watts (Peter Coyote), podvedení zločinci Smoking (Eriq Ebouaney) a Racine (Edouard Montoute), a lesbická modelka Veronika (půvabná Rie Rasmussen). Film zajímavý po vizuální stránce, ale s podivně vyznívajícím obsahem. (16.07.2011)

Ťažký, dráždivý, jedinečný mysteriózny triler, ktorý svojou štylizáciou a spektakulárnou formou (blížiacou sa noir vo farbe), dosahuje nadčasovosti. Je veľmi zložitý, zvláštny, avšak skôr pre náročnejších kritikov ako pre masu konzumných ľudí. Výborne zahrané Rebeccou Rominj, Antoniom Banderasom (+vedlajšákmi) a skvele spracované. (21.07.2013)

Ehm...podivné. Sice jsem to nakonec asi pochopil, ale De Palmu mám radši, když se drží poctivých gangsterských filmů. S "Femme Fatale" si vyhrál opravdu do sytosti a třeba ta úvodní loupež, nebo sexy taneček jsou fakt výborný scény. Oproti tomu mi přišlo zbytečný rozdělovat obraz do dvou půlek. No a nakonec Rebecca je dokonalá BOHYNĚ. (15.11.2006)

Příšerné vedení herců, které musí být částečně záměrné, ale mě takový záměr nezajímá a nebaví. Navíc je to bez jakékoliv přidané hodnoty - vždycky jsou podobné kompilační filmy, co zkoumají zvyklosti žánrů, na nějaké úrovni zajímavé, ale tady není nic navíc. Oproti dvacet let starému Dressed to Kill velký krok zpět. De Palmovi se podařilo nasimulovat béčko tak dobře, až se to stalo stejným nesmyslem jako kterýkoliv reálný brak. (27.09.2013)

Zapomeňte na záporáky ze Zjizvené tváře, Carlitovy cesty nebo Neúplatných, kteří byli gangstery, zloději a pašeráky s grácií, zavilostí nebo jen s pouhou prohnaností. Tady nám De Palma veškeré zloduchy představuje jako nadávající figurky, které ve vězení spoustu let čekají, aby se dočkali potupně chudého (ne)finále. A jestli jste kdysi fandívali Carlitovi nebo Eliotu Nessovi, tak i s tím je konec. Hlavní hrdinové se nám scvrkli na úlisnou, rádoby rafinovanou krásku a fotografa, který pobíhá odnikud nikam a bez větších potíží se sebou nechává manipulovat. Takže sbohem, klasický noire nebo kriminálko, přichází hluboce nudná hra na diváka, která ukáže, že všechna vodítka, která jste se snažili sledovat, vlastně k žádné zajímavé pointě nevedla, to jenom scénář se odhodlal v samém svém závěru zoufale vyměknout. (26.11.2008)