Série(2) / Epizody(16)
Obsahy(1)
DCI Sam Tyler (John Simm) je schopný manchesterský kriminalista. Při pronásledování podezřelého se dostane do těžké dopravní nehody a upadne do bezvědomí. Tyler se probírá zmatený, s nejasnými vzpomínkami a s hrůzou zjišťuje, že se nachází v roce 1973. Už není DCI, ale pouze inspektor, a zrovna byl přeložen na jiné manchesterské policejní oddělení. Zde se potkává s další ústřední postavou seriálu, svým šéfem, DCI Genem Huntem (Philip Glenister). Hunt neboli "Guv" je typem drsného pouličního policajta, tedy přesným opakem "moderního" Sama Tylera. Sam netuší, proč se ocitl v 70. letech. Je snad v komatu a žije v nějakém zvláštním snu? Nebo cestoval časem do minulosti? Bude na to muset přijít, jinak se nedokáže vrátit zpět. Ale o čem LIFE ON MARS doopravdy je? Je o prolnutí současnosti a minulosti. Na jedné straně Sam Tyler, policista 21. století, znalý moderních vyšetřovacích postupů. Na druhé Gene Hunter, starý dobrý pouliční polda, který z vás klidně vymlátí duši, aby dostal svou odpověď. Současnost i minulost v kvalitní krimi s mírným nádechem tajemna, to je LIFE ON MARS. Zatím byly natočeny dvě série po osmi epizodách. LOM je také vítězem BAFTY a několika mezinárodních cen. (Sowa)
(více)Recenze (122)
Už jenom kvůli takovému vořechovi jakým je postava Genea Hunta by měl tento seriál zhlédnout každý správný fanoušek všech filmových drsňáku. Ač jsem se v každém díle těšil hlavně na jeho hlášky, tak seriál má co nabídnout i dále. Jednotlivé případy jsou většinou hodně originální a vše je hodně cool natočené (a ještě lépe "ohudbované"). Určitě jeden z nejzajímavějších seriálů co se v posledních letech urodil. 85 % ()
Představte si ten nejlepší seriál z produkce slovutné BíBíSí... a vynásobte ho tak deseti, teprve potom budete moc poznat kvality Life on Mars. Ano, takto chytrý, do posledního detailu vybroušený, napínavý, ale taky hlavně velmi, velmi vtipný (tak, jak to Angláni umí) seriál LoM je. Navíc se může spoléhat na parádní herecké výkony (to je hotový koncert), s ústřední dvojicí John Simm-Philip Glenister v čele. No dost bylo komplimentů, už jsem si tu klávesnici poslintal dost. Každopádně závěrečný díl... no to je jeden z největších dabljůtýef momentů, co jsem v seriálových počinech dodneška viděl- epic. (A zapomenout nemůžu ani na titulní písničku, páč tuhle zatracenou věc sjíždím pořád a pořád dokola...). Vzhůru do let osmdesátých. ()
Do pravěku nebo do sedmdesátých let? Ono to občas vyjde na stejno. Ani si nedovedu představit svůj svět bez počítače a mobilu a jiných vymožeností, které mě hýčkají v současnosti. Skvělá zápletka, kriminálka, postavy, humor, akce....a ne, nepřechvaluji to, se podívejte osobně, tohle rozhodně není ztráta času. Btw, za vidění to stojí už jen kvůli velice svéráznému setkání Tonyho Blaira a Gordona Browna v 70. letech....no, budete se bavit nevídanně :-)) ()
Life on Mars jsem považoval za nejlepší britský kriminální seriál. Pak přišel Sherlock a nic se na tom nezměnilo. Stejně jako série příběhů o nejslavnějším anglickém detektivovi, i Life on Mars spojuje přímočaré retro, moderní komplexní svět a typický anglický smysl pro humor. A pokud je to vůbec možné, činí tak ještě dovedněji. Dokonce bych řekl, při vší úctě k duu Benedict Cumberbatc & Martin Freeman, že disponuje lépe napsanými i zahranými postavami s nosnější zápletkou. Patnáct dílů nezakolísalo ani napětí, ani atmosféra. A ten poslední nabídl šestihvězdičkový závěr, který možná není tím nejlepším vůbec, ale tehdy bych na to přísahal a odstup několika let na tom změnil jen málo. Ten zbytek co chybí seriálu k dokonalosti, dotáhl soundtrack z hitů sedmdesátých let. ()
Ano, úvod a rozuzlení zápletky (tedy první a poslední díl) jsou úžasné, originální a silně atmosferické, k nim absolutně žádných výhrad, jenže v průběhu to s tou výjimečností není až tak růžové. Řeší se obyčejné a nepříliš nápadité kriminální případy, přičemž zpravidla na začátku a konci uslyší hlavní hrdina nějaké hlasy - ocenil bych více psychedelismu, ale budiž, i tak je to velice příjemný přesah kriminálního žánru a zhutnění atmosféry. Co se týče charakterů, vyjma extrémního klaďase Sama, je tu stylový drsňák Hunt, ovšem další postavy už nic moc. A poslední výtka - moc nechápu, proč se většina scén natáčela v zapadlých a totálně opuštěných uličkách (nízký rozpočet?)... 6/10 ()
Galerie (71)
Photo © British Broadcasting Corporation (BBC)
Zajímavosti (8)
- Postava Sama Tylera (John Simm) byla pojmenová podle Rose Tyler (Billie Piper), která byla společnicí desáté reinkarnace Doktora ze seriálu Doctor Who (od r. 1963). V americké verzi je Rose Tyler matkou hlavní postavy. (Shakaar)
- Od prvního dne, kdy Sam Tyler (John Simm) vkročí na stanici CID vedenou v roce 1973 DCI Genem "Guvem" Huntem (Philip Glenister), se všeobecně rozumí, že sem byl přeložen z Hyde. Jde o město v Manchesteru a rovněž o narážku na nevypočitatelné alter ego z románu "Podivný případ dr. Jekylla a pana Hyda" spisovatele Roberta Louise Stevensona. (ČSFD)
- Mars v názvu seriálu odkazuje na odcizenost života několik dekád v minulosti, která téměř připomíná život na jiné planetě a také je to fiktivní zkratka: Metropolitan Accountability and Reconciliation Strategy (8. epizoda 2. série, 23 min. 27 sec.), což měla být operace plánující reorganizaci divize, která by modernizovala stávající CID. (ČSFD)
Reklama