Třída
Klass
The Class
Režie:
Ilmar RaagScénář:
Ilmar RaagKamera:
Erçin KarabulutHudba:
Timo SteinerHrají:
Vallo Kirs, Pärt Uusberg, Lauri Pedaja, Paula Solvak, Mikk Mägi, Riina Reis, Joonas Paas, Triin Tenso, Kadi Metsla, Virgo Ernits, Karl Sakrits, Laine Mägi (více)Obsahy(2)
Sedm kapitol ze života studentů jedné blíže neurčené estonské střední školy. Introvertní Joosep se stal terčem nejapných her svých spolužáků, které dráždí svou uzavřenou povahou. Žerty postupně přerostou v šikanu, jež vyústí v tragédii - k překvapení všech - i diváků. Mrazivé svědectví o ponižování lidské důstojnosti. (oficiální text distributora)
Recenze (1 018)
Lepší než prvně viděné Zlo mezi námi. Zážitek byl jednou tak velký. Během sledování jsem objevil pár neduhů, ale ty s klidem odpustím. Vzhledem k míře zážitku a působivému konci to není problém. ()
Z tohoto snímku je mi opravdu smutno. Vím, že by se měla ztvárňovat čirá skutečnost tak, jak opravdu byla, ale měla by také přinášet nějaké ponaučení. Jen to potvrzuje staré příšloví, které naprosto nesnáším: "Za dobrý skutek, budeš po zásluze potrestán". Takhle se naše společnost nikdy nezlepší. Nemůžeme se stát lepšími, když se budeme dívat na filmy, jejíchž poselství nám předává: "Pokud se dáš na stranu bezpráví, skončíš velice špatně a všichni tvoji blízcí se na tebe vykašlou." Tenhle postoj naprosto odmítám.Z tohoto filmu na mě číší akorát tak beznaděj. ()
To, že film navonok pôsobí, akoby bol natočený skrytou kamerou (sic POMO), si síce nemyslím, ale jeho technickú (zdanlivú?) nevyumelkovanosť hodnotím veľmi kladne. Ešte viac oceňujem realistickú vizáž jednotlivých postáv, rodičov, učiteliek a hlavne žiakov. Práve to, že pôsobí zväčša neštylizovaným dojmom, nielen čo sa technikálií týka, je predsa niečo, čo sa od filmu s touto tematikou, zasadeného do súčasnosti, očakávať musí a čo od neho osobne aj očakávam. Znamená to, že mám kvôli niekoľkým momentom, ktoré toto pravidlo, súc očividne štylizovanými, porušili a vo mne zarezonovali, výčitky svedomia: ide predovšetkým o (celý čas vonkajškom i akoby nezainteresovaným vnútrom štylizovanú) emáčku, štylizovane sa pred koncom pýtajúcu, či má ísť z jedálne alebo do nej. Problém mám ale hlavne s dvomi ďalšími skutočnosťami: 1. Film je údajne podľa skutočných udalostí, no nepredpokladám, že je možné robiť si ilúzie o "podloženosti" nielen jednotlivých scén šikany, ale predovšetkým zobrazených - nakoľko vôbec zobrazených - charakterov jednotlivých postáv. Film vo mne, napriek mojej odhodlanosti k opaku, vzbudzoval tendenciu k meditácii o pohnútkach a backgrounde jednotlivých postáv (čo je samé o sebe pre mňa dostatočnou známkou jeho kvality, to be sure). Za daných okolností je však nielen nenáležité, ale dokonca nemožné sa o nejaké privátne psychologické rozbory pokúšať. Čo mi síce život uľahčí, ale k uspokojeniu ma nevedie... (Takže napr. otázku, do akej miery je prakticky kompletná izolovanosť jedného-dvoch šikanovaných vo zvyšku šikanujúcej, pohŕdajúcej či minimálne ľahostajnej triedy možná, nechávam bokom, hoci je to otázka dosť zásadná a oprávnená.) - 2. Film ma napriek ďalšej mojej odhodlanosti k opaku priviedol do rozpoloženia, v ktorom som takpovediac s Kasparom a Joosepom stláčal spúšť a užíval si (zahranú) paniku v radoch trýzniteľov a ponižovateľov. Tento fakt môže viesť k zásadným a napokon snáď i správnym úvahám o "oprávnenosti" daného kroku, ale sám o sebe správny podľa mňa nie je a vyvoláva vo mne ďalšie výčitky svedomia. Ak navyše zvážime, že v očiach slabších pováh to môže takéto riešenie autorizovať... - Napriek svojim oslavným slovám na adresu realistickosti vonkajšej stránky filmu nebudem tvrdiť, že je vo svojom "vnútri" len a len realistický a že v ňom chýba snaha o príliš zjednodušujúcu plastickosť predvedenia problematiky. Osobne som ale s výsledkom estónskeho snaženia spokojný a emočne zaujatý (čo sa napr. o Ondskan povedať nedá). Váham medzi 4 a 5. ()
Možná jsem to trochu přecenil, ale naprosto jsem se vžil do situace obou mladíků, ač jsem nikdy šikanován nebyl, tak film na me zapůsobil možná až moc depresivně. Šikana je svinstvo, ale ten konec byl možná až moc brutalní o to lepe -> bod za kreativitu :D ()
Atmosféra. ()
Velice emotivní záležitost, ze které mrazí v zádech. Nutí člověka, který slyší ve zprávách, že se zase někde na škole střílelo přemýšlet: "Proč? Není útočník zároveň i oběť?." ()
Velmi závažné téma ještě podtržené inspirací ve skutečných událostech. Bohužel však film jako takový není ani zdaleka tak dobrý, jak jsem očekával. Velmi sympatická je mi postava Kaspara, naprosto nemohu pochopit postavu They a záporáků je tolik (vlastně skoro všichni), že je vyjmenovávat nebudu. 68% ()
Film, který dokáže donutit diváka, aby se zamyslel nad šikanou ve školách. Tento film by měl vidět každý a měl by se pravidelně pouštět ve školách. Je to opravdu věrohodně natočené a zaujme každého, komu není šikana lhostejná. ()
Naprosto nechutný film, kterému stačí jen hrstka charakterů za hranicí obvykle překročené hranice morálky, aby donutil diváka nenávidět tu partu šikanujících Harantů při každé scéně kde se ta parta šikanujících harantů vůbec objeví. A ačkoliv bych řekl že ne vždy by se takto choval obvyklý středoškolák, kdo ví co za zvláštní školu ta jejich průmka byla. Že tito středoškoláci nemají nadhled o tom byl film, takže to nevadí, stejně jako nevadí kapičku přestřelený konec, který byl ale natočen s citem takže se z toho nestal závěr #liketarantino, což je dobře. Jediné co tomu shazuje hvězdičku je důvod setkání na pláži. Tedy samotné setkání bylo super a byl to skvělý důvod k tomu si později ze spolužáků tak trochu vystřelit. Ale to jak je spolužáci k setkání donutili je tak stupidní a průhledné, že to shazuje celou úroveň filmu o několik příček dolů. Škoda. ()
Byl to hodně hustý film, až mi vrátil na jazyk vyjadřování vzdálených středoškolských let, protože ty podle mě film zvládl vystihnout bravurně. Možné nedostatky umě zakryl originálním přístupem kamery, vybrané velmi zajímavé typy spolužáků vytvářely kompaktní a přece nesourodou směsici třídy a potvrdili, že se tohle prostě klidně – kdykoli a kdekoli - nestřeženě, plíživě - může stát. Nebo se může stejně klidně zastavit, protože tam hraje roli příliš mnoho protichůdných sil ještě předtím, než je překročena mez, z níž už není návratu. Chápu, proč ti kteří tak reagovali, chápu snad všechny (a to zásluhou filmu dříve než empatie) a přemýšlím, jak bych se chovala já, ať už na místě rodiče, učitele či žáka, silně jsem to emotivně prožívala a sama sebe překvapila, co jsem cítila, když se film dostal do finále! ()
Nevím co říct, tohle bylo hodně emotivní a fakt mi to vyrazilo dech. Možná bych si představoval trochu jinej konec, ale nakonec, proč ne, že? ()
Jeden z nejdrsnějších a nejkrutějších filmů posledních dní, týdnů a možná i měsíců, se kterým jsem měla tu čest se potkat. Vážně. Realistické vykreslení, detailní studie chování žáků na střední škole, konec byl sice jasný hned na začátku a přesto, že jsem se na něj celou tu dobu připravovala, zasáhnul mne jako blesk z čistého nebe (možná v tomto případě to nebe nebylo tak čisté). Celou dobu jsem si jenom opakovala, Josephe, řekni to, řekni to...Takže pro mne to byla opravdu jedna velká estonská pecka, kterou jen tak nevyplivnu ;-) ()
nepouštět děti do školy bez základů sebeobrany... ()
Neznámí herci v neznámém estónském dramatu, po kterém jsem sáhl náhodně na základě dobrého hodnocení. Věděl jsem, že Klass je o šikaně a bál se srovnání s dříve viděným a výborným Ondskanem. Film, který se rozjíždí pomaleji stejně jako nevinné pošťuchování a postupně graduje, až po nechutnou scénu na pláži a konec ve školní jídelně. Ukázkový příklad kam až může šikana zajít :( ()
Jsem v těžkých rozpacích, jak film hodnotit. Když si člověk uvědomí, že byl inspirován skutečnýma událostma, tak to pořádně zamrazí. Celá třída parchantů, kteří jdou proti jednomu, posléze dvěma, jenž jsou prostě jiní. Šikana asi nejvyššího stupně, která vedla k "jedinýmu" řešení z pohledu utlačovaných. Když člověk slyší o podobných událostech, tak je absolutně odsuzuje, když se ale ukáže co těm událostem předcházelo, tak to nutí k pořádnýmu zamyšlení. Skutečně se tomu nedá nijak zabránit??? Sám ani nedokážu posoudit všechny stránky filmu, protože tady o ně skutečně neběží, tady jde opravdu čistě jen o námět a o to, co se skutečně stalo. ()
Nemám slov. Skutečně mistrovské drama, které navíc poukazuje na aktuálně společensky diskutované téma. Poselství hnedle v několika rovinách a navíc výborně natočené. Možná by někdo namítal, že je to až přeexponované. Přecijen kouření péra s nožem na krku... Ale kdo ví, pánové... Dokud to člověk nezažije, těžko soudit. Závěr mi pak přišel přehnaný zejména z pohledu Kaspera, který mohl mít skutečně dost rozumu na to, aby si uvědomil důsledky svých činů. Bohužel před tím, než si měl prohnat kulku hlavou už bylo na přemýšlení pozdě. Zdá se mi to jako drobná nelogičnost, jelikož si neprošel šikanou. Trochu mi to tam skřípe, že by jen kvůli kouření péra vraždil. Navíc samo to kouření pod pohrůžkou je dost diskutabilní. Znám holku, která pod pohrůžkou pistole odmítla. A to byla sama v lese připoutaná poutama k autu. Věřím, že borec, co se vzepřel většině a odvážil se útočit na "vedoucího smečky", by to také dokázal. Za tyto drobné nelogičnosti bodík dolů. Jinak skvělé drama. 9/10 ()
Už dlouho jsem po shlédnutí filmu nečuměl sáhodlouze na podlahu s obtížemi byť jen dýchat. 10/10 ()
Obávám se, že u tohoto filmu nedokáži být zcela objektivní. Jakékoliv chyby a nedokonalosti jsou upozaděny, do popředí se naopak dostává silná sugestivnost a osobní tragédie. Jedním slovem: Působivé. ()
Drsné a strhující. Nejlepší film na toto téma, co jsem zatím viděl. Dobré psychologické vykreslení postav i kvalitní herecké výkony mladých herců. Je pravda že příběh filmu je poněkud vyhnaný do extrému, že některé scény hraničí s reálným světem. Přesto to byl podle mě účel, aby tak mohl vyniknout konečný přínos tohoto snímku. Sám jsem šikanu na škole v pravém smyslu nezažil, ale věřím, že bezmoc rodičů i samotných aktérů často nemá jednoduché řešení, někdy dokonce žádné. Proto se všichni zamysleme, co bychom dělali na jejich místě nebo na místě rodičů? ()
No tak toto je soda vážení. Pán much od Goldinga ve smutné novodobé praxi. Mě na tomhle tématu vždycky fascinují 3 věci, které v důsledku beru jako důležité elementy pro velmi tragické vyznění rychlého sledu událostí. (...teď se na chvíli vžiju do filmu, jakoby bylo úplně vše zobecněná a jediná skutečnost...): 1. Stádovitost okolí, které se jako zmražené odvrací od zjevných a mnohdy zarážejících skutečností. Rozličné osobnosti (dá-li se jim tak vůbec říkat) se slijí v jednu tupou stěnu bez vůle, od které se věci už jen odráží. O těch, co se na lecčems ještě přiživí, přitakají a šikaně připomůžou, o těch nebudu ani ztrácet slova. 2. Školní prostředí... To je vůbec hodně patologický - pokud se více důvěřuje lidem s dobrým prospěchem, eventuelně vlezdoprdelkům a práskačům místo lidem s charakterem, je to dost žalostné. Mimoto skryté a dobře skrývané zlo se nechává žít vesele dál tím, že se vůči němu účinně nezasáhne. S takovým "vůdcem třídy" bych se vůbec nemazala... 3. Rodiče a tam je to nejžalostnější - viz. 2 případy, kde se řeší spíše otázka cti ("Můj syn se bude bránit".) a nedostatečné důvěry ("Jak Ti mám věřit, že zrovna Ty nešikanuješ.") - myslím, že souhra všech těhle složek situaci takhle drastickým způsobem vyhrotí a je to velmi smutné. Povinný film pro učitele, rodiče i ty středoškolský a hormonama smýkaný děcka.... A: NEBUĎME LHOSTEJNÍ! ()
Reklama