Warcraft: První střet

Ten film je fakt strašná pitomost. Hlášky typu "Tohle to ještě nikdy neudělalo!" a "Napáchal jsem tolik strašných věcí, ale všechny jsem zapomněl!" u mě okamžitě zlidověly a já se opravdu nemohl dočkat, kdo plácne jaký nesmysl dál. A to myslím vážně - ten film mě v podstatě bavil, užíval jsem si ho. Je dělaný se skutečným (nebo dobře imitovaným) zájmem a co dokázal Jones za 100 mega, je obdivuhodné. Působí to teda možná dojmem, že někdo vystříhal polovinu scén a naplácal dohromady dvakrát víc postav a směšných cizích slov, než měl, zároveň mě to ale svou béčkovou naivitou okouzlilo. Hodnocení je kříž - ze čtyřech hvězd vyplývá, že Warcraft je dobrý film. To asi spíš není, je ale kouzelně sympatický pitomostmi, které ti talentovaní lidé naplácali (a mezi tím nabídli i několik zajímavých nápadů). PS: Hru jsem nikdy nehrál. (07.06.2016)

Nepolíbená počítačovou hrou, předlohami ani kartami, jsem lapena další, velkolepou fantasy, jenž se směle postavila hned za mého srdečního a dosud nepřekonaného Pána prstenů! (jeho nepřekoná nikdy nic ...) Jsem nadšená z toho, že si mě úplně nový příběh omotal kolem svého kouzelného prstu a nemůžu se dočkat pokračování. Vlastně od začátku do konce to byla jedna velká akce. A co jiného, než klíčící láska, komplikovaná s nedůvěrou a oddaností, by mě dokázala tak nažhavit nedočkavostí dalšího dílu. Jsem zvědavá, jak se vztahy mezi orky, lidmi, trpajzlíky a elfy (snad to byli elfové, i když jim nějak podezřele svítila očka) dál vyvinou. Kdo koho zradí tentokrát, jaká bude další bitva, jaký náčelník vyroste ze zeleného mimina a jaké bude mít kly. Pardon, zuby. Všechnu tu epickou výpravu podtrhovala skvělá hudba a co se týče obsazení, tak to je další bezchybný tah. Skoro nikoho jsem neznala, ale každý z nich seděl ve své roli jako poklice na hrnci. Snad mě nenechají dlouho čekat ... (03.07.2016)

A začíná to tak krásně. Krutohustá, demagogickým čarodějem vypláchlá orcká Horda, udělaná tak, že se z toho každý funoušek Majt end medžik musí probudit s totálně ulepeným pyžamkem, příznačně ve své zhovadilosti vyžrala a zplundrovala vlastní zemi, tudíž se chystá k migraci do kulturního a kultivovaného světa. Co mi to jen připomíná?! Nicméně, po takovém úvodu si člověk ve slastném očekávání málem podvědomě začne epicky leštit palcát a v hlavě mu duní Emrld sórd. Pak ale, KURVA!!!, ta banda nemilosrdných orkamedánů zaútočí na Dyznylend! Palcát je rázem gumový a mezi ušima rezonuje YMCA. V čele toho Mumulendu, obklopen partičkou vyhřátých řytířů, jako vystřižených ze speciální jednotky nemilosrdných zabijáků otylých lesních víl, hrdě stojí brutálně vymydlený homokrál, dobrý akorát tak k tomu, aby rachitickou ručičkou poplácal Sněhurku po zádech a pomohl jí tak vychrchlat z průdušnice zaskočené jabko. O nic víc hetero na tom není ani jeho první genitál Ragnar, který jen trochu smyl vikinský bordel, navlékl přihřátější brnění od Benetonu, ale jinak se dál konstantně culí jak Medvídek Pů a ani si nemusel oholit to vypelichané lůno sedmdesátileté důchodkyně, co si tak pečlivě vypěstoval na bradě. Takovou kohortu teploušů by Horda za normálních okolností smetla jen svým smradem, nebýt vyměklého, altruistického a tolerantního klanového náčelníka Vinetrola a afroorcké humanoidní čokoprincezny Džamily (o tom, jak se dostalo negerské sperma na planetu Gurun nechci raději ani začít polemizovat), kteří jsou jednoznačně pro integraci a naklonění bilaterálnímu dialogu. Džamila navíc neprodleně romanticky vzplane k Ragnarovi, až si z toho slintá na kly, a oba jsou zjevně pro interanimální styk. A tak zatím jediným výrazným tahákem pro druhý díl je zvědavost, jak bude technicky vypadat ta franckovačka s divokým prasetem a také, jestli naše krasavice pod vlivem mocné magie Felu vykrouží svými rtíky dokonale hladké „O“, nebo těmi páráky pohryže Ragnarovi žaluda. Za příběhy z vymatlané počítačové hry nemůžete čekat žádného Džejárára, nýbrž druhořadého brakového rychlopissálka polodebilních kolovrátkových pejprbeků alá Uorhemr, co se stěží vůbec mohou nazývat literaturou. A tak je výsledkem povrchní a prostoduchá kokotinka, dostatečně anemická a přiteplená, aby se do sálu procpala i tolik cinkající cílová skupina retardovaných páťáků, ovšem s několika opravdu velkolepými bitvami a epickými scénami, které ji s odřeným bojovým kladivem dostrkají k hnusné trojce. Každopádně všem těm slaboduchým mentálům včetně velkohubého režiséra, co se to vůbec opovažují dát do jedné věty s Pánem prstenu, bych s chutí nakopal Heryho Potrata! (11.06.2016)

Děj sám o sobě celkem ušel, ale přehnané množství patetických nechtěně vtipných frází ("když jsem byl/byla malý/malá, zjistil/zjistila jsem, že jsem jiný/jiná než ostatní"), klišovitých řešení ("budu tě chránit" - "ne, jsem velká holka, umím se ochránit sama") a neplynulé vyprávění film velmi sráží dolů. Na tom posledním se asi podepsalo stříhání, možná eventuální režisérská verze tohle odstraní, ale strašně rušilo, když nějaká postava v jedné scéně zaujme určitý postoj k věci nebo jiné postavě, aby v další scéně měla postoj přesně opačný, aniž by ta změna měla nějaký vývoj. Pokud jde o akční scény, když jde o souboje jeden na jednoho, jakž takž, ale hromadnější bitvy jsou naprosto bez choreografie, nepřehledné a zmatené, prostě na sebe dvě armády naběhnou a hotovo (u filmu podle RTS bych čekal, že si s taktikou a strategií trochu pohrají). Nakonec stejně sledujeme boje hlavních bijců obou stran s bezvýznamným komparsem v pozadí. Aspoň můžu pochválit design trpaslíků, kteří jsou daleko podobnější sami sobě než to cosi v Hobitovi (jehož druhý a třetí díl Warcraft trumfuje, je tak fifty fifty s prvním dílem). Dám ***, ale myslím, že Duncan Jones má talent na víc. (12.06.2016)

Překvapivě kvalitka, vlastně bych si to dal klidně znova. A ještě radši bych viděl pokračování, ačkoliv jednička (díky bohu) nekončí cliffhangerem nebo tolik oblíbeným naznačením, že se vlastně nic nestalo. Naopak je to dost povedená (a jakž takž uzavřená) fantasy, která má možná kostrbatý rozjezd, pár podivných zvratů a hrstku slabších postav, to všechno ale přebíjí oddanou žánrovou vervou. Většina hrdinů je solidně vystavěná a dějí se s nimi nečekané věci, scénář kupodivu není úplně idiotský a hlavně je tu spousta kouzlení a bitkaření, které se vůbec nemá za co stydět. Už po pár minutách jsem si říkal, že tu něco takového docela chybělo. A našlápnuté finále mě v tom jen utvrdilo, takže radím poladit humor, vyhnat elfí cosplayery a hurá na dvojku! (7/10) (07.06.2016)