Labyrint lží

Svět je jedna velké globální vesnice a ve výhodě jsou paradoxně ti, kdo se vzdali veškeré techniky. Takzvaní bojovníci s budoucností, která je ale díky jejich anonymitě nedokáže vystopovat. Ridleyho Scotta je pro tento snímek škoda, měl ho přenechat někomu jinému a věnovat se raději daleko zajímavějším projektům, takhle je to jedině krok zpět. Ale díky jeho zručné režie a vizuálu je tím, kdo snímek zachraňuje. Nemluvě o hereckých výkonech ústřední trojice Dicaprio, Crowe a Strong z nichž jako vítěz jednoznačně vystupuje Russell Crowe. Největším problémem je scénář (zbytečná linie se zdravotní sestřičkou Ajšou) a střih střídající různé lokace jako ponožky. Nicméně i přes veškeré výhrady mně Labyrint lží bavil a při jeho sledování jsem po dlouhé době nemusel přemýšlet nad finálním hodnocení. Tak tedy objektivní 3* + 1* za režiséra a výborné herce. (15.12.2008)

Scénář: William Monahan .. If you're not thinking about pussy, then you're just not concentrating enough. __ Bez lhaní, válka s terorismem pokračuje. Ridley Scott toto (pro někoho již) okoralé téma s příchutí moderní špionážní telekomunikace důkladně shrnuje - a nemyslím si, že by Barack Obama udělal dalším podobným filmům rychle přítrž. Co víc, jde o velice chytrý, propracovaný a přehledný snímek, kde se hodně pracuje, hodně sleduje, hodně mluví a občas nutně střílí. Scénárista William Monahan sklízí díky především za dialogy, obecné glosování situace a také za fakt, že z tématu neudělal takový nadutý guláš, jako když se posledně ponořil do dávných blízkovýchodních problémů v Kingdom of Heaven. ___ Oceňuji jak tvůrčí přístup nejen k akci (které je skromně), tak komplexní, protože Scott a jeho partička vytříbených techniků potěší každého, komu se dělá při současné trendy roztřesené a nepřehledné filmařině/akci špatně. Otylený Russel Crowe má roli, kde na výraznější výkon prostor není, přesto není rozhodně zastíněn a trojici (ultra charismatický Mark Strong a ultra dorolevložený Leonardo DiCaprio - za Body of Lies sice Oscar nekápne, ale brzo bude, to je jasné!) skvěle doplňuje. Celkově je mi Body of Lies mnohem sympatičtější než Kingdom (průběh/vyústění děje) nebo Eagle Eye (technické serepetičky), prostě film, který osloví a jen tak nevyprchá. 80%. (27.11.2008)

AMERICKÉMU GANGSTEROVI bylo (nesmyslně) vytýkáno, že se jedná o chladné dílo bez emocí a zapamatovatelných scén, které se sice stane klasikou, ale přitom se jedná o sázku na jistotu. LABYRINTU LŽÍ je (nesmyslně) vytýkáno, že se jedná o chladné dílo bez emocí (ale se zapamatovatelnými scénami!), které se nestane klasikou, protože se jedná o průměrnou, rutinní a schématickou podívanou._____ Depersonalizované, značně cynické vidění světa je pro Scottovu tvorbu typické, ale nevnímal bych ho jako chladné (nakolik osvěžující je románek se sestřičkou, kterému není dán plný průchod!). Epičnost vyprávění, v němž se spolehlivé informace distribuují skrze média a moderní techniku, zatímco klíčové informace jsou nám v dialozích zatajovány, popř. je nutné je hledat mezi řádky, je typická pro obě poslední scottovská díla. Zatímco ale v tom předposledním je potěšení ze setkání dvou ústředních protagonistů oddalováno až do samého konce, kdy nedojde k výraznému vyjednání, ale naopak rozumnému vyříkání a předtím jsou (žánrové) světy policisty a dealera stavěny do protikladů, v tom posledním stojí postavy DiCapria a Crowea na stejné straně a ve stejných světech, ale jejich přístup je zcela odlišný. Ryze efektivní, rychlá a přehledná akce (stříhá se každou třetí sekundu, je snímána v polocelcích, popř. detailech) je součástí vyprávění a film tak zůstává po celou dobu kulturně velice citlivý, na rozdíl od černobílé kovbojky KRÁLOVSTVÍ._____ Jsem sice v menšině, ale filmy, v nichž se neustále pracuje (a to i v těch případech, kdy se pomáhá synovi na záchodě a dcera se veze do školy) a v nichž postavy za pochodu přemýšlí a diskutují, mi přijdou velice opojné. Stejně tak i ty, v nichž nedochází k vyjednání mezi dvěma různými žánry (jako v AMERICKÉM GANGSTEROVI), ale v nichž se v jednom thrillerovém žánru vyjednává na poli "bratrském" (srovnej NEPŘÍTELE STÁTU a SPY GAME s LABYRINTEM LŽÍ). 9/10 (30.11.2008)

Ridley Scott stárne. Labyrint lží je toho důkazem, protože postrádá všechnu energii, kterou dokázal Ridley vložit například do Dobrého ročníku nebo Amerického gangstera. Labyrint jde daným směrem, aby diváka donutil přistoupit na jeho jednoduchou hru, že všichni lžou a hrají na sebe divadlo. Výsledek? Všichni lžou a hrají na sebe divadlo. kdo to nevěděl ať se rychle běží podívat. Docela mě fascinovalo, jak všichni američané jezdí ve velkých černých 4x4 autech, které působí jako pěst na oko a jejich nenápadnost, i když šlo o tajné složky, byla fascinující.... Postavte černý velký jeep do ulice, kde je i osel luxus a divte se... DiCaprio opět odvádí svůj velmi dobrý výkon, ale Russell Crowe mě už moc neoslovuje. Možná to bylo postavou, možná vzezřením, ale Scott by se od něj možná měl na chvíli odpoutat. Jinak je zde příliš cítit dopad Nepřítele státu, který měl upřímně mnohem lepší tempo a děj. Další film z poslední doby, co působí, jako by vznikl "na jistotu". Nic navíc, aniž by jste hledali na více shlédnutí. (20.02.2009)

Film, ktorý dozreje podobne ako Kráľovstvo nebeské. Na prvý pohľad je to zle rytmizovaná bokovka s vynikajúcimi "prvými dvoma kotúčami" a postupne doznievajúcim zvyškom, ale nie je to tak celkom pravda. Ten film sa vyjadruje k množstvu tém, oplatí sa mu načúvať a som si istý, že opakované zhliadnutia budú čím ďalej kvalitnejším zážitkom. Monahan je občas tézovitý, čo v Kráľovstve fungovalo, pretože to bol film "z rytierskej doby", k dnešnej dobe sa podobné "všeobecné pravdy" akosi nehodia (hlavne nie z úst chlapov, čo inak nešetria výrazmi typu "motherfucker"), ale opakujem - oplatí sa načúvať. DiCaprio, Crowe a Strong sú skvelí (u mňa vládne Crowe). Hudba asi najlepšia, akú som tento rok v kine počul. A Ridley Scott... jeho súčasná forma je obdivuhodná. Je len málo režisérov, ktorí tak presne vedia, čo chcú vyjadriť, a vyjadrujú to takýmto filmársky vyzretým spôsobom. Pri Scottových filmoch mám proste ten dojem "samozrejmého a ľahko (na základe masívnych skúseností) dosiahnutého perfekcionalizmu" a neskonale si ho užívam. Nech vám zdravie a pracovný elán vydržia ešte dlhé roky, Majstre. (04.12.2008)