Jak se zbavit přátel a zůstat úplně sám

Sorry, ale stárnoucí geek Simon Pegg není vtipnej. Měl svoje momenty, ale vesměs mě oproti obecnému nadšení ostatních úplně nenadchnul (Jednotka příliš rychlého nasazení, Paul). Tady je to stejné. Ofrklý (a pořád dost ňoumovitý) editor anglického bulvárního plátku zesměšní šéfa velkého amerického magazínu, ten díky tomu zavzpomíná na mladá bezstarostná léta, kdy mediální nezávislost ještě měla svou váhu a Brita překvapivě za velkou louží přijme do své redaktorské party. Vytřít zrak Američanům nebude tak snadné, jak si původně myslel. Doufá, že se podívá pod šaty jedné z vycházejících hvězd, mezitím se přitom zamiluje do ctižádostivé kolegyně. Pegg měl možná zůstat na ostrovech, kde by látka dopadla lépe. Protože takhle je to jen další romantická komedie hollywoodského střihu. Nic víc, nic míň. Romantika je docela umělá, bez náboje a horko těžko jí lze uvěřit, viděl jsem navrch tucet lepších kousků, kde si tvůrci utahovali z Američanů. Téměř žádné satirické ostří se ke mně nedostalo, situační komiky je zoufale málo, Peggova šaškování naopak docela dost. Tým za kamerou chce vyprávět o povrchnosti mediálního světa, ale do hloubky vůbec nejde, jen si prostě v klidu šnorchluje na hladině bezpečných vod. (06.11.2015)

Scénář: Peter Straughan .. Simon Pegg dobyl New York! Během své cestičky za vytouženým úspěchem, korunovanou společnou nocí s extra přitažlivou prdelkou Megan Fox, mimo jiné také poctivě pobavil. Pravda, je to místy až bláznivě hloupé, ale Simon Pegg to cele uhrál s grácií sobě vlastní. Scénář je drahnou dobu chutný. Motá do sebe spoustu zábavných motivů ze života novinářů a celebrit. Drhla až jeho pozdější fáze, kdy se ke komediálním situacím a svěžím dialogům připlétá romantika, která jede po příliš strohé, průhledné koleji. 75%. (30.11.2008)

Mladý, blbý a nadržený doktor filozofie Sydney Young se chce prosadit jako redaktor oblíbeného časopisu Řízek a myslí si, že to půjde jeho obvyklým partyzánským způsobem s vykřičením pravdy do světa. Jenže Řízek se chce alespoň tvářit jako seriózní časopis a proto Sydney v touze po úspěchu dokáže pošlapat všechny své ideály. Je schopen prosit na kolenou do sebe zahleděného režiséra, psát na objednávku nebo se chovat jako kulhavý čuník. Najednou stoupá vzhůru na firemním žebříčku a celebrity se perou o místo v jeho posteli. Ale jak už to v romantických komediích bývá, tak někde v parku čeká ta pravá a právě sleduje nejlepší film všech dob - Sladký život (neplést s Con Air). (11.05.2009)

V prvé řadě musím podotknout, že tento snímeček měl potenciál pro to, býti nejen "odreagovací" komedií, ale i trefnou satirou na povýšený život celebrit a lidí rýpajících se v jejich životě a proto mě obzvláště mrzí, že se tak až na pár náznaků nestalo. Když už to vypadá na možný sklon k aspoň nějaké obsahové hodnotě, sklouzne to v zápětí do běžných komediálních kolejí, kterými jsme jeli už nespočetněkrát. Scénář se prostě zaměřil na jednotlivé úryvky, scény a gagy, ovšem v celku poněkud pokulhává. Avšak humor je zde docela slušný, Simon Pegg se snaží maximálně, Kristen Dunst je roztomilá a bože můj, Megan Fox, pro ni nemám ani slov... 6/10 (03.05.2009)

Po trilogii o Spider-Manovi se Kirsten Dunst definitivně přehoupla mezi blockbusterové herečky, což jí ale bohužel ve výsledku příliš nepomohlo. Pravda, měla lepší výchozí pozici pro zaujmutí s Marií Antoinetou, protože po Mary Jane už opravdu nikdo nepochyboval, kdo Kirsten je, ale nic víc se nestalo. [Respektive stalo, ale až po roce 2010.] Spíš se ještě více do hlubin povědomí propadl její první průlom v kariéře, bezchybné ztvárnění Claudie v přepisu románu Anne Rice Interview s upírem. A to tam bylo přirozené vnímání Kirsten jako nejvýraznější představitelky hrdinek chytrých teen filmů s neodolatelným kouzlem. V Jak se zbavit přátel a zůstat úplně sám se mělo ukázat, kam dál se bude vyvíjet kariéra Kirsten. Ale stejně jako v případě Megan Fox, i u ní jen celek prozrazuje (záměr) obsazení ještě před jejich novým stardomem a to není dobré. V konstelaci let 1999-2001 by Alison Olsen sedla Kirsten jak vyšitá, ale doba se změnila. Na poprvé jsem si tedy prožila ty necelé dvě hodiny s touto metamorfózou na sebe se vršící trapnosti s naprostou pachutí. Nevkus, který celým filmem rezonuje se skutečně jen tak nevidí. Co nápad, to trest za mrhání filmovým časem. Logické je pouze to, že právě zde svou poctu nalezl Sladký život... (25.06.2010)