Hobit: Neočekávaná cesta

Celosvětově divácky úspěšný film. Trošku pomalejší příběh, než byl Pán prstenů. Zas o kousek lepší triky, je-li to vůbec možné, např. ti Hromoví Obři byli geniální. Hezký trpasličí chorál, který by sám o sobě mohl přitáhnout lidi do kina. - Daleko v chladu Mlžných hor / V kobkách hlubokých a starých jeskyních / Hučení borovic vysokých / Skučení větru po nocích / Oheň rudě žhnul plameny divokými / Stromy plály jako pochodně. // A ryzí Jacksonova filmařina, která sice už nepřekvapí, ale rozhodně potěší. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=FH80wPs22CA (17.12.2012)

Jackson se vrací k milovanému světu a postavám, Novému Zélandu, dlouhým přeletům kamery, (skoro identické) dunivé hudbě Howarda Shorea... Hobit je tak z principu pro všechny fanoušky typický návrat domů, kdy si člověk užívá i přes rozvláčeněné tempo a výraznější pohádkovost celý příběh do poslední minuty. Co na tom, že ta osudovost Frodova putování tu není, stejně jako to, že pohádkovost jde ruku v ruce s trochou té morbidity (když se to tak vezme, tak v té pohádce umře tolik zlých potvor tolika různými úmrtími...). Zažívání deja vu (motýli, Roklinka, Galadriel,...) se tady stává jen třešničkou na dortu. Mě osobně Hobit připomíná lucasovu E1 (prequel, nový začátek ságy, který může změnit vnímání "původní" trilogie, deja vú, ...), ale současně výrazně něco nového (poučení z vlastních chyb, rozšíření nápadů, fantastický Martin Freeman). Tady nelze mluvit o zklamání, je to neuvěřitelně dobře odvedený kus filmařiny, která je chvilkami megalomanská a dává navědomí, že tohle putování je teprve první třetinou. Jen tajně doufám, že toho Šmaka s mincemi ještě doladí, protože ta pohádkovost by tak šíleně počítačová být nemusela... PS: jediná škoda je té prázdnoty po filmu, jako návštěva pěkné, jako trvalka v srdci těžko obstojí... PSS: nečekal bych, že Galadriel bude mít tak krátké nehty...na takovou sličnou dámu:) (20.12.2012)

Bilbo Pytlík, syn Beladony Bralové a Bungo Pytlíka, jako 14th warrior a nepoctivý nálezce, co zvedá ze země kdejakou lesklou tretku - jak by řekl vládce Rohanu, král Théoden: „Tak to začíná…“ Jackson se nevydal neočekávanou cestou a věren pohádkovosti předlohy mi umožnil návrat do důvěrně známého prostředí, v němž se cítím komfortně. Kritizovanou infantilnost smetávám ze stolu, chybějící faktor lidských postav nešel vložit Tolkienovi navzdory a nějaká polarizace na Dobro a Zlo teprve klíčí v zárodcích. Jako by se předválečné období při psaní Hobita odrazilo na ilustraci bezstarostného ticha před bouří a plíživého zla, načež až Pán prstenů mu dal díky zkušenostem z válečného běsnění pro opojnou sílu moci jasné obrysy. Hodnocení nechávám prozatím otevřené na čtyřech hvězdách a s okoralým lembasem v hlavě si počkám, jak mi bude Šmakovat cesta zpátky.. P.S.: Kdyby byl Gandalf co k čemu, už se dávno stal většinovým podílníkem v letecké společnosti Giant Eagles Airlines - chlupaté hobití hnáty by byly ušetřeny všeho toho putování, ale na druhou stranu, my bychom si to nejspíš tak neužili.. (09.05.2013)

Na poněkud rozvleklém začátku jsem měl pochyby, ale Peter mě jich brzy zbavil. Není to sice Pán prstenů, ale víc než hrdě nese jeho odkaz. A mnohdy jsem se cítil tak, že zrovna sleduju jeden z jeho regulérních dílů. Příběh, postavy, atmosféra, o technické a vizuální stránce nemluvě, ze všeho na mě LOTR dýchal. Avšak raději dodávám, že předlohu jsem nečetl, což možná také udělalo svoje (dle některých reakcí bych šel s hodnocením asi níž...no, možná). Takhle za úvod strhávám půl hvězdy, ale slabší plný počet si v mých očích Hobit rozhodně zaslouží a jsem zvědavý, jak na mě zapůsobí další díly, tenhle mile překvapil. (17.08.2013)

Tušil jsem, že divní lidé, kteří se ve volném čase převlékají do trpasličího / skřetího / elfího oděvu a srandovně spolu zápasí po lukách a lesích, budou z Hobita nadšení, ať bude kvalita filmu jakákoli, takže jsem bral 86% hodnocení s rezervou a do kina šel s přesvědčením, že mu tu potom nadělím dvě hvězdy a od plic si zanadávám. K takovému názoru mě vedla především očividná snaha studia rejžovat útlou knižní předlohu, co to půjde, matné trailery a především negativní zkušenost s post-lotrovskými Jacksonovými filmy - King Konga i Lovely Bones považuju z hlediska poměru cena/výkon ze skoro největší hrůzy, které v posledních letech Hollywood nabídl. No nestalo se tak, takže tyhle čtyři hvězdičky (70 %), byť rozhodně nesrším nadšením, lze považovat za příjemné překvapení. Hobit je příjemná podívaná. Úchvatné exteriéry, sympatická hlavní postava, povedené triky (většinou). Nic víc, nic míň. Dost škodí podivná rozkročenost mezi pohádkovostí knihy a snahou přiblížit se dospělému Pánovi prstenů. Funguje to na podobně nostalgické vlně jako letošní Expendables II - jenže tentokrát to zapůsobilo i na mne, protože Středozem mám, na rozdíl od tupých osmdesátkových akčňáků, docela rád. A asi budu jeden z mála, komu se víc líbila ta první "nudná" polovina, kde si postavy jen povídají a divák si v poklidu může vychutnávat atmosféru Kraje a Hobitína (i z lotrovské trilogie mám nejradši začátek Společenstva). Druhá polovina pak totiž i přes pěkně provedenou akci představuje esenci toho, proč všeobecně nemám rád žánr fantasy jako takový. A proč ho občas posměšně nazývám parodií na sci-fi. Když se kladní hrdinové dostanou do potíží, vždycky je díky pružným pravidlům fantasy světů může vysvobodit nějaká spásná deus-ex-machina ptákovina. V případě závěru Hobita doslova. 70 % PS: Pokud film někdy zhlédnu podruhé, budu se bavit asi hlavně tím, že se pokusím spočítat, kolikrát nějaká z postav zakřičí "Run!" A pokusím se zapamatovat si jednotlivé trpaslíky i jinak než podle barvy vlasů a vousů. (13.12.2012)